uživatel eliminován | 3. 04. 2008, 18:09:18 |

Jak začít... no původně jsem chtěla být anonymní ale to by bylo považovaný za blbej fake tak budu upřímná a přiznám se veřejně i když mě za to budete soudit a bombardovat kritikou jak je na líbku zvykem....

ve 12 letech jsem hodně přibrala, asi jsem jídlem řešila hormony nebo vnitřní samotu protože i když jsem měla pár dobrých kamarádů pořád jsem si připadala nějak jiná než ostatní a nepochopená.... to jen tak btw....

no ale jak jsem přibrala tak mi začali děti hodně nadávat a já jsem si nějak vypěstovala bulimii, protože jsem nesnášela svoje tělo... nebyla to extrémní bulimie že bych zvracela stokrát denně nebo jí měla pořád.... prostě čas od času se ve mě objevilo nutkání jíst... hodně silný a já ho nezvládla a pak přišly výčitky když bylo pozdě......

trvalo to asi dva roky byla jsem u psychiatričky a nějak mi nepomohla sama ale řekla jsem si že už je to lepší a zvládnu to sama.......

pak jsem opravdu byla spokojená... na střední jsem dokonce kvůli pár nemocem a posilování i zhubla protože předtím jsem až na nějakej aerobic jednou týdně moc nesportovala...............

jenže pak jsem po nemoci zase nabrala asi na 65, v zimě 68 a jeden blb tady na serveru se do mě tak navážel, že jsem se loni v březnu rozhodla zhubnout a velkým úsilím skoro jsem nejedla denně běhala a jezdila na kole a ještě ta posilovna 2x týdně.... jsem zhubla za 2, 5 měsíce asi 6, 5 kg... na 58, 9... nebyla jsem hubená ale byla jsem akorát ale já si připadala pořád tlustá, byla jsem magor a lidi z okolí mi to dávali náležitě najevo..... málem jsem tenkrát dokonce přišla o přítele protože už ho nebavilo řešit moje problémy s váhou a začal koukat po jiných.......

tak jsem na začátku léta začala jíst normálně..ale zase se mi to zvrtlo v nekontrolovatelný přejídání.............. a přibrala jsem zpátky na těch 67, 8 kg.......... začala jsem asi v říjnu znovu hubnout...... pomalu, postupně, dieta, 4x týdně posilovna, dietolog............. jenomže pak jsem dietologa vzdala protože za velký peníze jsem poslouchala stokrát osvědčený rady a poslední její slova byly že si myslí že to sama dál nezvládnu (protože jsem se sebou byla vnitřně spokojená a usoudila jsem že když se mi daří zase hubnout už jí nepotřebuju) a že má o mě strach.......

no nicméně jsem zhubla asi na 62, sice nic moc ale vymodelovala jsem si docela pas a splaskla mi ta hrozná pneumatika na břiše... no trošku i prsa ale to mi tolik nevadilo................

říkala jsem si ještě 3 kg dolů a je to..........

jenže pak jsem se líbila jednomu klukovi a říkala jsem si že hubnout nemusím že se můžu líbit i taková jaká jsem....ale dlouho ho to nebavilo a nějak se na mě vykašlal....... i když jsme spolu nic neměli tak mě těšil ten jeho zájem..... no a pak do všeho přišel jinej řád: místo škola- posilovna- doma dieta přišla praxe, takže žádná posilovna a musela jsem jíst to co kde zrovna bylo protože jsem nespala doma..... a ještě jsem dělala závěrečky v autoškole...... a pak když jsem byla doma nebyly peníze na posilovnu a ted když je mám nějak jsem si odvykla snažím se ještě 2x týdně tam zajít ale je to zatraceně málo..... navíc jsem se nějak z těch nervů v autoškole rozežrala................... nejdřív jsem říkala to jsou nervy, pak výjimečně můžu a nakonec že za týden mám krámy a bude to tim a zase splasknu (protože i když jsem nestála na váze a kalhoty mě netlačej tak jsem si v zrcadle všimla rapidního přírůstku na váze :-/) ....................

no a ted k problému........ dneska mi bylo zle protože jsem kvůli škole včera nespala měla jsem důležitou práci, kterou jsem nechala na poslední chvíli a dělala jí v noci................. takže po škole jsem byla utahaná a jela jsem domů místo do posilovny co jsem původně měla v plánu.....a doma mě to nějak přepadlo .,...... nejdřív že bych si měla dát malej oběd a pak že to nestačilo a najednou to jelo ani nevím jak nepřemýšlela jsem o tom co všecko jim.............. až asi za 3 hodiny jsem šla kolem zrcadla a zpětně si to uvědomila............ a dál? šla jsem na záchod a začala zvracet nevím jestli ze špatnýho pocitu nebo přežrání ale šlo to zase samo a lehce........

nevadí mi tyhle věci, protože to je jen vedlejší následek..... nevím proč se tý potvory nemůžu zbavit...... nemám to pořád a není to asi pravá bulimie ale čas od času se mi to vrací- stavy vyrovnanosti, přežrání bez důvodu, výčitky, pohled do zrcadla a znechucení nad sebou sama zvlášt když vím že už několkrát jsem dokázala zhubnout............

co mám dělat? jak se toho zbavit???? jsem asi prase že se přežírám ale já to fakt nezvládám.... pořád to vypadá dobře a najednou to ve mě bouchne a přitom si neuvědomuju žádnej důvod kterej by to vyvolal...........

ted mě můžete třeba odsoudit, napsat že jsem kráva, slepice nebo prase, poslat mě k milionu psychiatrů, psychologů nebo dietologů ale už jsem jich vyzkoušela několik a nikdy mi to nepomohlo...........

tak mě napadlo kdyby měl někdo zkušenost jak se tohohle sám zbavil tak at se ozve.... díky za ohlasy i za trpělivost to číst (ani už nevím co tam všecko je) .....

ps: tímto se omlouvám za svoje předešlý diskuse na téma váha a hubnutí ale tohle je důvod....... tak doufám že mi aspon trošku odpustíte ač se vám zdám sebevíc trapná

reagovat