uživatel eliminován | 20. 02. 2007, 23:14:08

lasky velka byla
srdce darovana sou
oba milu ji se
ael lidi na ne rvou
nenavidi je
proklian ji je
rikaji si jak milovat se muzou
je to proti prirode
nechapu je
no co ze obe zeny sou
miluji se a o to tady sakra de ne?
sou to lezby a co jako??
vadi vam to??
stejne smutne dopadly
lidi je rozestvaly
konec lasky
obe si pritele nasly
a ty si take vzaly
ael porad jadna druhou milovaly
obe touho po te druhe zemrely
zato muzou lidi..
ktere jim lasku nepraly!20!

uživatel eliminován | 19. 02. 2007, 22:58:24

Je večer, je mi smutno,
jen plamen svíčky
je tu se mnou.
Je večer, slzy mám v očích,
jen plamen svíčky
jinak vše mlčí.
Je večer, všechno kolem pláče,
jen plamen svíčky
ve tmě tiše skáče.
Je večer a já už vím,
že plamen svíčky
je pro mne vším.

uživatel eliminován | 19. 02. 2007, 22:57:22

Každá kapka krve.
Každá slza.
Padají do velké jámy.
Z té jámy je moře,
moře plné mých pocitů.
Každá kapka krve steče do moře,
ve kterém se koupu.
Topím se v něm.
Dusí mě vlastní slzy
a vlastní strach mě táhne dolů na dno.
Temné moře na které nikdy nezasvítí slunce.
Každá slza se skutálí do toho moře.
A nejsou to slzy štěstí..
Jednou mě pohltí,
neudržím se na hladině.
Jednou bude bouřka

uživatel eliminován | 1. 02. 2007, 12:25:44

....Spadlo Ti do klína štěstí...lehounké peříčko,drž se ho maličko nebo Ti uletí....chlapečku,jak je Ti?.....v mlze jsou ztracena písmenka hřející...písmenko s písmenkem něžně se mazlící...stýská se někomu...splním ti přání,jsem zlatá rybička právě teď k mání...za chvíli ztratím se...a co pak bude???nebudu nikde a přitom všude.....Kamila....z mé tvorby báseň o smskách

uživatel eliminován | 29. 01. 2007, 09:45:43

Z mé vlastní tvorby.....To prázdno bez milenců je smutek a tma...Narodil se pro lásku,tak krásný,čistý...Žena tesknící,její tvář měnící se pod tíhou zármutku po špičkách k němu přichází..."miláčku,já moc Tě miluji.."...mu srdcem proletí....a ona již se miluje...ne s ním,ale se smrtí....Konec.no má to sic pokračování...leč je to o reinkarnaci...myslím si,že složité pro většinu no a .......málo básníků je zde...velmi málo....!1065!

uživatel eliminován | 8. 12. 2006, 21:59:38

Po Gellnerovi Prevert:
"Kam krásný žalářníku kam
s těmihle klíči od krve?"
"Tu kterou rád mám pustím k vám
není-li ještě pozdě
tu kterou uvěznil jsem tam
s něhou a ukrutností
tam v nejtajnějším koutku toužení
v hlubinách svého trápení
v mámení budoucnosti
v hloupostech planých přísah
chci odtamtud ji pustit k vám
chci aby navždy byla volná
chci aby na mě zapomněla
chci aby odešla
chci ab přišla zpátky
a mne zas ráda měla
anebo třeba jiného
líbí-li se jí někdo jiný
a zůstanu-li sám
a ona bude ode mě
zbude mi potom jedině
zbude mi potom do skonání
v mých prázdných osiřelých dlaních
jen teplo ňader které láska vydechla."!1032!

uživatel eliminován | 16. 09. 2006, 00:38:49

Lodka

Stratena lodka po mori plava,
v dialke caka ju novy svet...
kde ma vsak ciel nikto uz nevie,
pevninu davno nevidiet...

Silny vietor zenie ju do dialky
zlym smerom uz nechce zas ist.
Znova tie burky, prekazky.
Kludne vody mali by prist.

Pevnina vzdialena stratenym smerom,
plachty uz nema v trupe su diery.
Kapitan pise cervenym perom,
poloha neznama, strateny naveky...

Hladal co nieje, nema uz vieru
tolko casu zbytocne stratil.
Zo stola vybral poslednu flasu,
nalial si vina aby sa napil.

Cervene vino, tak stare a vzacne
od svojho otca na cestu dostal.
Snazil sa, cestoval, vsetko je marne,
Osud ho nema rad na smrt ho poslal.

Nic nieje lahke, ved sme len ludia.
Kazdemu slnko na cestu svieti.
Okolo nas divoke moria,
boli sme stastny tak ako deti.

uživatel eliminován | 31. 08. 2006, 11:39:31

ctyiri mysi v jedne dire,
jedna druhe prdel lize.
jsou to mysi potvory,
lizaji si otvory.

vrece plavou rybicky,
vystrkujou hlavicky.
v mori plavou sardele,
vystrkujou prdele.

priroda je krasna,
i kdyz bije hrom.
tezko se to rika,
mami ja jsem v tom.

ona byla cela bez sebe,
kdyz jsem ji dal nohy od sebe.
kosilka bila, kalhotky od mkrve,
tak uz to byva kdyz je to poprve.


Chci te hned sperma neni jed,
oralni sex to je nej,
neboj se a ochutnej.
poklekni a nastav usta,
vykur mi dle meho gusta.
koukej jak je velikej,
neskleb se a polikej.

ten kdo vladne ocasem,
vola jenom pegasem,
a kdo vola eurotelem, vladne jenom malim perem,
a kdyz volas z oskara, tak ho mas jak komara.

pichal broucek berusku,
jednoho dne na ruzku.
beruska je pekne zhava,
jak ji to tam broucek dava.
strcil ho tam po koren,
ten byl ale stoporen...

tece voda tahnou mraky
a ty vole tahni taky..

Glamorous | 31. 08. 2006, 11:16:45 | více příspěvků | napsat uživateli

VOGONSKÁ POEZIE
Ó fretná chrochtobuznosti!
Tvé mikturace jsou mi
co zprudlé žvastopunksery
na plzné včele
Škvrrrk, já zapřísahám tě
svými frůnícími kvrdlovrzy
A krákorně zafras mě svými
scvrknuvšími patlocaráty
nebo tě roztrhám na fidloprčičky
svým frkodrťákem,
tak bacha na to!
!1069!

jcage | 23. 08. 2006, 13:27:54 | více příspěvků | napsat uživateli

Sonet


Když vrh jsem smyčku na dveře
a když jsem v ní už visel,
na život, na smrt láteře,
bídnější nežli sysel

když jsem v té smyčce visel,
v nejbezuzdnější nevěře,
v nic, v nic už, v pranic nevěře
chladný jak systém čísel

tu vyšla z půdy krásná žena
půl anděl a půl obrázek
a přeřízla můj provázek

Jaká se stala se mnou změna?
Pryč smrti, bído, skelety
Žij dál a piš sonety!
!766!

uživatel eliminován | 23. 08. 2006, 13:16:57

Tomáš Přidal-> Ryba

Stojí ve dveřích
a v prstech žmoulá
okraje mokrého igelitu,
na kterém leží ona
na boku a sbledoucími ploutvemi.
Njedřív nechápu
jeho zajíkavé vysvětlení,
ale potom mi dojde,
že úlovkem pro něj příliš malým
che udělat dojem na naši kočku.
Nakonec od něj beru tašku
s mrtvým tělem
a hledám uvnitř bytu
podezřívavou hromádku chlupů,
na jejíž vkus bude i tato bělice
příliš velká,
a tak možná taky zazvoní
s rybím ocasem v zubech
u cizích dveří

uživatel eliminován | 23. 08. 2006, 13:12:37

seru na vas to je pro vas !1016!

uživatel eliminován | 23. 08. 2006, 13:05:01

Jacques Prevert
Tři sirky

Tři sirky, jedna po druhé škrtnutá do noci.
První, abych viděl celý tvůj obličej
Druhá, abych viděl tvé oči
Poslední, abych viděl tvá ústa.
A tma pustopustá to vše aby mi připomněla,
Když ležíš v objeti mého těla.

uživatel eliminován | 23. 08. 2006, 12:37:48

tedy Plíhal .... !1039!!299!!663!

slunka | 23. 08. 2006, 12:34:23 | více příspěvků | napsat uživateli

Zablýsklo se.
Světlo jasem bodá
nad zamrzlým rybníkem.
(To dva lidé - on a ona-
mohou za to, že se vylekala zem.)
Vedle v domě zdviž to vyplašilo -
zůstal po ní vyděšený hvizd.
Všude bylo jasno, světlo, bílo,
pilný čtenář by si přitom mohl číst.
Byl to plamen, byl to blesk.
A kdoví, z čeho byl?
Snad z jara? Z ohně snad?
Buď jak buď -
los zapřemýšlel o potomcích,
zajíc o tom, že by bylo vhodné pelichat.
Vousiska trav prosekala zemi,
nebozízky svěla vnikly do krunýřů řek.
Havrani se o tom v dálce dozvěděli.
Hned se vypravili z jihu nazpátek.
Seizmograf snad z toho všeho začal stonat -
graf se hlavou dolů otočil.
(To dva lidé - on a ona -
dívali se sobě do očí.)
Řeky vzkypěly
a lidé utíkali,
oči mhouřili,
žár v blescích třaskal...
"Hoří, hoří!" křičel kdosi.
"Všechno se tu spálí!"
Jenomže to prostě byla láska.

Rožděstvenskij