uživatel eliminován | 17. 10. 2007, 12:01:59 |

Přátelé, musím se vám svěřit se svým dalším , neboť jsem přišel zcela zbytečně o další přítežitost, souložit s děravou lidskou bytostí :( Psal jsem si zde s dívkou, která měla velmi zvláštní příčesek, jednalo se o jakési smotané motouzy slepených vlasů, což jsem nikdy před tím neviděl, víte, jsem jen chudý rolník, který žije ve svém vyhnanství, ve svém nicotném gulagu v zahrádkářské kolonii Jahodnice, která jest obehnána elektrickým plotem, odpojena od elektřiny i pitné vody a jedinou mou společností jsou luční sysli a inkontinentní strýc Waldemar :( Tato dívka mi napsala, že ty pažitkové šlahouny které má na temeni, se jmenují dredy a že se jí to velmi líbí na mužích. Chtěl jsem jí zaujmout natolik, že jsem si začal modelovat tento dred na porostu na svém mohutném ohanbí, ale stále nevykazoval kýžených rozměrů a stupně mazu. Vnořil jsem hlavu do necek, do kterých jsem vykydal tuk z osla s příměsí sekretu z mých velmi produktivních potních žláz, popadl jsem jehlice na pletení a kverlačku a zahájil dílo zkázy. Na svých 16 vlasech jsem vymodeloval velmi krásnou vánočku, která mi bimbala po zátylku a příjemně mne šlehala po mých pupenatých zádech. Oděl jsem se do švestkových punčocháčů, popadl jsem ten nejlepší nátělník, ze kterého mi trčely prsní drny a na svěšenou kyčel umístil ledvinku. Domluvil jsem si s tou slečnou rande poblíž nádražního bifé a objednal na zahájení pářecího rituálu dvě čůča a vafli. Slečna dorazila o pět minut později a já měl první šok. Její uhrovitá řepa vypadala jako rozkvetlá vrba,což byl zajisté pozůstatek z války v Perském zálivu, neboť měla v obličeji patrně pozůstatky kovových nábojnic a zbytků střeliva. Největší patronu měla vstřelenou v bradě a šrapnel v obočí. Dokonce nebožačce zasáhli i jazyk, ve kterém měla brok ze vzduchovky :(( Velmi mě toto zarmoutilo a já se rozhodl té barokní komtese pomoci. Usadil jsem jí na lavičku a popadl ze země kus žuly, kterou jsem jí začal vytloukat hřeb z jejich vilných úst. Dívka začala plakat a dožadovala se pomoci kolemdoucích. Zakřičel jsem na ně, že to je v pořádku, že pomoc nepotřebuji, že to zvládnu sám. Popadl jsem své farmářské křesadlo a chtěl si posvítit, ale k mému obrovskému šoku jedna z jisker dopadla na její mocný šlahoun, který vzplanul!. Celý proces trval asi deset minut a co mne šokovalo a konsternovalo, bylo to, že dívka místo slov díků a pozvánky do svého apartmá zběsile uprkla :(( Krásně jí ve tmě hořela hlava. Teď zde sedím a polykám slzy spolu s chomáči jejich vlasů. Jediné co mi po ní zbylo, je zámotek jejích krysích štětin, který jsem ukryl do své mošny, ke kterému se tulím, hladím se s ním po tváři a laskám ho :(

Nečekám od vás rozhřešení, jen jsem se potřeboval vyplakat, aby mne méně bolelo mé tulení srdce.

reagovat

V anketě hlasovalo celkem 5 uživatelů