uživatel eliminován | 3. 03. 2010, 18:30:23 |

Lovec cítil příležitost. V dáli na louce poskakoval bažant, kterého dělil od smrti jen nepatrný kousek.
„Myslíte, že se trefíte pane?“ zeptal se pomocník mistra lovčího.
„Ten bažant vypadá agresivně.“ poznamenal mistr lovčí a podrbal se na bradě.
„A nikdy jsem bažanty neslyšel zpívat. Znáš tu písničku chlapče?“ zeptal se.
Bažant kdákal, skákal po zelené louce a spokojeně rýpal do hlíny zobáčkem.
„Myslím, že to je frýdecká Ave Maria pane. Zastřelte toho bažanta prosím.“ Chlapec se cítil nesvůj, protože jej bažant z dáli hypnotizoval svými velkými kukadky. Mistr lovčí natáhl tětivu, namířil a střelil. Šíp letěl přesně na bažantovu hruď,ale z ničeho nic opeřenec překvapivě zakdákal a odletěl nevídanou rychostí na sever.
„Příště ho dostaneme chlapče.“ Poznamenal mistr lovčí…

Za týden později :

„Pane…je to on?“ zeptal se pomocník a mžoural očima na vzdálený kopec. Právě svítalo a slunce si razilo cestu nad temnými pahorky všude okolo.
„Je to on.Všimni si nazlátlé barvy jeho peří.Nikdy jsem nic podobného neviděl.“ zamručel mistr lovčí.
„Mám z něho divnej pocit pane“ přiznal se pomocník a zamračil se.
„Já taky synku.Ale hraběnka říkala, že má hlad. Musíme splnit úkol.“
Mistr lovčí nepochyboval, že když zklame hraběnku a dneska na pekáči nebude mít bažanta se zlatým peřím, že dopadně špatně.
„Kváák koko“ bažant jim věnoval hloupý pohled a přiblížil se.
„Pane už je blízko.“ poznamenal pomocník a olízl se. Mistr lovčí nevěděl. Byl si jistý, že když bažanta zastřelí, tak svět příjde o poslední druh bažanta zlatého.Kdysi tento druh uctívaly cechy životního prostředí, ale dnes jim již nikdo nevěnuje pozornost.
„Počkej,“ mistr lovčí přemýšlel…

O dvě minuty později :

Lovec natáhl tětivu a zamířil. Na čele se mu třpytily kapičky potu. Chlapec vedle něj zadržel dech a čekal.
„Koko,“ bažant svými kukadly pohlédl lovci do očí a zamrkal. Mít řasy, tak je to krásné zvíře, pomyslel si lovec. Ruce se mu třásly, protože už na něj mířil něco přes minutu a nebyl sto vystřelit.
„Bré,“ z ničeho nic se z lesíku vynořilo pekari. Pekari jsou malá chrochtající zvířátka volně žijící u pláže a v lesích okolo.
„Pane to je pekari!“ vydechl pomocník mistra lovčího. Pekari nozdry nasávalo ranní vzduch a motalo se kolem bažanta zlatého. Bažant ignorantně zvedl hlavu a odkráčel kousek dál jako královna ze sáby. Lovec spustil ruce se zbraní a přemýšlel, které zvíře z těchto dvou zastřelit.
„Hraběnka už čeká,“ poznamenal pomocník mistra lovčího a netrpělivě se rozhlížel.
„Ať si hraběnka políbí prdel a žere mrkev, na tohle nemám,“ rozhodl mistr lovčí zamračeně a odešel. Chlapec zmaten tímto rozhodnutím jej následoval zpátky do hradu.A ještě za sebou uslyšel nevinně:
„Koko,“ bažant zamrkal.
„Bré,“ pekari zachrochtalo a šlo si svou cestou.

reagovat