uživatel eliminován | 10. 07. 2022, 18:24:17 |

Klíč k životu je v tom naučit se ho prožívat v nejistotě a umět s tím pracovat. Jak se tohle dá naučit? Novověk, ve kterém žijeme, charakterizuje šílená potřeba výhod. Ta vedla k proměně pravdy ve výhody. A s pravdou, která je výhodou, se dají dělat úplné divy. To známe od soudů. K výhodám se dostáváme přes správnost postupu. Spolu s výhodami se správnost postupu stala tím nejdůležitějším pro veškeré myšlení v naší době. Aniž bychom si to uvědomovali, řídí výhody naše životy. Vypočítáváme i budoucnost. Je to stejné, jako kdybychom neměli pravou budoucnost, jen tu přednastavenou, kterou nám vypočítají specialisti. Vypočítávají nám všechno. Každý z nás, aniž bychom si to uvědomovali, dostává povely.
!905!
Ty nás vsadí do určitého času a prostoru. A my musíme ten cizí pokyn správně rychle vykonat. Tím je naplněn náš konzumní život, je novodobé otrokářství, aniž o něm lidé vědí. Pokud přistoupíme na to, že naše životy jsou řízeny a někdo cizí za nás naše životy plánuje, jak tedy máme svobodně žít? Vyhoření je v tomto nastavení světa naprosto logické. Žijeme v životě, kde jsou místo reality iluze. Život je představován nekonečným množstvím úřadů a instancí, které mají za úkol kontrolovat, jestli všechny povely, které k nám přicházejí, plníme. Představte si, že by vás někdo naprogramoval a že byste podle toho jednal. Ale nemáte o tom sebemenší tušení.
!905!
Ani tajné touhy nejsou vaše. Ty vám někdo do podvědomí šikovně pomocí propagandy a cenzury vložil. Přesně to je důvod, proč jsme všichni nemocní na hlavu. Nevíme, co chceme, protože nežijeme v realitě, ale v iluzích. Proto má člověk nabourané i chtění. Chce něco, neví, proč to chce, a dokonce se může stát, že ve chvíli, kdy to získá, zjistí, že to nikdy nechtěl. Nechci nikoho urážet, i když to tak teď bude znít. Ale lidé jsou v tomto ohledu pitomí, jejich pitomost vyplývá právě z toho, že chtějí všichni být úspěšní. Jaký je tedy rozdíl mezi dobou, kdy jsme museli být všichni soudruzi a soudružky, a dobou současnou? Rozdíl mezi; feudalismem, socialismem, kapitalismem, humanismem atd. není žádný.
!905!
Stejnost, která se u lidí projevuje, je intenzivnější, než byla v posledních letech před revolucí. Všichni dnes chtějí totéž a chtějí to stejnými metodami získat. Pocit štěstí je tím nejdůležitějším. Nejenom pro jednotlivce, ale i celou konzumní společnost. Máme skoro vše, máme neomezené možnosti, ale nejsme šťastní! Největší průšvih je, že průměrný člověk žije jenom pro současnost. To jsou věci v prostoru a čase, jako jsou; auta, kabelky, tituly, sláva, důležitost, moc atd. Člověku chybí to, čemu my říkáme přirozené bytí. Člověk je dnes schopen chtít a myslet pouze na současnost. Proč doma nemá žádný prorok objektivní pravdu?
!905!
Protože lidé jsou tak neskutečně blízko pravdy, kterou jim ukazuje, že proroka raději násilně eliminují, než aby mu dali za pravdu. Člověk, když je svírán či uzavřen v kruhu, tak aby pochopil celek tohoto kruhu, musí z něj vystoupit a podívat se na něj z dálky. A troufám si říct, že o tomhle mnoho lidí neví. Lidé tvrdí, že vesmír a přírodu mají rádi, ale to jsou jenom pokrytecké řeči. Každý psychopat je úplně šílený z toho, jak bezpracně získat moc a peníze. To je to, co náš svět ničí. Ano. A to platí i pro státy, korporátní firmy. Ale nejhorší je, že to platí pro jedince. Předně člověk musí porozumět době, ve které žije. On jí nerozumí.
!905!
Člověk, aby se vrátil k sobě samému, se musí nejdříve potkat. Aby se mohl potkat, musí se nejdříve hledat. A aby se našel, musí klást otázky. Říkáme tomu rozhovor se sebou samým. To je podstata člověka. Pokud ji nenajde, tak si pořád bude hrát na někoho, kdo je slavný a mocný. Není však pro člověka nejtěžší přiznat si, že figuruje ve hře, do které nemůže příliš zasáhnout? Tím pádem zjišťuje, že pouze plní roli, která je mu předem určena. Jediná možnost, jak se z toho nezbláznit, je začít se starat o duši. To je totiž nejvyšší smysl života. Péče o duši není nic jiného než starost o pravdu. Pravda a bytí jsou totiž jedno a totéž. 
!905!
Přiznat si pravdu je to nejtěžší v životě. Jednou mi kdosi řekl, že smyslem života je život sám, takže vlastně žádný jiný hlubší význam nemá. Když je to takhle jednoduché, proč všichni lidé na zemi tento hlubší význam hledají? Když člověk celý život hledá jen příčiny a následky, tak nemá smysl života, takový člověk pouze chce najít správnost a jistotu, která ze správnosti vyplývá. Člověk se musí nejdříve vyprázdnit ze všeho, co v sobě nosí jako samozřejmost, a nahlédnout na nesmyslnost v jejím absolutním bodě. Proč myslíte, že bylo pro psychopaty tak těžké v pandemii vydržet sami se sebou?
!905!
Když má člověk v sobě opravdové otázky, které opravdově řeší, a to i těžce, a naučí se s nimi žít, tak teprve žije naplněný život. Jakmile žije pouze od oběda k večeři, od jedné postele k druhé, od jedné slávy ke druhé a od peněz k moci, tak žije ubohý život. Takový, ve kterém je nejvyšší dobro slast a v němž chytrost není nic jiného než vyhýbání se strasti. Takhle žije většina lidí, která si myslí, že žije opravdově. Proto byli lidé v pandemii tak nešťastní. Nejdůležitější v životě je najít své správné místo. To nám však nesmí být podstrčeno. Člověk musí hledat sebe sama a metoda tohoto hledání se musí zrodit v něm. Ta nesmí přijít ze systému.
!905!
Najít svou vlastní metodu chce odvahu. Lidé jsou psychicky rozbití, už nevědí, že jsou. Člověk potřebuje filmy, kde je mnoho krve a násilí, aby něco cítil. Protože necítí nic. Všichni jezdí na stejné dovolené, aby o tom pak mohli vyprávět na sociální síti. Všichni fotografují a filmují totéž na dovolené. Mladí lidé umějí být neuvěřitelně krutí, aniž by o tom věděli. Mládí je nebezpečné v tom, že věří propagandě a cenzuře. S mladými lidmi je snazší manipulovat. A některé mocné státy to umějí velice dobře. Takhle se přece dělají převraty ve státech. Nedovedu si představit, co z dnešních dětí vyroste. Neumějí pořádně číst ani pořádně vyprávět. Co však umějí opravdu dobře, je používat internet. Stávají se z nich ti, kteří budou milovat a uctívat správnost postupu, ale nebudou umět mluvit sami se sebou, nebudou se umět ptát. 
!905!
Na otázkách stojí svět. Ty jsou klíčové. Když tohle všechno víte, čeho se nejvíc bojíte? Já už moc strachů nemám, proto jsem svobodnější. Už vím, že jsem na konci života. Zní to krásně, ale předpokladem pro prožití takových chvil je asi klid. Lidé tlačení k výkonu a zvyšování tohoto výkonu moc klidu nemají. Je k tomu nutná jediná věc. Na chvíli neplánovat budoucnost. Člověk si myslí, že plánováním změní svět, pouze jděte životem a nemyslete na to, kam jdete. To je přítomnost. A přítomnost je to jediné, co v životě opravdu máme. Svoboda je iluze. A je dnes řízená ještě mnohem více než kdysi dávno. Je celkem nebezpečné říkat, co si člověk myslí. Hned dostane přes ústa. Stejně jako kdysi. Kde se ta stejnost projeví nejčastěji? V komunikaci mezi lidmi. Projevuje se v postojích, v rozhodování, v rozvrzích budoucnosti.
!905!
To je trochu pravda. Nechávám to tedy na vás. Vy máte možnost probouzet lidi z beznaděje. Vy jim řekněte, že se musí ptát. Řekněte jim, že pakliže chtějí něco pochopit, tak ne tím, že popíšou objekt, změří ho a následně ho budou srovnávat a já ještě nevím co. Napište jim, že když budou chtít něco opravdu pochopit, tak musí v sobě ten problém přetavit v odpověď, a protože každá odpověď je odpovědí na otázku, tak je nutné otázku objevit. A až jim odpovědi a otázky do sebe zapadnou jako ozubená kolečka v hodinkách, tak proniknou k něčemu, čemu říkáme porozumění. Až totiž půjdou lidé lesem, ten les bude odpovědí. Až půjdou po městě, tak jim odpovědí budou domy a lidi. To, co se děje na světě, je hotovou odpovědí na dosud skryté otázky. 

reagovat