uživatel eliminován | 4. 09. 2008, 17:07:50

Strašidelný dům...Když jsem podepisoval kupní smlouvu, nevěděl jsem pochopitelně o ničem z toho, co přijde. Ostatně byl jsem rád, že se něco vůbec našlo. Však to asi znáte, jaké to je, shánět vlastní byt, ne-li dokonce dům. A to vše ještě v hlavním městě. Ohavnost. Ale podle téhle smlouvy se jednalo o koupi století. Stojící, velký, prostorný dům, spousta staršího nábytku a jen pár spadlých tašek a rozbitých oken. Rozsáhlejší zarostlá zahrada, sousedi za vysokým betonovým plotem, klid jako na hřbitově. Plyn, elektřina a voda, stačí jen přinést si pár novějších přístrojů. A tohle všechno za zlomek odhadní ceny. Ano, jsem si vědom možného zfalšování některých údajů v posudku, který vypracoval nějaký známý realitního agenta, a proto jsem si na tuhle práci najal svého známého, soudního znalce. Nízká cena byla zdůvodněna akutní nutností získat peníze ze strany majitelů a já tomu nakonec uvěřil, i když mi to nějakou dobu trvalo. Přišlo mi sice divné, že se bývalý majitel hystericky rozesmál ihned po mém podepsání smlouvy, ale přičítal jsem to jeho radosti z rychlosti mého jednání. Chyba, kterou už nikdy znovu neudělám. Hned druhý den jsem se rozhodl nemovitost navštívit a podívat se, jak na tom opravdu je. Ano, již jsem tam byl dříve, ale to bylo v doprovodu realitního agenta a ti nikdy nepoukáží na chyby či vady. První, čeho jsem si všiml, byla nechutně dlouhá cesta nejrůznějšími dopravními prostředky počínaje metrem přes různé linky tramvají a autobusů až po vlastní nohy, které musely od poslední stanice autobusu ujít skoro kilometr. Jedinou výhodou je klid, který v téhle čtvrti panuje. Konečně jsem se octl před svým prvním vlastním domem. Byl jsem na to náležitě hrdý, představuje to jistou dávku nezávislosti. Žádný podnájem, jen daň z nemovitosti, kterou je třeba zaplatit jednou ročně, navíc nijak vysokou. Na první pohled to byla opravdu masitá betonová stavba, která přežila snad staletí a byla nepochybně schopna přežít všechny okolní budovy, které jsou jistě mnohem mladší. Dům byl porostlý různými odrůdami popínavých rostlin, výborně. Vložil jsem klíč do zámku vstupních vrat, otočil a vrata otevřel. Skoro neznatelnou cestu k vchodovým dveřím lemoval hustý porost nejrůznějších rostlin. Byl tak hustý, že by se v něm schoval celý jeden pluk a ještě by zbyla hromada místa. Zatímco jsem se kochal okolím a vysokým betonovým plotem, vrata za mnou sama zapadla. Zřejmě vítr. Pokračoval jsem ke dveřím. Cestou jsem nemohl odolat pocitu, jako by mě někdo sledoval. Několikrát jsem se musel ohlédnout, abych své paranoie dokázal, že není důvod k obavám. Konečně jsem přistoupil ke dveřím a dostal se dovnitř. Podlaha byla krásně dlážděná, schodiště s pevným dřevěným zábradlím, všechno krásně zdobené. Architekt byl očividně velmi schopný. Následujících pár hodin jsem věnoval důkladné prohlídce všech zákoutí domu, prošel jsem každou místnost, prohlédl každý kus nábytku, navštívil jsem dokonce i sklep. Tak prostorný a velký sklep jsem ještě nikde neviděl. Zajímavé, že mi ho nikdo při dřívější prohlídce neukázal. Byl jsem se stavem domu opravdu spokojen. Bude třeba výměna jednoho okna a tím to skončí. Nábytek je ve výborném stavu, dokonce se tu nachází i knihovna plná knih, zřejmě staršího ražení. Byl jsem tou prohlídkou tak vyčerpán, že jsem ve střešním pokoji usnul s hlavou na špalku... ehm, pardon, na stole. Měl jsem krásný sen o lásce, jako vystřižený z červené knihovny. Lehce patetický, ale hezký. Probudil jsem se a zjistil, že venku je už tma. Pokoj byl jen lehce osvětlen zbytkovým světlem z lamp na ulici. Chvilku jsem se kochal výhledem na zahradu, když jsem zahlédl něco, co se rychle pohybovalo trávou. V zápětí jsem uslyšel slabé zamručení. Že by kočka? Nebo zbloudilý pes? Ani na jedno to nevypadalo. Až budu odcházet, budu si muset dát pozor. Rozsvítil jsem světlo v místnosti, ale praskla žárovka. Rozhodl jsem se tedy sejít dolů a pobýt nějakou dobu tam. Opustil jsem střešní místnost a rozsvítil krátké chodbě. To jsem ale neměl dělat, protože jsem tak vyplašil klubko potkanů, kteří se rozutekli všemi směry. Krve by se ve mně v tu chvíli nedořezal. Byl to ale jen náznak toho, co teprve přijde. Zaslech jsem třeskot skla. Střešní okno po mé levici se rozbilo a já spatřil čile se pohybující výhonky zlověstně vyhlížející rostliny, které pronikly dovnitř a s neuvěřitelnou přesností mě lapily za nohu. Měl jsem co dělat, aby mě rostlinka nevytáhla oknem ven a nepraštila se mnou o střechu. Ani nevím jak, ale nakonec se mi podařilo uvolit a odkutálet se ke dveřím na druhé straně chodby. Otevřel jsem

uživatel eliminován | 4. 09. 2008, 16:58:25

baf todle je lepší http://www.quieroverunfantasma.com/eng

uživatel eliminován | 4. 09. 2008, 16:57:18

peace BUBACI!1386!!1350!

uživatel eliminován | 4. 09. 2008, 16:56:15

Mám potichu repráky tkže jsem to tk tk slyšela :D

pigous | 4. 09. 2008, 16:55:43 | více příspěvků | napsat uživateli

lol !507!

uživatel eliminován | 4. 09. 2008, 16:54:59

hustý co?