Miss
Video
Diskuze a otázky - Nesmrtelnost je spojena s adaptabilitou
úvodní strana | aktualizovat | dolů
V diskuzi je 7 příspěvků a shlédlo ji 830 uživatelů .
franco_columbo | 9. 03. 2008, 10:11:54 | více příspěvků | napsat uživateli
moc neverim na skutecnou smrt.A i kdyby vsechno skoncilo,nema smysl se obavat smrti,je to jen strata casu.
uživatel eliminován | 9. 03. 2008, 09:00:44
!1358!
uživatel eliminován | 9. 03. 2008, 08:55:44
jo jo, zachvili budem žít jak upíři několik staletí a to bude prdel až budem vypravet mladym co se stalo před 3 staletimi !1193!
uživatel eliminován | 9. 03. 2008, 08:54:12
Nesmrtelnost se zabývá životem, životem v podobě vědomí, životem v podobě skutečnosti a životem v podobě objektu, subjektu nebo substance. Nesmrtelnost znamená nesmrtelnost vědomí, ne nesmrtelnost hrubého fyzického. Člověk může opustit své tělo, kdykoli se mu zlíbí. Ale pokud má něco trvat na fyzické úrovni po neomezenou dobu, stává se to největším utrpením. Dokonce i nejvíce materialistický člověk na zemi, dokonce i potěšení milující člověk bude znechucen, pokud zůstane na zemi déle než sto let. Každá nebožská touha může být naplněna, ale i tak bude znechucen, protože nejedná s osvěcujícím vědomím.
Když jednáte s osvěcujícím vědomím, nevěnujete pozornost smyslům. Cítíte, že nepotřebujete uspokojení smyslů nebo čehokoli, co patří této zemi, protože v tu chvíli vidíte, že země sama je pomíjivá. Jediné, co je trvalé, je Božské, nezrozené a nesmrtelné.
Když myslíme na Věčnost, musíme vědět, že vše, co je stvořené, ať už na fyzické, vitální, mentální nebo transcendentální úrovni, může být věčné. Může to mít svůj počátek včera, ale může to pokračovat, pokračovat po milióny, miliardy a bilióny let.
Nesmrtelnost se zabývá životem a život vznikl z Ticha. Můžeme změřit Věčnost, ale nemůžeme změřit Nesmrtelnost. Přesto Nesmrtelnost přišla první, protože Ticho samo bylo životem. Život tedy přichází první, a teprve tehdy můžeme začít měřit. Nejdříve se narodíme, potom jsme staří jednu vteřinu, jeden den, jeden rok a tak dále.
Ve Věčnosti je proto určitý pocit měření, zatímco v Nesmrtelnosti není žádný. Nemůžete změřit Nesmrtelnost, zatímco se můžete pokusit svou představivostí změřit Věčnost. Pocit měření přichází ve Věčnosti. Je to božské, intuitivní a psychické měření. Nesmrtelnost je něco, co už tu je.
Vezměme Věčnost jako strom, který roste, roste a roste. Věčnost roste a Nesmrtelnost zůstává stejná. Nesmrtelnost je zde; stačí použít svou vizi. Ale Věčnost vždy směřuje vzhůru. Pojetí Věčnosti stoupá vzhůru, zatímco Nesmrtelnost je všude kolem.
Neplýtvejte svým časem
přemýšlením o Věčnosti.
Udělejte ihned to,
co máte udělat.
Protože Věčnost existuje,
jistě vám přinese odměnu
za dnešní sebedávání.
Plánuje si Bůh budoucnost tak, jak to dělají lidské bytosti?
Vize Boha není něco, co se má naplnit v budoucnosti. Bůh je všemohoucí, vševědoucí a všudypřítomný. Vnímání a projevení Boha jsou současné.
Člověk, jenž je nástrojem Boha, plánuje, a později vidí projevení svých plánů v čase. Avšak Hra Boha se více podobá dětské hře tím, že je spontánní a bez motivu a nehledá budoucí výsledek. Bůh je božské Dítě, ale Jeho Hra, na rozdíl od hry lidského dítěte, je zodpovědná, vědomá a božská.
Pro člověka je dobré mít plán. Bůh projevuje sám Sebe skrze člověka. Jak se nevědomost rozplývá ve Světle, naším konečným vědomím je postupně odhalována Pravda. Ale ve světě Boha existuje Pravda a Odhalení společně, a tak dochází k vnímání a projevení současně. Pro člověka se musí naplnit vize budoucnosti skrze plány, tak aby Bůh mohl odhalit skrze člověka to, co v Něm vždy přebývalo.
Myslíš si, že Bůh žije
zcela sám?
Ne, žije s milióny
tajných a posvátných plánů
pro tebe.
Jak můžeme nejlépe využít fyzický pozemský čas, ve kterém žijeme?
Jsou dva druhy času. Jeden čas je pozemský čas a druhý je věčný Čas. Pozemský čas je to, co jsme vytvořili, ale věčný Čas nemůže být vytvořen. Je uvnitř nás a okolo nás.
Když žijeme ve věčném Čase, nemůžeme oddělit jednu vteřinu od druhé. Když žijeme v pozemském čase, víme, že je jedna hodina a potom je jedna minuta po jedné. Jsou to dvě oddělené minuty. Ale ve věčném Čase nedokážeme oddělit minuty nebo hodiny. Ve věčném Čase jsou jedna hodina, dvě hodiny, tři a čtyři hodiny společně. To je rozdíl mezi věčným Časem a pozemským časem. Ve věčném Čase můžeme vidět dokonale usídlenu přítomnost, minulost i budoucnost, a tento věčný Čas můžeme snadno vlastnit, když dosáhneme seberealizace.
Vezměme obyčejnou vteřinu. Tuto vteřinu můžete použít buď pro meditaci, nebo pro pomlouvání. Tuto vteřinu můžete použít buď abyste se modlili, nebo abyste se těšili z nečistých a nebožských myšlenek. Když vědomě využíváte čas na to, abyste dělali něco božského, vstupujete do božského Času, který znamená bezčasový Čas. Když vědomě myslíte na něco božského, okamžitě přichází věčný Život a podávává si s vámi ruku. Pokaždé, když chcete jít vzhůru skrze aspiraci, věčný Čas se stává vaším přítelem.
Miluj Boha bezpodmínečně!
Nebudeš svázán
pozemským časem.
Mnoho lidí říká, že vstupujeme do konce tohoto věku a že tento svět brzy skončí. Zajímalo by mě, co byste k tomu řekl.
Jsem si jistý, že od svého dětství jste slýchával, že tento svět skončí. Našim dědečkům říkali ten stejný příběh. Svět není jen malinký bod. Nebude úplně zničen. Část světa může být zničena zemětřesením nebo jinou katastrofou, ale celý svět jako takový nebude zničen. Lidská aspirace neskončí.
Lidská aspirace může stoupat nebo klesat, ale celkově jde vzhůru. Když se někdo při stoupání unaví, možná sejde trochu dolů, zatímco odpočívá. Jakmile je však znovu inspirován, půjde opět vzhůru, až nakonec dosáhne toho Nejvyššího.
Svět neskončí, protože lidská aspirace neskončí. Jeden den může být lidská aspirace velmi vroucí, jindy může být vlažná, ale jakmile jednou uvnitř nás vyroste, ponese nás k nejvyššímu Absolutnímu. Dříve než dosáhne tohoto Cíle, nebude spokojena. Dokud existuje lidská aspirace v pozemské atmosféře, tento svět nebude nikdy úplně zničen.
Aspiruj oduševněle a bezesně.
Uvidíš,
že smrtí se zabývající ruka času
bude přeměněna
v životem oplývající srdce času.
Hodiny jeho mysli mu říkají,
že nemusí plýtvat
svým drahocenným časem
čekáním na Boha,
protože Boží existence je velmi nejistá.
Hodiny jeho srdce mu říkají,
aby čekal a díval se,
protože Bůh dozajista přijde.
Hodiny jeho duše mu říkají,
že Bůh již přišel
a ptá se jej, co dělá
a proč se nestará
o Nejvyššího hosta.
uživatel eliminován | 9. 03. 2008, 08:49:32
život bez konce ztrácí smysl !31!
uživatel eliminován | 9. 03. 2008, 08:45:56
http://death-smrt.blogspot.com/
uživatel eliminován | 9. 03. 2008, 08:40:53
Nesmrtelnost: jednoho dne - brzo - budeme mít možnost žít navždy - budeme to ale chtít?
Shrnujeme článek Terence Kealeyho (autor je rektorem University of Buckingham), který vyšel v pátek 6. dubna v deníku Daily Telegraph.
Tom Kirkwood, autor letošní výroční Reithovy přednášky, šíří dost šokující informaci: nesmrtelnost je možná. Pravděpodobně není žádoucí, ale je možná. Některá zvířata jsou už dnes nesmrtelná, například mořská sasanka. Kolonie mořských sasanek jsou pěstovány v laboratořích už skoro sto let - stále zůstávají tak aktivně funkční a užitečné, jak kdyby byly právě vyloveny z moře.
Člověk má také nesmrtelné buňky. Ukazuje se, že ovulační buňky a buňky ve varlatech mají schopnost žít donekonečna a mnoho lidských rakovin se stává rakovinotvornými právě proto, že se jejich buňky staly nesmrtelnými.
Nesmrtelnost ovládají geny v naší DNA a lidské tělo, stejně jako mořské sasanky, obsahuje tyto geny. Na rozdíl od mořských sasanek omezuje však lidské tělo nesmrtelnost jen na buňky, které se podílejí na rozmnožování. Avšak všechny lidské buňky obsahují tyto geny v neaktivní formě.
Jednoho dne - jednoho dne brzo - zjistí genetičtí inženýři, jak aktivovat tyto všudypřítomné geny a - najednou - budeme všichni nesmrtelní.
Jestli budeme všichni skutečně chtít nesmrtelnost, je pochybné, ale pravděpodobně asi ano. Lidé toužili po nesmrtelnosti od počátku historie. Král David líhával s mladými pannami a vdechoval vůni jejich prsou. Ve dvacátých letech dvacátého století dávali lékaři vrásčitým penzistům injekce z opičích žláz. Domníváme se, že je jogurt zdravý (už se prokázalo, že to není pravda), protože se Bulhaři, kteří prý konzumují obrovské množství jogurtu, dožívají vysokého věku.
Dnes lidé pojídají antioxidanty, běhají a nechávají si zmrazit tělo, ve snaze oddálit smrt - dá se tedy předpokládat, že kdyby uměli aktivovat geny zabraňující stárnutí, učinili by to. Takové geny, jednou aktivované, by měly také velmi potěšující vedlejší účinek - působily by proti obezitě.
Pozoruhodně novou myšlenkou profesora Kirkwooda je názor, že stárneme, aby se tak ušetřila energie. Všechna zvířata jsou potenciálně nesmrtelná, ale zvířata umírají mladá, protože je život strašlivě nebezpečný. Zvířata loví jiná zvířata, existují nemoci a paraziti a v přírodě se skoro nevyskytují stárnoucí zvířata. Zvířata prostě umírají dřív, než vůbec mají čas začít stárnout, protože i když je nesmrtelnost možná, je velmi náročná na energii. Geny, zabraňující stárnutí, totiž vyžadují k svému provozu obrovské množství energie.
Proto se zdá být rozumné, aby zvířata nevydávala svou energii na boj proti stárnutí, ale aby zaměřila svůj metabolismus na okamžité cíle, jako je útěk před masožravci anebo boj proti bakteriím. Zvíře se může buď soustředit na zastavení stárnutí, anebo na boj o přežití v mládí. Vítězí boj o přežití v mládí, genům je to jedno - geny zůstávají nesmrtelné bez ohledu na to, v jakém těle se zrovna nacházejí.
Avšak my lidé žijeme dnes v bezpečném světě, nejsme většinou ohrožováni masožravými zvířaty a bakterie lze zlikvidovat antibiotiky. Tak si můžeme dovolit aktivovat geny proti stárnutí a věnovat obrovské množství energie úsilí zůstat mladý, spalovat tu energii a zůstat nádherně štíhlí.
V jakém věku bychom asi chtěli zastavit proces stárnutí? Možná 25 let pro muže, 17 let pro ženy. Ale svět nesmrtelných mladých lidí by měl své nedostatky. Plození dětí by bylo nutno vážně omezit, pokud by vůbec nebylo zakázáno, a nekonečný rekreační sex by asi začal po pár tisíciletích být poněkud nudný. Mám podezření, že si asi lidi zvolí možnost zastavit stárnutí jen na několik desítek let svého mládí, a pak požádají o licenci rozmnožovat se a stárnout.
Takovýmto scénářem bychom mnoho získali. Měli bychom delší dobu na to, abychom našli ideálního partnera. A existovalo by daleko méně starých lidí. Staří lidé by také byli považováni za odvážné, takže bychom se možná vrátili k úctě vůči starcům.
V současnosti evropské společnosti rychle stárnou. V roce 1880 umíral průměrný Brit ve věku 46 let, v současnosti se průměrný Brit dožívá věku 76 let a věk se dále prodlužuje. Během několika dalších desetiletí, v důsledku pokroku konvenčního lékařství a stravování, se budou lidé běžně dožívat osmdesáti a devadesáti let. Zanedlouho bude dvacet procent společnosti starších pětašedesáti let.
Lidi dnes žijí déle, protože už lidé neumírají mladí. Před sto lety umírala třetina dětí v dětství, většinou na infekční nemoci jako je tuberkulóza. Nyní umírají předčasně jen dvě procenta dětí. Před sto lety se dožívala jen polovina pětadvacetiletých věku 65 let. Dnes se dožívá 65 let 94 procent pětadvacetiletých.
Ve stárnoucí společnosti vznikají nové náklady, některé z nichž musejí nést sami staří lidé. Disproporčně trpí chronickými nemocemi a depresemi. Slabí jedinci, kteří by v minulosti zemřeli, nyní přežívají.
Potíže menšiny mladých lidí, která se musí starat o obrovské množství penzistů, by byly odstraněny, kdyby bylo odstraněno stárnutí. Byl to Bismarck, který v době, kdy se jen málo lidí dožívalo vyššího věku než 65 let, zavedl státní starobní důchody. Ale v současnosti je věk 65 let jen pozdní střední věk. Je nákladné udržovat staré lidi při životě a geriatři, kteří budou žít dlouho, budou společnosti odebírat daleko víc, než kolik jí kdy přispěli. Věda, která vytvořila dnešní stárnoucí společnost tím, že umožnila lidem žít déle, brzo umem profesora Kirkwoda a jeho kolegů zabrání stárnutí. Už není pravda, že jedinou trvalou jistotou v životě jsou smrt a daně - trvalou jistotou už zůstávají jen ty daně.
uživatel eliminován | 9. 03. 2008, 08:36:48 |
Umíráme protože se nedokážeme neustále adaptovat na změny v nás a okolo nás, existují ale takoví živé systémy co neumírají protože se dokáží adaptovat díky svojí dokonalosti a jednoduchosti.
!12!
reagovat
V anketě hlasovalo celkem 4 uživatelů