uživatel eliminován | 16. 11. 2009, 22:37:48 |

Pokud něčemu nerozumíme hledáme někoho kdo tomu rozumí aby nám on pomohl, svět ve kterém žijeme je velmi složitý a tak je zde mnoho lidí jež se na něco mnoho a dlouho specializují.
Já jsem od dětství mnoho četl nejrůznější knihy a zde jsem se někdy setkával s problematikou; mytologie, legend, pohádek, pověr, kultů, lží, donutilo mě to se nad tím i více zamýšlet a hledat odpovědí na dlouho nezodpovězené otázky.
Jelikož jsem měl velmi zajímavý život, ve kterém jsem mnohé prožil mohl jsem porovnávat to co je napsáno s tím co je skutečnou realitou a tak se ze mě stal po mnoha letech duchovní učitel.
Vždy jsem se snažil být co nejvíce objektivní a pokud jsem v nějakém svém úsudku časem dospěl k tomu, že jsem se zmýlil tak jsem si chybu přiznal a snažil se ji opravit, abych měl čisté svědomí.
Svět ve kterém existuji je založen na jednoduchých normách a pravidlech, pokud něco tyto normy poruší tak většinou je za to i potrestané nikdo a nic zde neunikne svému trestu.
Každý je zde jenom uživatelem toho co mu náhoda svěřila k užívání, mnozí něco mnoho milují a láska je natolik oslepila, že si myslí, že to co milují i vlastní a následkem je mnoho problémů, jež celému systému škodí.
Někdo prohlásí to je můj národ, jiný prohlásí to je můj podnik, další řekne to je moje manželka, máme strach, že nám někdo vezme to co je nám blízké a tak o tom říkáme, že je to moje.
Čím větší máme strach o to, co milujeme, tím více se snažíme to chránit a tak dochází k tomu, že se ocitáme v začarovaném kruhu našeho toužení, jež vede k našemu nekonečnému soužení.
Je snadné nakrátko uniknout z tohoto kruhu pomocí drogy nebo svaté lži, jenže brzo jsme za to depresí tvrdě potrestáni, je třeba si uvědomit, že celý materialistický systém kde žijeme je nemocný již mnoho století a tato nemoc se neustále zhoršuje.
Lékař může ale pomoci jenom tehdy pokud si systém uvědomí svoji nemoc a přijde za lékařem a požádá jej, aby mu on pomohl, dosud na bolavý zub bereme prášky jež tlumí naše bolesti a nemáme odvahu jít k zubaři se svými zkaženými zuby.
Tím bolavým zubem je strach z toho že nám někdo vezme to, co milujme, neboli naše lakomost, nikdo se zde dobrovolně nevzdá toho, co nejvíce miluje a potřebuje o tom to zde od nepaměti je.
Představme si, že přijdete domů a najdete vaši manželku, jak spí v posteli s cizím mužem, dosud jste žili v tom, že vám vaše manželka patří a nedokážete se smířit s tím, že ona vám jenom dovoluje to, že s ní můžete společně žít.
Jakmile muž prohlásí to je moje žena a moje dítě je zde počátek vzniku lakomé společnosti kde se z lidí stávají jenom automaty bez citu a lásky jež mezi sebou obchodují a hrají druhým divadlo.
Nejspíše řeknete, že vše co zde říkám není nic nového, že v mnoha starých knihách už bylo něco podobného mnohokráte napsáno, mnoho herců to co bylo napsáno i herecky na divadle odehráli a mnohé filmy to i v kinech a televizi už promítali.
Pokud tedy znáte pravdu, proč se nesnažíte podle toho i žít, proč neustále říkáte ti druzí jsou zlí a proč já bych měl být dobrým?
Teprve když přijde nějaká veliká pohroma, při které o vše, co milujeme, přijdeme, si uvědomíme svoje chyby, ale to už je většinou velmi pozdě, a tehdy vám už nepomůže nikdo a jenom se vám každý směje.
Díky Bohu se smát druhým mohu, tak to je že ten druhý blázen je.
!54!

reagovat

V anketě hlasovalo celkem 5 uživatelů