uživatel eliminován | 29. 02. 2008, 23:57:06 |

Určitě má. Vyžaduje to však schopnosti a vlastnosti, kterými aktuálně disponuje zhruba 15% ekonomicky aktivní populace (15% lidí v Česku podniká, 77% je v zaměstnání, 8% je bez práce) - být schopen neustálé vyhledávat a především pak objevovat zajímavé podnikatelské příležitosti, umět "naslouchat" trhu, dokázat se vžít do pocitů zákazníka, umět se za každé situace rozhodnout mezi několika variantami, být ochoten permanentně vstupovat do rizika a brát na sebe zodpovědnost, dokázat nadchnout pro své záměry své spolupracovníky a především pak potenciální investory, bez nichž by rozsáhlejší podnikatelský záměr nemohl vůbec vzniknout. Nesmíme ale zapomenout na nejdůležitější "vlastnost" potřebnou k podnikání - mít opravdovou chuť podnikat. Ne o tom uvažovat jenom napůl.

Mezi lidmi se často hovoří o tom, že začít podnikat v Česku nemá smysl, protože je v zemi "málo peněz". Podnikáním se podle mnohých nedokáže člověk uživit. Zkuste se ale na to podívat z jiného pohledu. Každým rokem se v naší zemi "utratí" přibližně 3 000 miliard korun (3 000 000 000 000 Kč). Přičemž dvě třetiny z této částky utratí spotřebitelé a vláda a třetinu firmy (investice do fixního kapitálu). Pokud dokážete dodat na tento trh dobrý produkt, o jehož kvalitách jednu (spotřebitele) nebo druhou skupiny (firmy) přesvědčíte, zcela jistě se vám podaří alespoň malou část z těchto 3 000 miliard získat pro sebe. A na světě přece neexistuje pouze český trh. Na trhu Evropské unie se například v přepočtu na Kč utratí ročně 300 000 miliard korun, na trhu USA taktéž a na trhu globálním ještě o několik stovek tisíc miliard více.

No řekněte není tohle dobrá motivace k tomu, proč vůbec začít o podnikání uvažovat?

Pak tu máme ještě druhý důvod, proč se věnovat podnikání. V momentě, kdy prodáte svůj produkt (zboží, službu) někomu jinému, máte (zpravidla) jistotu, že jste vytvořili něco, co zvýšilo společenský užitek. Ten někdo vám totiž bude ochoten zaplatit jen tehdy, pokud mu vámi vytvořený produkt přinese větší užitek, než kolik činí cena tohoto produktu. V opačném případě by si ho s největší pravděpodobností racionálně uvažující jedinec nekoupil. Existují sice i neracionálně uvažující jedinci, kteří jsou ochotni za celou řadu produktů zaplatit více peněz, než kolik jim zboží ve skutečnosti přinese, na takto uvažujících jedincích se však nedá dlouhodobě stavět, protože jim peníze zpravidla brzy dojdou.

Na závěr našeho úvodu přidejme ještě jeden inteligentní a poučný citát:

Chcete-li vědět, co dělá bohatý člověk s penězi, mám pro vás jednoduchou radu: staňte se bohatým. Není to tak těžké, jak si myslíte. Naučte se něco, za co vám lidé budou dávat dobrovolně své peníze a když budete trpělivý a pracovitý, za pár let máte peněz jak šlupek. Samozřejmě, můžete i krást. Ale to bych se bál, že skončím někde na dně přehrady.

Vyhledávání podnikatelských příležitostí

Vraťme se ale zpátky na zem. Částka 3 000 miliard korun, utracená ročně v české ekonomice, působí sice impozantně, trh, na kterém se zmíněné peníze protočí je ale (pro vás bohužel) již rozebrán. Rozebrali si ho totiž vaši podnikaví předchůdci, kteří spotřebitelům (domácnostem) i firmám prodali zboží právě za těchto 3 000 miliard. Stačí se podívat kolem sebe. Téměř všude uvidíte předměty, které někdo vytvořil s cílem mít z nich zisk. Služby, které někdo poskytl někomu jinému sice neuvidíte (překladatelství, kadeřnictví, turistika, finanční poradenství, televizní seriály...), jejich nepřímé "následky" přesto jistě zaznamenáte na každém kroku.

Abychom byli přesnější, vaši předchůdci si zmíněný trh nerozebrali, oni ho vytvořili. A to samé budete muset učinit i vy. Budete muset zkrátka přijít s něčím, co na trhu ještě neexistuje. S něčím, co nikdo ve vašem okolí ještě nenabízí. S něčím jiným, novým, lepším, levnějším, užitečnějším... Jen tak se vám podaří dosáhnout ekonomického zisku - tj. zisku převyšujícího o určitou částku finanční náklady vašeho podnikání + vaší obětovanou příležitost (mzdu, kterou byste získali v případném zaměstnání). Jestliže přijdete na trh se stejným produktem (stejně drahým) jako nabízí konkurence, nebudou mít spotřebitelé ani jeden důvod proč kupovat právě od vás.

Ekonomický zisk se tedy nachází tam, kde se tvoří něco "nového". A právě o souhrn ekonomických zisků jednotlivých podnikatelů (firem) se rozrůstá celá ekonomika. Jestliže si někde přečtete, že meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) činil ve stálých cenách +5 procent, neznamená to pouze to, že se za rok vyrobilo o 5 procent více zboží (ve stálých cenách), ze nějž se utratilo o 5 procent více peněz, ale také to, že ekonomický zisk v ekonomice činil 5 procent z původního trhu. Částka 3 000 miliard se proto postupně rozrůstá a ještě dlouho bude rozrůstat. Na 3 100 miliard, 3 500 miliard, 4 000, 5 000, 10 000 miliard korun atd.

Rozrůstání trhu vyjádřené v penězích je možné díky postupnému "přilévání" peněz do oběhu z "útrob" České národní banky (ČNB). Ta se snaží prostřednictvím úrokových sazeb přilévat finanční prostředky (krev ekonomiky) do oběhu takovým tempem, aby nevznikla ani vysoká inflace (růst cen), ani deflace (pokles cen). Kdyby ČNB peníze do oběhu nepřilévala, poroste trh díky trvalému poklesu cen veškerého zboží (platy by přitom zůstaly stejné).

Podnikatel, který chce přijít na trh s něčím novým, musí umět trhu naslouchat, což neznamená nic jiného, než umět sbírat a vyhodnocovat vzácné informace rozptýlené po celém trhu a na základě získaných informací okamžitě reagovat. Být zkrátka ve správnou chvíli na správném místě se správným produktem.

Rozptýlené informace indikující budoucí podnikatelskou příležitost mohou mít mnoho podob. Může se jednat o cenové informace (vysoký nárůst cen určitého zboží na trhu zpravidla indikuje převis tržní poptávky nad nabídkou), informace mající podobu nespokojenosti obyvatelstva s doposud nabízenými produkty, informace o příchodu nového módního trendu, objevení nové technologie výroby atd. Podnikatel musí být schopen nalézt mezeru na trhu (nejlépe jako první), nikoho z okolí (z konkurence) o této mezeře pokud možno neinformovat (obchodní tajemství, po desetiletí v tajnosti držené unikátní výrobní receptury, patenty), co nejdříve vytvořenou mezeru na trhu zaplnit a okamžitě hledat jiné mezery na trhu (jiné podnikatelské příležitosti).

Mezi světové podnikatelské hvězdy patří nepochybně i softwarový král Bill Gates. Ten také sice software nevynalezl, uvědomil si však na jeho dobu převratnou skutečnost: Počítač bez softwaru je pouhou hromadou plastu a železe. S Paulem Allanem proto založil firmu Microsoft, společnosti IBM vyrábějící "zárodky" počítačů prodal operační systém DOS (z části koupený od jiné firmy, z části vlastnoručně upravený) a na obrovské prodejní vlně osobních počítačů značky IMB se vyvezl až do podnikatelských výšin. Protože dříve než ostatní spatřil obrovskou mezeru na trhu, mohl si dovolit tisknout v 80. letech tyto novinové inzeráty: "Co je mikroprocesor bez Microsoftu?"

Poučit bychom se mohli i od automobilového krále Henryho Forda, jemuž se podařilo dodat na trh spolehlivý a levný automobil, a nebo třeba od neustále inovující společnosti Google, jejímž krédem se stalo rčení "V jednoduchosti je síla", kombinované s novými a převratnými technologiemi. Inspirací by nám mohli být samozřejmě i mnozí další podnikatelé. V Česku Zbyněk Frolík se společností Linet (nemocniční lůžka) nebo Radim Jančura (společnost Student Agency), potírající konkurenci na původně nelukrativním a pro jiné ztrátovém trhu. Obě zmíněné osobnosti se mimojiné staly v minulosti českými podnikateli roku. Ve světě jsou ukázkovými případy zaplňování mezer na trhu společnosti McDonald´s, Walt Disney, Wal-Mart, Tesco, Toyota... a nově třeba společnosti chystající se provozovat kosmickou turistiku (Virgin Galactic).

Možná si říkáte, že je nesmyslné porovnávat příběhy velkých společností s příběhem drobného živnostníka v malém městě. Uvědomte si však, že většina z výše uvedených společností začínala na myšlence a práci jedince, popř. malé hrstky lidí. A velice často s kapitálem rovnajícím se několika málo tisícovkám českých korun. Tomáš Baťa byl švec, zakladatel Tesca provozoval stánek s občerstvením, Sam Walton (obchodní řetězec Wal-Mart) prodával v malém obchodě se smíšeným zbožím, Bill Gates psal programy, které se nebál nabídnout kolosu IBM...

Podnikatelské příležitosti jsou všude. Jen je třeba je objevit. Řada firem například vyrostla na nápadu vyrábět plastová víčka, dovážet pravé perské koberce do Česka, obchodovat s informacemi, kávou, čajem, tvořit software, prodávat knihy, péct dort Medovník, stavět benzínové čerpací stanice v místech, kterých si velcí hráči na trhu "nevšimli", vyrábět unikátní dřevěné hračky, populární a módní spotřební zboží...

A správný podnikatel se nesmí bát ani překážek, ani velkých společností na trhu. Neboť jak pravil Henry Ford:

"Překážky jsou ony obávané věci, které spatříte, když odvrátíte pohled od svého cíle."

A velké společnosti? Ty mají často problémy s vnitropodnikovou byrokracií, s motivací jednotlivých zaměstnanců, s komunikací mezi jednotlivými firemními divizemi apod. Stačí si v duchu vybavit některé Dilbertovy historky a hned vám bude jasné, o co se jedná. Velké společnosti proto z těchto důvodů řadu drobných podnikatelských příležitostí vůbec nevidí. A pokud náhodou nějaký zaměstnanec zajímavou příležitost zpozoruje, informace o ní se zpravidla ztratí kdesi v hloubi strnulé firemná struktury. Chytrý podnikatel proto dokáže "krást" (nebrat doslovně) zajímavé příležitosti velkým společnostem přímo před nosem. A nebo může využít jejich finanční sílu a často i neschopnost k vlastnímu prospěchu. Podobně jako využil Bill Gates IBM.

Není proto náhodou, že mnohé firemní kolosy namísto toho, aby hledaly nové podnikatelské příležitosti, skupují malé firmy, které se "pochytanými" podnikatelskými příležitostmi jenom hemží. Ukázkovým případem z první světové ligy byla například firma Skype, kterou pohltil koncern Ebay, nebo třeba malá YouTube, na níž si smlsl 100 krát větší internetový dravec Google. Za firmu se 70-ti zaměstnanci musel ovšem zaplatit cca 1,7 mld. dolarů (40 miliard korun).
!31!

reagovat