uživatel eliminován | 14. 06. 2006, 21:19:32

Prý bych měla navštívit psychologa, ale nevěřím tomu, že mi to pomůže !780!

uživatel eliminován | 14. 06. 2006, 21:16:40

barsick: budu psychiatr:))

uživatel eliminován | 14. 06. 2006, 21:15:49

novalu: smrtí se nic nevyřeší,jenom utečeš.A nejhorší je že vůbec nevíš kam

uživatel eliminován | 14. 06. 2006, 21:14:45

cik_cvak: jo přesně si to vystihla!!!! Strašně mi přišly hloupý všechny jejich kecy a starosti s tím co kdo komu vzal a kdo komu koho přebral a tak.. dovádělo mě to k šílenství... poznala jsem že moje nejlepší kamarádka je opravdu moje nej kámoška... měla sem šílený záchvaty paranoi... a vyjížděla sem na ní podezírala sem ji z věcí kerý byly fakt nemožná řekla sem jí moc ošklivýho a ona přesto se mnou vydržela a dál mě podporuje a nemlátí mi tohle o hlavu... opravdu jsem vděčná že jí mám...a rodina ta taky... u mě teda hlavně máma

uživatel eliminován | 14. 06. 2006, 21:13:10

nechci k psychiatrovi..ale psychologovi...!601!

uživatel eliminován | 14. 06. 2006, 21:12:23

JJ pokus o sebevrzdu to znam, obcas mam chut ot zase udelat ale reknu si ze to neni zase tak hrozny

uživatel eliminován | 14. 06. 2006, 21:12:10

goticka.princezna: chces pracovat na psychiatrii?

uživatel eliminován | 14. 06. 2006, 21:11:24

ne já jsem tam nebyla....ale nikdy neříkej nikdy, že? určitě tam každý z nás někdy pujde..!764!!764!

uživatel eliminován | 14. 06. 2006, 21:10:31

Jj,chtěla jsem se zabít...totálně mi hráblo.Měla jsem štěstí že jsem chodila jen ambulantně,být někde na oddělení nevim nevim... Teď už je to v pohodě.

uživatel eliminován | 14. 06. 2006, 21:09:37

wimblledonka: Ne...někdy ani blízkost neznamená otevřené oči. Někteří jedinci jsou na takovéto věci vnímavější a stačí, aby se přiblížili jen trochu.

uživatel eliminován | 14. 06. 2006, 21:08:46

michalem_m: ale jen ti nejbližší

uživatel eliminován | 14. 06. 2006, 21:07:42

michalem_m: ale jen ti nejbližší

uživatel eliminován | 14. 06. 2006, 21:07:05

cik_cvak: já taky kolikrát se mi ani nechtělo bejt s lidma... přišlo mi že jejich starosti mi jsou na hony vzdálený... a nechtěla sem se zbytečně hádat... je to těžky lidi nemaj občas pochopení... zase je to ale dobrý v tom že poznáš kdo tě má opravdu rád a kdo tě pochopí

uživatel eliminován | 14. 06. 2006, 21:05:24

wimblledonka: s tím jsem se ještě nesetkala, že by si lidé mysleli, že se děláš zajímavou. Ale věřím tomu, že existojí. A být zajímavou? By mě zajímalo, co je nad tím zajímavého....a přesně, jak píšeš ty, když jsem s lidma, tak si myslí, že jsem v pohodě, ale když jsem sama, je to peklo. I když v nejtěžší době, jsem se nestýkala s nikým.

uživatel eliminován | 14. 06. 2006, 21:04:57

ono nejde jenom o to jak na vás koukaj lidi z vašeho okolí,ale hodně mě zarazil i přístup personálu u nás na psychiatrii..děsně tam zneužívaj svýho postavení a nevim,jestli si uvědomujou že tam povětšinou jsou jenom lidi který maj problémy..můj zážitek:prostě pacienti tam maj cigarety na příděl,něco jako byl hodnej-dostane jednu,zlobil-nedostane..no a jeden takhle chtěl a ta sestra mu řekla Dostanete cigaretu,když uděláte pejska..tak si tam prostě musel přede všema kleknout a udělat pejska..no bylo mi asi 12,ale tohle asi jen tak nezapomenu