Miss
Video
Diskuze a otázky - Asi se potřebuju svěřit…
úvodní strana | aktualizovat | dolů
V diskuzi je 53 příspěvků a shlédlo ji 1260 uživatelů .
Elisha21 | 7. 05. 2009, 20:24:29 | více příspěvků | napsat uživateli
Musis si verit a oslov ji...a podle me to neni ..ja bych si nemyslela ze sjes slaboch...nekdy je potreba vrict vse ..ale nekdy za tebe ciny reknou vsechno..
uživatel eliminován | 6. 02. 2009, 21:24:59
sverit se byl moc dobry napad, myslim si, ze se ti trochu ulevilo ze? Nevahej a oslovuj slecny, prekonej svuj vlastni strach a tim vyzrajes nad svym nedodtatkem sebevedomi. Ovsem musi to mit uroven zadne "hele kote vykur mi ho" jak si spouta typku mysli ze jsou nesmirne neodolatelni ,ale jemne nejlepe od srdce s lehkym gentlemanstvim a myslim ze najdes co hledas... Ale pozor na nektere holky, umime byt pekne mrchy, ale to si nesmis brat osobne... nikdy!!! Kazda jsme jina na to nezapon! Good luck!
New.Guy | 11. 11. 2007, 22:43:35 | více příspěvků | napsat uživateli
Mysshka: no jak říkám, je spoustu lidí, kteří jsou na tom ještě hůř než já, to bych se pak zase styděl já !617!
Nechci tvrdit že jsem na tom nejhůř na světě, jen jsem byl zvědavý na reakce a možná trochu toho pochopení a nějakou tu radu...
New.Guy | 11. 11. 2007, 22:41:58 | více příspěvků | napsat uživateli
uran235: to NLP vypadá zajímavě, přečtu si to. Já to musím zlomit, nedokážu být takový. Ono je dobrý poznat ten život i z té špatné stránky, mě už tohle ale asi docela stačilo !617!
Ale je jasný, že jsou lidi, kteří jsou na tom ještě hůř...
Zrovna nedávno jsem slyšel jeden dost drsný příběh
uran235 | 11. 11. 2007, 22:29:09 | více příspěvků | napsat uživateli
jještě bych doporučil zkusit NLP
zajímavý seriál je druhý odkaz v google: neurolingvistické programování
uživatel eliminován | 11. 11. 2007, 22:28:09
já se ted hlavně za sebe stydím když to čtu pořád si říkám jak jsem na tom zle se sebevědomím lidma a tak a že jsem ¨v dětsvtví byla takovej ten otloukánek ale jinak mi vlastně ani nic moc nechybí a vidím to tak černě a ted čtu co se může stát i jiným tak si říkám že jsem asi blbá když řeším nesmysly a přitom to mám v životě skoro jednoduchý ....... já bych si o takovým klukovi nemyslela teda nic špatnýho naopak bych byla ráda že mi věří ¨natolik že se mi s problémem klidně svěří já jsem příteli řekla už na prvním rande že mi do 15 nikdy nikdo neřek že se mu líbím a že ze mě měli srandičky a pochopil to a nevykašlal se na mě a dokonce se mnou vydržel už skoro 3 roky....
uran235 | 11. 11. 2007, 22:21:33 | více příspěvků | napsat uživateli
New.Guy - 11.11.07 21:59 > Znám dost lidí, co jsou nešťastní, protože se jejich očekávání nenaplnilo.
Očekávání svým způsobem jen svazuje, člověk pak nereaguje patřičně na vzniklé situace.
Neříkám vzdát se všech cílů, spíš naopak, rodělovat si je do podcílů, neustále revidovat jak se blížím, nebo naopak, že tudy cesta nevede. Nejhorší je dosáhnout cíle, vydat neúmerné množství energie a pak zjistit, že to není to co hledám.
New.Guy | 11. 11. 2007, 21:59:02 | více příspěvků | napsat uživateli
uran235: To je zajímavá reakce. Je jasný, že věřit si člověk nemůže začít jen tak, na "rozkaz". S tím vztahem nevím, doufal jsem, že už bych mohl mít nějaký vztah. Je to dobrý, když má člověk nějakou opporu atd. i když vnitřně si nejsem jistý jestli bych nějaký vztah vůbec zvládnul, vlastně ani nevím jak se v něm chovat... a asi jsem si už moc zvyknul být sám...
S tou holkou si za to taky můžu trochu sám. Neměl jsem od toho tolik očekávat, prostě to brát s rezervou. O tom jejím bývalém jsem totiž věděl, i to, že ho vlastně pořád chce. Jenže on ji nechtěl a pak si to rozmyslel...
Už ta bolest odeznívá, myslím že v tomhle jsem už bohužel celkem vycvičený !259!
Jak říkám, jen bych chtěl taky poznávat ty holky trochu jinak než na diskotéce. Poznat jaký jsou, mluvit s nima a ne jen kolem nich tancovat a přeřvávat muziku okolo...
uran235 | 11. 11. 2007, 21:42:32 | více příspěvků | napsat uživateli
Podle mě jsi na dobré cestě, napsal jsi to věcně, bez sebelístoti jako seznam fakt.
Býd holkou, tak do vztahu s tebou nepůjdu, odradilo by mě množství práce, co na sobě musíš ještě
udělat. Ani bych Ti nedoporučovat s nějakou začít hnedka chodit, nejspíš to bude samaritánka,
pro kterou je závislost to samé jako láska. Časem by ti byla příteží, něco jako vězeňská koule na noze.
Hezky to některé píší, že si musíš více věřit. Klidně můžu věžit, že v trabantu přižiju náraz do zdi
v 80 kmh !906!
Lepší je počítat s vlastními schopnostmi, ale vedět i o hranicích. Postupně zlepšovat schopnosti a posunovat hranice. Hlavně se nebát neúspěchu, určitě příjde, ale je zas poučením. Třeba Edison zkoušel stále nová a nová vlákna do žárovky, cele dny a měsíce bez úspěchu, nezvdal se a nakonec žárovku dokončil.
Zklamání s tou slečnou, jak se vrátila k bývalýmu, plně chápu. Stává se to. Ale lepší takle na začátku, než po nějaké době vztahu. Bylo to její rozhodnutí, jestli se bude mít lépe nebo hůř, je jen její věc. Nutit někoho do vztahu nikdy nepřinese nic dobrého. O to cennějí je, když se rozhodne sama. Je to o respektování ostatních, každý si prošel něčím, proto se chová tak a nebo onak. Sám se za sebe rozhoduje, na mě je jak se rozhodnu reagovat.
New.Guy | 11. 11. 2007, 21:37:46 | více příspěvků | napsat uživateli
Iiff: věřit tomu bohužel klidně můžeš... !1225!
uživatel eliminován | 11. 11. 2007, 21:25:19
New.Guy: jo tak nějakej ten panák na kuráž je OK !981!
uživatel eliminován | 11. 11. 2007, 21:21:47
Ježiš, tak to se mi nechce číst !1333!
New.Guy | 11. 11. 2007, 21:21:05 | více příspěvků | napsat uživateli
S.I.A.: já vím, že bych si měl víc věřit, ale tyhle věci je strašně těžký změnit. Když jsem měl ty velký problémy se sebevědomím, tak jsem začal cvičit. Hodně mi to pomáhalo se odreagovat a doufal jsem že když budou svaly, bude i sebevědomí.... ale změnit mysl je mnohem těžší než změnit tělo...
uživatel eliminován | 11. 11. 2007, 21:20:41
tak jsem si to nakonec přečetla celý... a tý jo nvm mám z toho takovej divnej pocit nvm jestli tomu mám věřit že je to pravda bo néé!! ale jestli jo tak přeju hodně štěstíčka ať se nějaká hodná slečna najdee..:)
New.Guy | 11. 11. 2007, 21:19:25 | více příspěvků | napsat uživateli
falling_star: myslím. Proč myslíš že ne?
uživatel eliminován | 11. 11. 2007, 21:18:04
New.Guy : Musiš si začit věřit!!!!609!
New.Guy | 11. 11. 2007, 21:14:14 | více příspěvků | napsat uživateli
Dj_Rizek: vzdávat se určitě nechci, někdy je to ale pěkně těžký. Je to asi blbý, ale většinou je to nejhorší když člověk vidí ty zamilovaný páry a sám ví, že nic takovýho nemá a kdo ví jestli bude...
New.Guy | 11. 11. 2007, 21:11:03 | více příspěvků | napsat uživateli
Fakt ale díky za reakce a díky těm, co si to opravdu přečetli do konce, je mi jasný že to je dlouhý... ale 27 let se nevejde na dva řádky. Jedině že bych napsal "stojí to za hovno" ale to by zase asi nebylo moc zajímavý !617!
uživatel eliminován | 11. 11. 2007, 21:10:48
oouu tak to je moc dlouhýý na to nemám..:-D sry
New.Guy | 11. 11. 2007, 21:09:41 | více příspěvků | napsat uživateli
ScandalBoy: někdy to jde, ale musím se fakt předtím trochu napít abych překonal ten ostych. Zkoušel jsem to bez alkoholu a moc to nešlo... nevím co říct, čím začít atd.
uživatel eliminován | 11. 11. 2007, 21:04:51
New.Guy: aha no tak to je pak problém no máš holt pech :( je jen škoda že se to stává lidem kteří si to nezaslouží
New.Guy | 11. 11. 2007, 21:00:25 | více příspěvků | napsat uživateli
Trochu mi pomáhá když někam jdu, tak se trochu napít. Asi to není úplně ideální ale pak se mi ty holky oslovujou nějak líp... a hlavně mi to pak asi i líp jde...
I když bych ty holky radši poznával někde jinde, hlavně mě to moc nebaví na tom parketu, když už o ní mám zájem tak bych chtěl s ní někam stranou a promluvit si s ní a ne kolem ní trsat !1225!
uživatel eliminován | 11. 11. 2007, 20:59:06
New.Guy: Jasně, já to mám taky, radši si svěřím někoho koho znám chvíli,než někomu koho znám dýl..je to pro mě někdy lepší a je mi i lépe porazeno si myslím. Ale já už si vše dá se říct nechávám pro sebe a bojuju s tím sama, nechci mé problémy vytahovat na venek , a taky si myslím že bych tím i někoho obtěžovala...!!! měla sem to takhle vždycky a zvládám to..!666! Ale tímhle se zabývám já...ty by ses měl teda každopádně schopit a držet se:)
uživatel eliminován | 11. 11. 2007, 20:53:56
nevadilo by mi kdyby se mi s tim sveril.. !1366! byla bych rada
uživatel eliminován | 11. 11. 2007, 20:53:48
tak zaprvé - blahopřej mi,protože jsem to opravdu přečetla až dokonce !735! a jinak - myslim,že kdyby se mi kluk takhle svěřil,tak bych si toho naopak víc cenila,že mi důvěřuje a pokusila se mu to sebevědomí trochu pozvednout ... chlape nesmíš nic vzdávat !1255!
New.Guy | 11. 11. 2007, 20:52:26 | více příspěvků | napsat uživateli
ScandalBoy: Já zase nemám takový problém oslovit holku ale moc to nevychází... Teď je dobrý, že mám aspoň jednoho kámoše se kterým můžu někam zajít a tam to na nějakou zkusit...
New.Guy | 11. 11. 2007, 20:51:11 | více příspěvků | napsat uživateli
Herrynka_: možná bych i měl nějakou kamarádku, které bych se mohl svěřit... asi to zkusím, i když se toho bojím. Tyhle věci jsem pohřbil hluboko v sobě a těžce se vytahují. Paradox je, že je snadnější svěřit se lidem který člověk vůbec nezná...
New.Guy | 11. 11. 2007, 20:49:41 | více příspěvků | napsat uživateli
Já bych to sem asi nepsal ale zažil jsem teď takovou "ledovou sprchu" od jedné holky. Nějakou dobu jsem si s ní psal a celkem se to rozjelo, skoro to vypadalo jako že se na sebe hned vrhneme až se uvidíme...
No ale dnes jsem ji viděl a ona že ji ráno napsal její bývalý a ona ho pořád chce... takže smůla. Docela mě to vzalo, protože to vypadalo fakt dobře...
uživatel eliminován | 11. 11. 2007, 20:49:36
zajímavý, to vypadá, jako by to bylo o mně !877!
uživatel eliminován | 11. 11. 2007, 20:46:38
Čím víc prostě hledáš a moc se snažíš tím je to horší...myslím že by to spíš chtělo prozatím nějakou dobrou kamarádku kt. se budeš moc vyplakat na rameno a najdeš u ní podporu tu především potřebuješ..!! Rozhodně si to asi neměl vždycky lehké, ale musíš se držet...!5! A snažit se to nějak zlepšit....:o) Hodně chodit mezi lidi, a bavit se. Trochu si ten život spestřit něčím krásným!11! Neříkám že to půjde lehce, ale všechno jde když se chce. A když si najdeš dobré kamarády jak sem tu už zmiňovala tak to půjde čas od času líp.
Zamrzí že se k tobě takhle rodiná chová,ale hold některými dveřmi si musíš projít sám..Alespoň se naučíš žít. Všechno má své plus a mínus.
Tak hlavu vzhůru a hlavně úsměv,který ti chybí (usuzuji dle fotky) Měj se..!5!
New.Guy | 11. 11. 2007, 20:11:16 | příspěvky uživatele | napsat uživateli
Někdy mám pocit, že ten můj život začal úplně špatně a nějak se z toho nemůžu vyhrabat. Když jsem byl malý, neměl jsem téměř žádné kamarády, byl jsem prostě outsider. Hodně to bylo díky tomu, že jsem měl problémy s ledvinami tak jsem se pochcával. Kdo by s někým takovým chtěl kamarádit? Holky se se mnou nebavily téměř vůbec. Když jsem vyrůstal, stával jsem se uzavřenější a uzavřenější, mými kamarády byli knížky a počítač. Často jsem slyšel rodiče jak se o mě baví se známými – mluvili o tom, jak jsem špatnej, že neví co se mnou a že jsem k ničemu. Hodně mě porovnávali s bráchou, který byl naopak otevřenější a pro rodiče daleko lepší. Věřil jsem si stále míň a míň… na střední jsem se kamarádil s lidmi, kteří na tom byli dost podobně, hráli jsme takové ty stolní fantasy hry, takové ty hry, kde člověk může být hrdina i když v normálním životě je nula. O holky jsem v té době zájem měl, ale nedokázal jsem si ani představit, že by mě nějaká chtěla. Ona by se možná i nějaká našla ale já jsem si náznak zájmu nějaké holky vždycky popřel svým nízkým sebevědomím.
Po škole jsem šel pracovat jako ne moc dobře placený dělník, nevěřil jsem že mám na něco víc. Holky stále žádné. Pak přišla vojna, tam jsem jednu malinko poznal ale byl jsem takový ten naivní, hodný pitomec po kterých holky zrovna netouží a nic z toho nebylo. Pak jsem zase pracoval jako dělník, pořád jsem věřil tomu, že na nic nemám. Domů jsem dával asi polovinu toho co jsem vydělal, neznal jsem nikoho kdo by dával domů víc peněz než já. Ale podle táty to bylo v pořádku.
Pak jsem byl s rodiči v Americe a pracovali jsme tam na obchodech. Nikoho jsem tam neznal a doma jsme se pořád hádali. Rodiče a brácha chtěli aby se postavil dům a tam všichni společně bydleli. Já věděl, že by mě to zničilo a nechtěl jsem to, tak mi pořád nadávali jak jsem blbej. Bylo to docela depresivní, měl jsem tam jenom je a oni mi pořád nadávali. Máma ne, ale ani se mě nezastala. Je hodná, ale nedokáže se postavit tátovi. Kromě nich jsem se nebavil téměř s nikým. Byl jsem hodně uzavřený a skoro pořád ponořený do černých myšlenek. Pak rodiče na čas odjeli a my bydleli s bráchovým kamarádem a jeho holkou. S tou holkou jsem si občas povídal a byla po dlouhý době někdo, pro koho jsem nebyl jen kretén a začínal jsem postupně přemýšlet trochu jinak. Chtěl jsem si život dát do pořádku. Pak se rodiče vrátili, šli jsme na jiný obchod a tam jsem si konečně užil první sex s jednou starší holkou, byl jsem celý nervózní, nevěděl jsem co mám dělat a to už mi bylo 23 let.
Vrátili jsme se z Ameriky a já věděl, že jestli si chci dát život do pořádku, musím pryč z domova a taky jsem téměř hned odešel do Plzně bydlet u kámoše. V Plzni jsem byl asi dva roky, měl tam pár malých známostí, pořád mě ale sráželo to malé sebevědomí tak to většinou končilo pro mě špatně. Nikoho jsem tam taky neznal a ten kámoš taky ne, byl na tom vlastně podobně jako já. Chodili jsme na diskotéky, tam možná oslovili pár holek a pak šli zničení sami domů. Před dvoumi lety jsem se rozhodl ještě začít studovat a k tomu pracuju. Chtěl jsem jít studovat už dřív ale táta to nechtěl, protože by to stálo peníze a nevydělával bych (a nedával mu peníze) a já mu nedokázal vzdorovat. Myslím, že jsem svou situaci zlepšil ale stejně jsem vlastně nikdy neměl vztah, jen pár krátkých známostí. Občas opravdu nevím jestli se mi podaří dát si ten život dohromady a mít někdy nějakou holku se kterou si budu rozumět…
Omlouvám se za tu délku ale kratší to napsat nešlo… Jen jsem se chtěl zeptat, hlavně holek – Co byste si mysleli o klukovi, který by o vás stál a který by se vám s tímhle svěřil? Mysleli byste si, že je slaboch nebo zoufalec? Nezmenšilo by to váš zájem o něj? Já jsem se s tímhle ještě nikdy nikomu nesvěřil…
reagovat