Miss
Video
Diskuze a otázky - LITERÁRNÍ IMPROVIZACE
úvodní strana | aktualizovat | dolů
V diskuzi je 14 příspěvků a shlédlo ji 494 uživatelů .
uživatel eliminován | 3. 03. 2010, 23:46:06
A přesto France jímala hrůza. Co ten tvoreček, ten živůtek lásky a pokory dovede až vyroste? Pár modrých očí plné oceánu vědomostí a tužeb, jenž mu poskytne onen život.
uživatel eliminován | 3. 03. 2010, 23:41:59
snad duch té záchrany? nebo zrádný duch věčného spánku? ne! bylo to dítě! ano, byl to malý tvůrek lidské rasy, tak nevinný, očišťující... mající různorodé úmysly, které v momentální chvíli nemohl nikdo vyčíst z jeho baculaté tvářičky
uživatel eliminován | 3. 03. 2010, 23:38:13
Miliardy obrazců se míhají v jednom sledu jako v diapozitivu. Vše proběhlo tak náhle rychle, že soudný člověk by to považoval za vteřinu. Avšak Francovi to trvalo nekonečně dlouho, než se obrazce slily v jeden obličej.!1287!!756!
uživatel eliminován | 3. 03. 2010, 23:30:40
jiskřička zhasne, hukot v uších.. neuvěřitelný nátlak čehosi.. jen překrásné obrazce vlající v duši.. tak nepřekonatelné idee.... mnoho barev, obrazců... přesto všechny čímsi něčím hrůzné
uživatel eliminován | 3. 03. 2010, 23:26:39
Jiskřička zablikala nad poznáním.Ale to ticho. Ach to ticho, jenž je tak hmotné až ubíjí.Jikřička je stále nepolapitelná. Kdysi se jich hemžilo tolik! Plné myriády mušek a dnes je jenom jedna...poslední.Naděje?Past?
uživatel eliminován | 3. 03. 2010, 23:21:27
zdviha ruku, chce ji lapit, ale porad ne a ne dosahnout... je v nesnazi.. potom ale pochopi, ze jen dusi se lze dotknout... snazi se, pot steka stale vice...
uživatel eliminován | 3. 03. 2010, 23:16:48
Jiskřička ve vesmíru tmy. Že by naděje? Nebo past do které se chytne naše málá slovní hříčka jako šakal lapený ve své prostotě.Franc věří, že ona jiskřička je naděje, ale jak ji polapit? Jak ji zmanipulovat, opracovat a donutit aby rostla?
uživatel eliminován | 3. 03. 2010, 23:12:35
tma stále houstla, nikdo se neopovažoval ji vyrušit, či zkoumat, ale zdaleka svitlo male zrnko bileho, ohromujiciho svetla, jakoby snad hvezda sama to byla..
uživatel eliminován | 3. 03. 2010, 23:09:03
Opona se zvedla.Franc otočil stranu na níž bádalo a strádalo nekonečno duchů dnešní doby.Famtómové z hlubin pohltili vše okolo a na jevišti se rozhostila tma.
uživatel eliminován | 3. 03. 2010, 23:08:54
Hodiny na zdi tikajíc do srdcebolného ticha. To ticho, jež se dalo krájet, plníc mlhu v místnosti nevěděním. Hlasy mi hovořily zůstat uvězněn mezi čtyřmi stěnami, ale svědomí mi říkalo, že mou duši žádné ocelové mříže, stejně jako ocelové zbraně, nemohou udržet. Pot v pramíncích teče mi po spáncích a hladově se dere k lačným ústům a ranám. Sůl se mísí s krví, ale oproti ztátě svobody jsou posolené rány jen malou prohranou bitvou...
uživatel eliminován | 3. 03. 2010, 23:04:25
tlesk tlesk... ozvalo se z povzdálí... a tiché duše, nevidějíc jim do tváře, záviděly tu nirvanu oné vteřiny, hodiny, nekonečné to chvíle...
uživatel eliminován | 3. 03. 2010, 23:01:41
Jenže Franc vnímal jenom ducha tvorby a nechal se tak unést, zapomínaje na podstatu bytí. Slova se mu řinula z mysli jako z bezedné studánky vědomí. To byl Franc. Pán slova.!847!
uživatel eliminován | 3. 03. 2010, 22:54:23
I přes všechny překážky života, i Francovo ploužení, se dá povznést. Záleží na tom, jak život tento hoch nese.. něco lidi vyčerpává, něco nabíjí, dle relativnosti, dle toho, jak tuto věc každý vnímá ;)
uživatel eliminován | 3. 03. 2010, 22:47:24 |
Ošemetný to muž ten Franc, život mu nabídl jen ploužení a on i přes vlastní vůli neodolal a ponořil se do bádání o té vznešené poháce lidské tvorby, která tolik vyčerpává, jako druhé nabíjí.
reagovat