uživatel eliminován | 9. 03. 2008, 23:20:30 |

POKRACOVANI DISKUZE

http://diskuze.libimseti.cz/index.php?a=d&x_a=tv&t_id=218147&uid=d7d74300faf9c81545ce323f55fd7525




Zbyla mi jen jedina moznost a to pokusit se to hodit na nekoho jineho. Reknu mu, ze to tu bylo predemnou. Svedu to treba na nakyho humusaka, kterz nasel vytah parkovat v prizemi a tak si z nej udelal verejnej hajzl. !331! Snad tomu uveri spis, nez ze sem to stihl za tech par minut zaneradit ja. Upnul sem se ke svemu planu a snazil se nemyslet na zapach, kvuli kteremu sem zacinal pomalu omdlevat. Hlavne rychle, rikal jsem si. No ale zbyvala poslední vec... Co s moji posranou pravackou? Kdyz me bude ten chlapek nak kontrolovat, tak by mi mohla ma ruka totalne posrat muj dumyslny plan. Mel sem jen jedinou moznost !898! . Zavrel jsem oci, ucpal si nos a strcil svoji nebohou ruku do ust. Po chvilce opravdu silne nevalneho zazitku sem mel hotovo. Pak jsem si natahl kalhoty a snazil se nemyslet na nehorazne stipani a svedeni. V tu chvili se dal vytah do pohybu a zamiril si to nahoru. Do prdele !20! !! Jakto ze nejede do prizemi?!! Ale vypadalo to, ze vytah se drzi sve puvodni trasy nahoru. Kdyz konecne zastavil, otevrel sem dvere a prichystal se k rychlemu ustupu po schodisti. Nez sem vsak stacil udelat prvni krok, do cesty mi vstoupil ten opravar vytahu. Nejlepsi obrana je utok a tak jsem tedy spustil: ze sem nastoupil do vytahu, kterej nejaky vtipalek asi posral !331!, ale nez jsem si to uvedomil, jelo se nahoru. Ten chlapek byl evidentne tak vydeseny tim co vsechno se mohlo stat, ze to ani poradne nevnimal. Prave kdyz sem oteviral vytah, abych mu tu spoust ukazal (pro efekt a taky abych odpoutal jeho pozornost ze sve osoby !1! ), otevrely se dvere naproti a tam stala ona – ma laska. No V tu chvili sem byl tuhej, jako nikdo druhej. Ale nebyl jsem sam - semnou stuhnul i ten opravar, kdyz ten kekel ve vytahu uvidel. Pak ze sebe vydoloval omluvu , ze zapomnel zajistit ty dvere a ze je moc rad, ze to zkoncilo jen zasekem a ne hur. Ale v tu chvili mi to bylo samozrejme jedno… debil jeden. Kdyz odpochodoval, otocil sem se k ni a pozdravil. Byla krapet v soku a tvarila se dost prekvapene a nechapave. Podivala se na me, pak se podivala smerem k vytahu a pak zase na me. Bozeee jen at se na nic nepta . Chtelo to jen se nejak vymluvit a vypadnout pryc.. ale bohuzel byla rychlejsi nez me myslenky a nez jsem se nadal tak me pozvala k sobe. Nevedel jsem co delat, byla tak okouzlujici, ze sem v tu chvili zapomnel na svoji nestastnou situaci a vesel dovnitr. Hned jak se zavrely dvere, pripravil jsem se k ofenzive na hajzl, kde bych snad mohl tu neplechu trochu napravit !2! a hlavne si pak v koupelne poradne umyt ruce a ...vykloktat. Ale ona me tahla do obejvaku, ze mi chce ukazat naky svoje morcata, ci co. Kurva koho by zajimali naky zasrany hlodavci, kdyz ma posranou celou prdel. Pak mi rekla, at se klidne posadim !24! ale ja musel jeji lukrativni nabidku z pochopitelnych duvodu odmitnout. Uz uz sem doufal, ze me pusti a ze ji zdrhnu, kdyz v tom se z niceho nic otocila …. Pritahla se az ke me a polibila me.!898! .... Tak rad bych napsal, ze mi ten polibek vyrazil dech, ale bohuzel, muj dech nasakly vlastnimi fekaliemi mi zustal. Byl to festovni a velice vasnivy polibek - takovy vyter krku jazykem… bohuzel pro ni. Najednou se zarazila. Hruza v jejich ocich davala tusit, ze ji asi cosi doslo. Podivala se na me a kdyz chtela neco rict, hodila savli primo me pod nohy. (bylo to docela nechutne, ale moc se me to nedotklo, kdyz se muj obsah zaludku valel ve vytahu, takze jsem ne-prispel svoji “ troskou“ do mlyna) To uz mi ale bylo jasne, ze at uz ke me predtim citila cokoliv, at uz s dnesnim dnem zamyslela cokoliv, nyní sve plany prehodnoti a ja uz v nich figurovat asi nebudu. Ani jsem se nepokousel ji neco vysvetlovat, jen jsem se potichu zeptal, jestli ji mam pomoct vytrit podlahu… Nic jineho me v tu chvili nenapadlo, ale tohle asi nebylo moc vhodne, protoze pote zacala brecet. Bylo mi ji lito a bylo mi lito take sebe, ale nedalo se nic delat - prdel me svedila cim dal tim vic a tak sem chte nechte musel odejit. Cestou dolu (po schodech) sem premyslel nad tim, jak se nejak DUSTOJNE dostat domu na druhy konec Prahy a taky nad tim, jak se muze uplne vsechno posrat (doslova).

reagovat

V anketě hlasovalo celkem 8 uživatelů