Diskuze a otázky - Prwní pohled..
úvodní strana | aktualizovat | dolů
V diskuzi je 47 příspěvků a shlédlo ji 631 uživatelů .
Baruska158 | 10. 03. 2009, 18:27:59 | více příspěvků | napsat uživateli
SORRAC,ALE FAKT SE MI THO NECHCE CIST
uživatel eliminován | 10. 03. 2009, 18:27:55
nesel by z toho udelat vypis na 5 radku max pls ? !1230!
uživatel eliminován | 10. 03. 2009, 18:27:40
Je To Nějaké Dloujé!811!Číst Se Mi To Teda Vážně Nechce!811!!1190!
Dj-Bo-be-s | 10. 03. 2009, 18:26:35 | více příspěvků | napsat uživateli
Tu neni soutez o nejlepsi slohovku ALE diskuze !1358!
___skokan___ | 10. 03. 2009, 18:26:19 | více příspěvků | napsat uživateli
tak to fakt číst nebudu !811!
Ilonulka12 | 10. 03. 2009, 18:25:50 | příspěvky uživatele | napsat uživateli
Byl již sice březen, ale stále bylo sychravé počasí a foukal chladný vítr, sem tam dokonce spadl ještě i nějaký sníh. Byl pátek něco okolo druhé hodiny a já zrovna přijela ze školy, najedla se a šla pomoct našim při práci na našem novém domečku. Pomáhala jsem jim ráda, protože mě to bavilo a věděla jsem, že to děláme taky pro sebe, práce bylo dost, ale mě ani našim to nevadilo. Mámina s taťkou tam byli i s brášky a zrovna vařili kávu, tak jsem si dala s nimi. Potom jsme s maminou umyly nádobí a šly pracovat, pomáhala nám i moje tehdy nejlepší a pořád kamarádky Marta, kterou mám moc ráda. Tehdy mi moc pomáhala a byla jsem ráda, že ji tam mám, občas jsme podnikly malý výlet nebo zašly posedět a pokecat do naší kavárny na náměstí a bylo nám fajn. Ten den ale brácha Jirka měl maturitní večírek a pozval nás obě ať přijdeme, řekly jsme mu, že když přijdeme domů tak akorát a nebudeme utahané, že se ukážeme a vlastně stejně jsme chtěly večer někam vyrazit a nesedět doma.
Práce trvala až do večera a Jirka šel tedy dřív domů, aby se připravil a mi odcházeli asi okolo sedmé hodiny i kvůli tomu, že už byla stejně tma a nedalo se pořádně nic dělat a naši byli utahaní.
Přišli jsem domů a ještě předtím se domluvily s Martou, že se pro ni stavím jak se najím, převlíknu a nachystám. Tak okolo osmé jsem u ní. Doma jsem se okoupala, protože jsem byla od barvy, malovaly jsme s Martou můj pokojík a tak jsem byla zacákaná od barvy. Pak jsem si oblíkla moji oblíbenou sukni, fialové tričko a svetr, aby mi nebyla zima. Ještě jsem se nalíčila a šla pojíst. Jak jsem pojedla, šla jsem oznámit našim, že odcházím a že dojdu domů brzy ať nemají strach, že půjdu se juknout za tím Jirkou. Naši, že jo, tak jsem šla pro kabát a boty a vyrazila za Martou. Ta jako vždy ještě nebyla hotová tak jsem na ni ještě chvíli čekala a kecaly jsme jaký to tam asi bude. Pak sme vyrazily, bylo docela chladno ale já schovaná ve svém dlouhém kabátě a s vysokými boty jsme byly v pohodě a Marta se pro jistotu taky oblékla tepleji.
Když jsme došly na místo kde měl bráška oslavu nakoukla jsem do salonku a zavolala bratra, ten přišel asi za pět minut ještě s jedním naším kamarádem a že máme jít tedy dovnitř, ale Marta se šprajcla a že tam nejde, tak já se namíchla a že když nejde ona půjdu tam bez ní. Po chvíli dohadování přišel ještě jeden bratrův kamarád a spolužák a že ať jdem, že se po nás ptají, tak sme vkročily dovnitř a zůstaly stát u dveří. Jééé to bylo něco, plnej sál kluků. No tak jsem si sundala kabát a vzala Marti bundu a pověsila na věšák, který stál kousek od nás a vydala se za bráchou, který byl na konci sálu s kamarádem u počítače. Přitáhli nám dvě židle a tak jsme si sedly a najednou se každý od bráchy ze třídy chtěl seznamovat. Bylo to moc príma, bavila jsem se s bráchou a jeho spolužákama a byla legrace až pak jsem si stoupla abych šla blíž k počítači a najednou jsem ho uviděla, seděl tam a byl prostě jako sen. Měl tmavé sako, tmavé vlasy a ty jeho oči mě přímo fascinovaly, Marta si ho taky všimla, ale bylo jí jasný, že ten musí být můj za každou cenu. Prostě jsem byla naprosto hotová a za každou cenu jsem ho chtěla poznat. Marta s bráchou, že jdou kouřit a já zůstala sama s bráchovým kamarádem Martinem. No tak jsem se zeptala Martina jak se jmenuje, no jenže ho nenapadlo nic lepšího než na něj zavolat, protože šel zrovna skoro okolo nás a tak zatočil a přistoupil k nám. Martin mi ho představil, že se jmenuje David a on mi podal ruku a pak mi dal pusu na tvář, já byla úplně bez sebe. Chvíli pak ještě mluvil s Martinem a pak se vytratil ven ze sálu. Martin mi pak řekl, že se ho ptal co mu tam má potom pustit za muziku, že mě prý chce požádat o tanec, já se zasmála a poklepala na čelo jako ať si nedělá ze mě blázny a sedla jsem si na židli vedle něj. Za chvíli Martin odběhl a já zůstala sedět sama. Pak za mnou přišli dva bráškovi spolužáci a jestli nejdu k baru a já že jo, jak jsem vyšla ze dveří hned jsem ho uviděla u baru, to už za mnou přicházela Marta a já si všimla, že Martin sedí u baru a vedle něj sedí DAVID a to už jsem řekla Marti, že jdu za ním a jí to bylo hned jasný. Přišla jsem k Martinovi a na něco jsem se ho ptala a jako by náhodou se zeptala Davida, jestli je vedle něj volno a on, že jasně tak jsem přisedla. Chvíli jsme seděli pohromadě a najednou všichni zmizeli pryč a mi dva tam zůstali sami. Tak jsem se na něj usmála a zeptala se ho jestli mu to nevadí a on, že ne naopak byl moc rád. Tak jsme si povídali a zjistili, že toho máme hodně společného a začal se mi líbit čím dál víc. Po chvíli vyšli ze sálu kluci a začali
reagovat