uživatel eliminován | 26. 04. 2008, 10:11:12 |

Dnešek je ve znamení depresí, smutku a osamění...nevím proč se tak cítím...mám k tomu pár důvodů, ale ty mám skoro vždycky a nikdy jsem nepociťoval tak silnou vlnu špatných pocitů...

Je noc, zase jeden posranej den v hajzlu...zírám do blikajícího monitoru. Dávno už mě nesere, že mi to kazí oči...
Do uší mi hraje velmi hlasitá hudba kvalitního techna, pomáhá mi to trošku si uskupit myšlenky a dostat trochu chuti do života.

Je to noc jako každá jiná, sbírám informace na netu, píšu si s lidma co v mém životě aspoň něco znamenají a ví jak se cítím. Čtu že zase někde někoho zabili, že se ptačí chřipka rozšiřuje všude možně...ale mě to nesere. Je to přirozený chod života. Zasíráme tuhle planetu jak jen to jde a planeta nám za to sází nové zmutované nemoci a reguluje populaci abychom se nepřemnožili. Sere mě jak si lidstvo myslí, že je nejlepší...člověk sám o sobě je celkem inteligentní ale lidstvo je pohroma..nákaza...nebo říkejte si tomu jak chcete..Evropani jsou posraný z toho že za celou dobu na vir H5N1 umřelo asi 20 lidí...ale to že denně umírají miliony lidí v Africe na hlad je jim u prdele.
Nemám jim to za zlé, vždyť každý jsme řízeni svými pudy...hlavní pud - přežít! Každý tušíme jak by jsme se zachovali třeba kdyby jsme měli před sebou jasnou situaci – Bez jídla mezi 10 lidma, bez pití naprosto ztracení..Všichni by po sobě šli a přežil by ten nejsilnější. Zase tolik se od zvířat nelišíme. To že jsme jiní za to vděčíme naší moci tvořit, chtít něco dokázat atd. Od zvířat nás dělí jen 5% odlišné DNA. Máme jen o pár párů chromozomů víc...
Myslím, že každý člověk se cítí svým způsobem výjimečný...nechci vypadat jako nafoukaný sobec, ale cítím se také jiný než ostatní. Cítím jako bych chápal něco co ostatní nechápou, ale nevím co to je. Ničeho jsem v životě zatím nedokázal, nemám ani maturitu, nemám ani lásku o kterou bych se mohl opřít, za kterou bych mohl jít a vybrečet se jí na rameno...obejmout jí a říct jí jak moc ji miluji, jak moc pro mě znamená a že ona jediná je to co mě drží na živu. Možná chápu to co ostatní si jen nechtějí připustit...že jsme v prdeli...v absolutní prdeli a nic už nás nezachrání od zániku. Nic netrvá věčně...ale já si to chci kurva užít. Vždyť život je tak krátký, chci ho žít jak nejlépe budu umět a nechci makat od rána do večera jenom proto abych nechcípnul hlady a aby měli ty čůráci ve vládě větší prachy...Chci žít život podle sebe, chci žít svobodně...myslíte že to čemu se říká demokracie je svoboda? Myslím, že spousta z nás nemá otom co je to svoboda ani ponětí. Svoboda je podle mě něco jiného než poslouchat to co vám říkají zákony, chodit makat pro někoho jiného ne pro vlastní potřebu..cožpak potřebujeme všechno to co je k dostání v supermarketech? Je to zbytečné plýtvání...Jediné pro co mi stojí tady žít jsou mé cíle, kyberpunk, internet, naděje na lepší život a na ženu která mi dá to co mi chybí...jistotu, něhu, lásku a pochopení. Naděje je to co mě dělí od propasti mezi životem a smrtí..
Asi nikdy nebudu mít to nadání všechno sepsat do srozumitelného článku, ale aspoň se o to chci pokusit..Ale koho zajímá názor obyčejného člověka jako jsem já? Proč to tu všechno píšu? Protože mi to pomáhá uvolnit emoce...zbavit se aspoň částečně deprese a unavenosti ze života. Tohle je můj blog...část mého já.
!27!!27!!27!!27!!27!!27!!27!!27!!27!!27!!27!!27!!27!!27!!27!!27!!27!!27!!27!!27!!27!!27!!27!!27!!31!

reagovat