Diskuze a otázky - VÝROČÍ INVAZE VOJSK - 1968
úvodní strana | aktualizovat | dolů
V diskuzi je 39 příspěvků a shlédlo ji 1103 uživatelů .
42.nitram | 26. 04. 2016, 22:50:05 | více příspěvků | napsat uživateli
urraaa, a tak sme tych bolsevikou bili.. co to taram.. !54!!937!
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 01:53:04
> drinker
Jinak tvoji extázi z dnešního kapitalistického režimu nezdilím...!5!
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 01:49:29
> drinker
V 50tych letech byl u vesla Klema takže by to šlo jedině formou občanské války..o tom co se děje v Maďarku nikdo nic pořádně nevěděl u nás TV měla jěn 2 programy Net nebyl a v 50tych letech neměl TV každý všude cenzura nevěděly jsme že se mužem k někomu přidat...A občasnká válka tu v ČR ?To nevím nejsme narod z takovou povahou..A myslíš že dneska je svoboda ?:))Komunističtí domovní duvěrnici oproti dnešnímu velkému bratru byli nic...
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 01:42:37
propal6: jo, to je přesně ten přístup, který naprosto nesnáším a je mi cizí. "To je fuk, že není svoboda, hlavně že mám co žrát." S tím bych se nikdy nesmířil, i kdyby to mělo být za cenu boje a smrti. !1! a nemyslel jsem je střílet v 68', to by nemělo pravděpodobně smysl, nebyla zorganizovaná obrana, jednotné velení atd., ale už dřív, ještě v padesátých letech, to mohlo vyjít.
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 01:34:53
> drinker
No je to těžko v té době nikdo z nás nežil ale třeba děděk byl rád že přišly za Hitlera byl nuceně nasezný a byl komunista věřil tomu no..A každý byl vědčný za to že nás osvobodily a teď tu přijely děcka těch vojaku co nás osvobozovaly a my jsme je měly střílet ?Byl v tom i morální problém..A navíc naše země nebyla naka zaostalá babanová republika vyroba byla větší než ej teď pro spoustu lidí byla 70 a 80 leta nejlepší v životě..postavily se baráky vyštudovaly lidi...Neokupovaly náš třeba Arabové nebo němci...RUsaci po tydnu zalezly na Libavu a na ty svoje zakladny a běžný člověk už se s nima pak nesetkal...k veslu poslal Brežněv Husáka toho měl každý na salámu a žilo se dál..Kdyby byla vála tak jsme se z toho nevzpomatovaly do dneška...a že to nehovělo takovým elitám jako HAvel který už se třásl na to že mu vratí Lucerničku a ono hovno to je pak 2 věc...
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 01:26:07
> drinker no vono bylo v Čssr největší průser ten, že jako typicky Češi když něco dělaj, tak to dělaj až tupě pořádně.... takže ten zkurvenej vožralej Gotwald znárodnil i trafiky z novinama a totální komunismus byl hotov...což udělalo největší bordel a nikde v žádné podobné komunistické zemičce tohle nebylo ....
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 01:20:54
> propal6
jo, ono by to bylo složitější, však v Maďarsku to potlačili rychle a velmi krvavě... jenže poté ale už měli komouši z maďarského lidu respekt a životní podmínky tam pak nebyly zas tak špatné, jak jinde. Otázka je, co by se stalo, kdyby se kontrarevoluce z Maďarska opravdu rozšířila přes Slovensko až k nám. Vsadím se, že kdyby už se zdálo, že to bude vážné, tak by se připojilo i Polsko a hlavně velká síla v pozadí, s námi historicky spjatá Jugoslávie a Tito. Západ by se na to určitě vysral, ale to bych jim neměl za zlé, přece jen atomová zbraň je atomová zbraň a riskovat kvůli východní Evropě, to by si na krk nikdo nevzal. !1!
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 01:17:14
> vivalaresistanc
jů, tak to pro tebe mám film, který by se ti mohl líbit !11! http://video.respekt.cz/Trezorovy-film-z-roku-1968-1999.html
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 01:04:28
> drinker
Otevřený valečná konflikt z tehdejším CCCP ?No ty bych tu chtěl čečensko ?Afaganistán ?Armada by se udržela tak mesíc a to jsem optimista zapad by se na nás vysral a pak ?
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 01:01:06
> drinker
dobrá připomínka .... 47
v tom případě si to pletu s nějakým bazmekem co měl označení 54
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 01:00:36
> vivalaresistanc
bohužel jediný Vůdce, který se komunismu postavil, padnul v pětačtyřicátým !24!!511!
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 00:58:42
> propal6
ad 1. spousta lidí byla ráda, že přijeli, ale ti se nedají brát jako relevantní, pže to byli akorát ohnoutští zmrdi, co normalizaci použili jako výtah ke kariéře.
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 00:58:27
> drinker no jo..ale to by k tomu musela být nějaká politická vůle v té době že jo..a hlavně..nějaký Vůdce, který by to dokázal vést ....
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 00:57:43
ak-54 neexistuje. text zajímavý, pravda je taková, že Dubček byl hajzl a měli jsme se ke kontrarevoluci připojit už v 56 spolu s Maďarskem a prostě je zkusit postřílet.
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 00:57:31
> propal6 ale o tom ten článek není .. spíš vypovídá o tom, jak tamní naši politici...byli víceméně politickými hazardéry.....
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 00:56:39
Ještě že je teď u ns tolik Hoperu bychom si otočily kšilty dozadu vzaly svuj gang a šli ej kropit ze svých bouchaček..
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 00:54:55
> Trencek
Je to vo tom jestly bylo v tenkrát lepší ohnout hřbet a držet hubu a krok a nebo vzít do ruky Kalašnikov
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 00:54:22
> vivalaresistanc
až vymyslíš pro příště menší článek, tak si to přečtu !2!
Trencek | 22. 08. 2008, 00:53:20 | více příspěvků | napsat uživateli
nechce se mi to číst !1363! nemáš to v namluvený verzi? !1363!
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 00:52:38
No já s tim tak nesouhlasím..za 1 sposta lidi byla ráda že tu rusáci přijely a o tom se moc nemluví za 2 vladu odvezly do ruska a tam musely podepsat co rusáci chtěly..A Svoboda jako vrchní velitech ozbrojených sil mohl dát přikaz k obraně a neuděla to..Furt se to smrskává na to jestly jsme se měly bránit nebo né to jak se kapitulovalo už je vlastně fuk..A já myslím že jsme se bránit neměly neseděly bychom teď na LST...těžiště konfliku mezy USA a Ruskem se pak přesunulo do Afganistánu...
uživatel eliminován | 22. 08. 2008, 00:43:29 |
Co si o tomhle textu myslíte ???
Výročí SRPNA 1968 zavalilo česká média směsí nostalgie a protiokupačního patosu. Historie bude tuto politickou etapu hodnotit daleko kritičtěji.
Když kuchař přesolí jídlo, host mu je hodí na hlavu. Když podnikatel udělá špatnou investici, může jeho firma zbankrotovat.
Když český politik odvede špatnou práci, má ještě šanci stylizovat se do role oběti a postavit se na stranu morálky, což ho většinou vyváže z odpovědnosti. Takový je v kostce československý příběh roku 1968.
LÉTA 1962?67
Z hlediska historie čtyřiceti let komunistické diktatury vyčnívají léta 1962?67. Stále tu sice byli političtí vězni, cenzura a železná opona. Politických vězňů však byly stovky, a nikoli dvě stě tisíc jako v padesátých letech. Lidé si nemohli číst komentáře Ferdinanda Peroutky, ale vycházely knihy typu Alexandra Solženicyna a železná opona byla stále prostupnější. Léta 1962?67 nebyla vynálezem československých komunistů, ale spíše pozdní reakcí na politiku tání sovětského vůdce Nikity Chruščova, který se od roku 1956 pokoušel svým způsobem udělat systém méně rigidním. Zvláštností českého prostředí bylo, že zde nebyl žádný český Chruščov a hlavní roli v sebeosvobozování společnosti sehráli intelektuálové všeho druhu ? spisovatelé, divadelníci, novináři, režiséři, zpěváci a společenští vědci, kteří v boji s politiky krok po kroku posouvali hranice možného.
Podstatné je, že v tehdejším Československu existoval potenciál pro postupné rozšiřování této politiky, která se formovala v duchu hesla o umění možného. Do toho vtrhlo pražské jaro, které chtělo dokázat nemožné a nakonec uvrhlo společnost do daleko horší situace, než byla v letech 1962?67. Hlavní vina za to leží na českých a slovenských politicích.
ETO VAŠE DĚLO
Pražské jaro začalo tím, že komunisté udělali palácový převrat proti Antonínu Novotnému a do svého čela si poprvé svobodně zvolili svého místodržitele. Slavná věta sovětského vůdce Brežněva (?eto vaše dělo? ? to je vaše věc) se pak už nikdy nebude opakovat.
Na scénu vstupuje nové vedení v čele s Alexandrem Dubčekem, jemuž chyběl koncept společenských změn. Namísto navázání na politiku možného z let 1962?67 nastává éra překvapivých kroků (zrušení cenzury), dobrých předsevzetí, ale také základní neschopnosti vyhodnotit si reálnou situaci u nás i ve superstruktuře sovětské říše, v níž jsme se nacházeli. Na okraji zájmu zůstala otázka zahraničních spojenců a mezinárodních koalic. Tento druh strategických úvah našim reformátorům naprosto chyběl. Pražské jaro začalo připomínat odbrzděnou tramvaj jedoucí bez řidiče z prudkého kopce.
Dubčekovo vedení se také brzy dostalo do závěsu společenského hnutí. Na jedné straně stáli politici, kteří objevili kouzlo různých žebříčků popularity a přicházeli se stále radikálnějšími prohlášeními.
Na straně druhé věnovali příliš času přesvědčování Brežněvova vedení, že kroky, které dělají, nejsou ?kontrarevoluční?, ale naopak posilují socialismus.
Nůžky mezi těmito dvěma postoji se stále rozevíraly a reformní komunisté byli pořád zoufalejší. Jednak museli vycházet vstříc zájmům osvobozující se společnosti, současně dávali Brežněvovi personální a institucionální sliby (schůzka v Čierné a Bratislavě), které nemohli splnit kvůli svým závazkům vůči veřejnosti.
Takto rozehraná politická hra musela zákonitě skončit katastrofou. Buďto by pražské jaro museli potlačit sami dubčekovci, nebo Rusové ? tato logika odpovídala postavení Československa v rámci sovětského impéria. Invaze pěti států Varšavské smlouvy nakonec reformní komunisty vyvázala z odpovědnosti a oni se dodnes rádi pasují do obětí nemorální politiky.
SAŠO, POCHOP
K podobnému hodnocení nás vedou i zveřejněné přepisy telefonních rozhovorů mezi Dubčekem a Brežněvem z 13. srpna 1968.
Brežněv: Budeme nuceni přijmout opatření, když vy nic neuděláte.
Dubček: Ať politbyro udělá, co uzná za vhodné.
Brežněv: Sašo, pochop, co by to znamenalo!
Dubček: Ať politbyro udělá, co uzná za vhodné.
Jen těžko si lze představit, že Dubček, který vyrůstal a později studoval v sovětském Rusku, nevěděl, co Brežněv svými narážkami myslí. Ze slavného pražského jara nakonec zbylo jediné: dramatické fotografie a vzpomínka na statečné protiokupační vystoupení české a slovenské veřejnosti v prvních deseti dnech po invazi.
Zdroj: Týdeník Reflex.
reagovat