Papermoom | 25. 07. 2009, 19:45:44 | více příspěvků | napsat uživateli

teploooooooooooooo!810!

uživatel eliminován | 9. 04. 2009, 19:12:59

Láska a...
...filosof

* Láska nedává nic než jen sebe a nebere nic, co sama nemá.
* Lásce nic nepatří, ale ani ona nikomu nepatří.
* Lásce totiž zcela stačí samotná láska.

...psycholog
Americký psycholog Robert J. Sternberg vytvořil typologii založenou na třech základních rozměrech lásky:

* - intimita, vzájemná blízkost
* - vášeň
* - vzájemná oddanost

Na tomto základě rozlišoval 8 stavů:

* * neláska (nepřítomen žádný základní rozměr)
* * zalíbení (přítomna intimita)
* * zamilovanost (přítomna vášeň)
* * prázdná láska (přítomna oddanost)
* * romantická láska (přítomna intimita a vášeň)
* * přátelská láska (přítomna intimita a oddanost)
* * osudová láska (přítomna vášeň a oddanost)
* * dokonalá láska (přítomny všechny tři rozměry)

...chemie
Pokud nás nějaký člověk zaujme, vzruchy přenesou do nadledvinek pokyn, aby začaly produkovat hormon adrenalin. Dále se uvolňuje fenylethylamin, který vyvolává euforii. Dalšími uvolňovanými látkami jsou dopamin, který zlepšuje náladu a nonadrenalin, jenž se podílí na přenosu vzruchů do mozku.
Zamilovaný člověk začíná být postupně na fenylethylaminu závislý. Pokud nedostane svou dávku, tak nejí, nespí a nepracuje. Fenylethylamin se vylučuje pokaždé, když jsme v přítomnosti milované osoby. Vylučování fenylethylaminu se později snižuje a nahrazuje jej jiný hormon - endorfin. Pokud nejsou lidé připraveni na fakt, že jejich láska pomalu vyprchá (snížení hladiny fenylethylaminu), dochází k rozchodu.
Významným hormonem v procesu lásky je oxytocin, kterému se též říká "hormon lásky". Má výraznou roli jak v mateřské lásce, tak v erotické lásce.

...vědci

Za převratný úspěch hormonální chemie lze označit výsledek experimentu, který uskutečnili američtí vědci z Atlanty.
Hlavními hrdiny se staly dva druhy hrabošů. V USA žije hraboš luční, kterého proslavila jeho promiskuita. Jeho protipólem se stal hraboš prérijní, který je přímo vzorem partnerských ctností a jeho samička je mu nadevše.
Tak se hraboš prérijní stal v biologických laboratořích skoro neposkvrněným světcem. Vždyť u savců (mimo člověka) je monogamních, tedy žije s jedinou partnerkou, jen pět procent živočichů.
Ukázalo se, že v mozku hraboše prérijního se nachází mnoho receptorů pro hormon vasopressin. Právě ten podporuje monogamní vztahy. Vědci z Emory University v Atlantě tento gen chytře včlenili do mozku promiskuitních lučních hrabošů. A co se nestalo: „Hraboší donchuán“ se okamžitě stal monogamním a věnoval se pouze jediné myší partnerce.

uživatel eliminován | 9. 04. 2009, 19:03:14

je mi zima, mám zavřený kamna a okna nemáme !923!