uživatel eliminován | 12. 10. 2009, 15:54:11 |

Ahoj mám vztah asi s 28-letou holkou od listopadu minulého roku.Dívka má sociální fóbii a navštěvuje pravid. psychiatra. Nikdy ještě nepracovala, zatím studuje bakalářský obor s 3-ročním přerušením studia. Školu dělá s problémy, měla ji dokončit v červnu a zase to má prodloužené. Žije sama s matkou se psem na vesnici.Po asi 4-měsících vztahu začala uvažovat o svatbě a společném bydlení. V té době začala vyčítat a pořád vyčítá řadu věcí typu: pořád chtěla něco kupovat, přesto jsem jí občas něco koupil - př: v krámě kup mě kytku, proč neurčím termín svatby nebo proč s ní nechci bydlet na vesnici s mámou a psem, že to bude jinde těžký. Ani nechce moc chodit na brigádu, jen jsme tam byli spolu třikrát.Jinak je hodně doma, občas se učí, trochu uklidí a hraje si s dětmi sestry.
Pořád se dožaduje ode mne sdělení termínu svatby, že prý má už věk na děti a svatbu. Bere příklad ze sestry.
Také začala kritizovat moje rodiče, neboť jí ublížili. Mě rodiče radí abych se s ní rozešel, že to nemá budoucnost a byl by to zkažený život. Začínám s tím souhlasit. Pak se jí nelíbí, že si v naší rodině dáváme méně dárků, než oni, včetně její sestry a že mě moje rodina do všeho s ní mluví a chce, abych se s ní rozešel. Teď naposledy používala v afektu dost hrubá slova na naší rodinu. (taková sebranka vaše rodina, brání, abych byla s tebou)
Teď bych si rád zajistil bydlení, ale takový život se mi s ní žít nechce. Říkal jsem ji: Každý má nějaké rodiče, tak se tím nezabývej a povídej něco hezkého. Třeba 4 hodiny schůzky brečí, nervuje se a řeší stejný problém. Už jsem jí vyhrožoval rozchodem a to bylo velké peklo (volání, čekání, nadávky, to ti řekli rodiče, brečí). Doufal jsem, že se změní. Ano změnilo, ale jen na chvíli.
Sama říká, že mě má moc ráda a moc se jí líbím. Pokud by to s ní šlo, tak bych jí měl rád, ale toto je problém. Třeba zájmy máme společné.

NAPIŠTĚ MĚ VÁŠ NÁZOR?
CO ŘÍKÁTE NA TUTO HOLKU?
JAK BY JSTE ZACHOVALI VY?

reagovat