uživatel eliminován | 17. 10. 2007, 11:57:43 |

Mám typické jarní dilema. Nemám peníze ani dívku svých snů. Přemýšlel jsem, v čem by mohl být problém. Co se týče práce, tak jsem vyzkoušel řadu zaměstnání, pracoval jsem jako ponocný, chodící tokající kuře pro KFC a naposledy jsem to zkoušel s notným fiaskem jako gigolo na Wilsonově nádraží, kde jsem točil klikou flašinetu a za pomocí reporela a dřevěných loutek předváděl, co všechnou můžou za 47 kč se mnou v mé zatuchlé garsonieře provádět. K poslednímu businessu mne přivedla příhoda z dávných let, kdy jsem dělal před lety rychtáře v jednom polorozpadlém nápravném zařízení, kde mi osazenstvo říkalo "velká Máma", neboť jsem nosil kožené podvazky a elastické kamaše, abych zakryl své křečové žíly a klienty laskal po zádech za mlaskavého kajícného zvuku karabáčem - tam jsem došel k závěru, že bych byl velmi kvalitní běhna, začal jsem tedy pravidelně cvičit s fazolovým luskem, mazal si tělo análním gelem s vůní lesních jahod, pobíhal nahý po lese a bičoval se šlahouny rozkvetlých bříz, abych prokrvil své dušné tělo a pak se nabídl na internetu, zde, na líbimseti. Je pravdou, že jsem tu obskočil jen malé procento žen, které mi platilo za tělesné potěšení Billa kartou či polskými laskominami z Lídlu, ale jednou přijde den, kdy si mě koupí nějaká spanilá princezna a pozve mne do svého lože a pohraje si za mrzký peníz s mým biblickým ohambím.

Abych moc neodbočoval, proč nemám děvče je jednoduché - zjistil jsem, že jsem příliš krásný a má tvář gotického anděla, tělo sběrače cukrové třtiny, síla Woodyho Allena a rákosovité přirození prostě vyvolává v dívkách pocit, že na mne nemají, že bych si pouze pohrál s jejich povadlým poprsím a pak je odhodil jako ojetou gumu z mého pluhu, kterým častuji své pětimetrové rašeliniště v Kobylisích . Někdy bych si přál vypadat jako obyčejná lůza, prostý internetový uživatel - masturbující bezzemek a harlequeen, ale bohužel mi příroda dala do vínku spanilost, charisma, produktivní potní žlázy a dužnatou pleť s přijatelným počtem dermatologických výstupků. Nevím, jak mám dívky přesvědčit, že i slečny s laciným příčeskem a Holešovickou róbou z orientu mají u mne šanci, že tmavá pleť indického hráče na flétnu, postava lesního skřeta a chroští v podbříšku není handicap, ale malá výhra v tomto virtuálním světě Rád bych svůj článek plný žalu a bolesti zakončil, neboť mi nutrie počaly kvičet hladem a já se musím vydat na pravidelný sběr žaludů k nedalekému brčálníku a naplnit jejich tučná růžolící se břicha. Budu velmi rád, když mi napíšete něco hezkého, abych si mohl pyšně zastřihnout kotlety, pročesat vous a za svitu luny pozorovat z dřevěné sesle mého posedu z Ikei páření polních syslů s hrdou nabubřelou tváří.

reagovat