uživatel eliminován | 26. 11. 2007, 20:29:40 |

Mno, takže.. Dva a půl roku jsem chodila s naprosto dokonalym člověkem.. No ok, úplně dokonalej nebyl,ale to taky k životu nikdo nepotřebuje.. Každopádně to byl krásnej vztah a já jsem byla opravdu štastná.. Nakonec jsme spolu i bydleli a světe div se-nedocházelo k "třecím plochám" kvůli nějakemu stereotypu, nebo tak nečemu..
Každopádně, vše krásné má jednou konec-a ano, ií náš vztah měl tento rok v lednu svůj "end".
Mohla jsem za to jjá- jakkoli jsem si namlouvala, že je vše v pořádku, tak samozřejmě nebylo. Byla jsem strašná přítelkyně, žárlivá a opravdu pitomá..
Rozchod mi pomohl,aby jsems e nad sebou zamyslela a totálně se změnila.. Už jsem jiná a můžu říct, že i lepší..
Z mého bývalého se stal můj nadřízený v půráci, vídáme se téměř denně.. Nyní u něj částečně bydlím, dalo by říci přespávám- mám trochu problémy s bydlením... A náš vztah není čistě o sexu, jak by se mnohým mohlo zdát- je to i tom krásném tulení, o procházkách, držení se za ruce...
Jediné, co chybí našemu "vztahu" aby byl zase plnohodnotný je, aby mi můj bývalý uvěřil, že jsem jiná a poučená..
Vím, že mi tady asi nikdo nebude schopen konstruktivně poradit,ale přece jenom...\
Díky moc :))

reagovat