uživatel eliminován | 31. 05. 2009, 21:09:51 |

Ženy bych přirovnal k dálnici Praha-Brno... Nezlobte se na mě, ale po cestě z Prahy do Brna, jsem si vzpomenul na svoji bývalou partnerku.Proč? Než jsem se z Jižní spojky vůbec na brněnskou dálnici dostal, musel jsem si vystát tak dlouhou kolonu frajerů, než jsem se mohl dostat alespoň na začátek dálnice... Samozřejmě, kdybych neměl koupenou dálniční známku, v jejím případě povinný seznamovací drink, tak jsem měl smůlu. Jakmile jsem se však dostal na první km....a mohl zrychlit, uvědomil jsem si, jak mě to zatraceně baví a jak jsem rád, že po ní jedu, jak mi ta cesta odsejpá... pěkný blonďatý počasí, tři rychlostní pruhy, zařazená pětka a valil jsem si to do Brna v očekávání, že cesta bude probíhat stále tímto bezvadným a ničím nerušeným tempem...a že tak jak si rozumíme na začátku, tak že to bude pokračovat a třeba i gradovat. Jak jsem se jen mýlil...přišlo omezení rychlosti, malej kopeček, velkej kopeček, prudká zatáčka, zůžení, zastávka pro naftu...objížďka, sníh, náledí a nakonec jsem naboural... sice ne vlastní vinnou, ale prostě jsem dostal podpásovku zezadu...od jinýho frajera, který věděl, že má dodržovat bezpečnou vzdálenost.....................on to věděl, akorát prý ta dálnice byla tak kluzká mrcha, že se tomu nedalo zabránit... a víte co je nejhorší? Že do Brna pojedu zase po Brněnský dálnici... ale asi autobusem…

reagovat