uživatel eliminován | 18. 03. 2008, 20:22:46 |

Bylo nebylo. Ale spíš více nebylo než bylo. Za devatero řekami, ze desatero údolími, za osmero průmyslovými zónami byla louka. Magická louka plná pestrobarevných květin. Hmyzí kamarádi tam holdovali nektaru, sexu a sledování pohádek na kabelovkách.

Jednoho slunečného dne, kdy se slunečnice skláněly pod tíhou paprsků a kdy Ferda mravenec zezadu zpracovával Berušku se vydal brouček Pepík přes louku až za potučejk předat dýmovnici stonožce Elišce. Cesta ubíhala jedna radost a všude vůkol pracoval pilný hmyz (slovensky sůrný). Mravenečci nosily dřivka na stavbu přehrady Sedm ůdolí..nebo tři soutěsky...jak se to jmenuje...Brouk Pytlík vše natáčel na hmyzí Hi8 a krtek Pepča přenášel kyblíky zeminy z jedné strany cestičky na druhou.

Brouček šel....za nim se objevila beruška Tonička s krásnýma krovkama. Černé tečky na zářivě červeném podkladu. Nesla něco v tašce. Něco velkého. Brouček s úsměvem šel a nasával tu atmosféru všeobecné radosti. Těšil se ze života a pískal si do kroku. Pan cvrček jej pozdravil a zamával na cestu. Paní pavoučka (hahaha...jak debilní slovo) odhlédla od vysávání paní mouchy Emanuely a usmála se na broučka.

Beruška se přibližovala stále víc k broučkovi. NA ústech se ji mihl drobný něžný úsměv. Vzduch se tetelil teplem a všude poletoval pyl. Beruška mrkla očičkem a drobná řasa dopadla na zem s tichým zazvoněním. V tom vytáhla se švihnutím břitvu z tašky a brutálně podřízla broučkovi krk. Krev vystřikla široko daleko a brouček se s chropotem skácel na zem...vyhřezl mu ohryzek i s jícnem a hrtanem....z posledních sil se chytil za krk a snažil se zastavit krvácení....s mohutnými střiky krve však nešlo nic udělat. Krev opouštěla krční tepny v rytmu bití srdce. Kaluž kolem broučka se rozšiřovala. Poslední vzdech a bylo po všem. Beruška položila břitvu vedle boručka. Zamáčkla mu oči a šla dál.

Na louce byl krásný letní podvečer a hmyz poletoval teplým vzduchem Slunečnice se skláněly pod tíhou paprsků...

reagovat

V anketě hlasovalo celkem uživatelů