uživatel eliminován | 18. 11. 2010, 11:06:58

!638!!638!!638!

uživatel eliminován | 18. 11. 2010, 10:03:23

CernokneznikKralem: krasne si to zkopiroval z wiki !811!

uživatel eliminován | 18. 11. 2010, 00:22:35

omg !1363!

uživatel eliminován | 17. 11. 2010, 21:56:08

Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, sto roků kopal jsem uhlí. !733! (hyperbola)

uživatel eliminován | 17. 11. 2010, 21:52:53

> uaoa
Žádné jiné jsi nepsal, to je podvod. !733!

uživatel eliminován | 17. 11. 2010, 21:51:28

synekdocha - označení celku, např. mnoho lidí - hlava na hlavě.

personifikace - zosobnění, neživé věci se chovají jako živé. např. Stromy šeptaly.

metafora - přenesení významu. např. Gauč je dálnice obývacího pokoje.

uživatel eliminován | 17. 11. 2010, 21:49:29

To první jsem nikdy neslyšel, ale google to beztak ví

Synekdocha (řecky syn-ek-doché, sdílená, spolu míněná část) je jazyková či rétorická figura, při níž je název celku použit pro označení části nebo naopak název části pro označení celku. Například „noční nebe zářilo“ místo hvězdy svítily nebo „pod rodnou střechu“ místo domů.

Synekdocha patří mezi tropy a blízce souvisí s metonymií, takže se někdy pokládá za její zvláštní případ. Při přesnějším rozlišování je synekdocha použití názvu části pro celek nebo opačně, použití nadřazeného nebo podřazeného pojmu, kdežto metonymie předpokládá myšlenkové nebo věcné spojení mezi oběma názvy a metafora znamená použití nepříbuzného pojmu z jiné oblasti.

Metafora (z řeckého μεταφέρειν – metaférein, přenos) je jazyková a rétorická literární konstrukce spočívající v přenášení významu na základě vnější (strukturální) podobnosti. Je druhem tropu, tedy přenášení významu původního pojmenování na jiný předmět. Je součástí běžné funkce a užívání jazyka, ale zvláštní význam má zejména v poezii.

Personifikace (zosobnění, z lat. persona, osoba) je termín se dvěma významy. V rámci literatury se tak označuje připisování lidských vlastností neživým věcem či nižším organismům (např. stromy šeptají). Některé vlastnosti jsou však reálně dány a většinou se i běžně používají a to ve všech lit. i stylistických útvarech (např. chytrá liška). I zde se v literárních pojmech zpravidla hovoří o personifikaci, byť liška v jistém smyslu chytrá skutečně je (v rámci zvířat). Personifikace je považována za druh metafory.

Pojem personifikace je zároveň též vykládán jako zosobnění, tj. vybrání určitého jevu, instituce či osoby za typického či velmi výrazného představitele či symbol čehokoliv. Například komunismus je pro řadu lidí zosobněním zla - představuje pro ně zlo v čiré podobě či je prostě nutně zlem. Takovéto užití personifikace může vycházet z velmi subjektivních měřítek, kdy je tento náhled sdílený pouze jednotlivci či skupinou, nebo může jít o obecně přijímanou personifikaci.

Existují i zosobnění jevů či institucí v podobě nějaké imaginární postavy, která je má symbolizovat. Příkladem obecně rozšířené personifikace tohoto typu je zobrazování spravedlnosti jakožto ženy se zavázanýma očima a mečem v jedné a váhami v druhé ruce (i když zde mohou být spory o to, proč má oči zavázané), strýčka Sama coby Americké armády, dvojhlavého orla coby symbolu Ruska a podobně.

uživatel eliminován | 17. 11. 2010, 21:48:09

Celé libko je na nohou z Tvé diskuze.
O lásce šeptal tichý mech.
Čas letí.
!1218!