Snehovka | 19. 11. 2008, 07:49:33 | příspěvky uživatele | napsat uživateli

I v dnešní době si každý z nás pomalu uvědomuje, že zdraví je to jediné, co nám zůstane, pokud přijdeme o všechno. Jak si ale "udržet" zdraví v době plné emulgátorů, konzervantů, stabilizátorů a tuků? A což teprve aféry týkající se masných výrobků v supermarketech. Jednou z možností je stát se vegetariánem. Určitě mnoho z vás protáhlo obličej skoro na zem., protože jako má vegetariánství spoustu příznivců, má také spoustu nepřátel. Přibližme si tedy klady, zápory a důvody přechodu na vegetariánskou stravu a také tuto kuchyni.

Historie vegetariánství začíná už na samém počátku světa a člověka a to ať to vezmeme podle náboženství nebo podle Darwinovy teorie evoluce. Podle Bible se Adam s Evou živili v Ráji jen ovocem a zeleninou. Bůh jim dal rostliny a stromy s plody nebo semeny. Podle Darwina jsme se vyvinuli z opic a ty jak známo jsou býložravci. Tedy můžeme říci, že jsou také vegetariáni.

S postupem času byla na zemi místa, kde se lidé živili masem (Eskymáci – na sněhu samozřejmě žádné rostliny nerostou) nebo místa, kde se lidé živili jen ovocem a zeleninou. Jednalo se o místa v teplých a úrodných oblastech. Samozřejmě kultura a životní podmínky zde hráli také důležitou roli.

Kněží v dávném Egyptě maso všeobecně nejedli, protože podle jídelníčku se jednalo o jídlo nečisté. Mrtvoly zvířat byly nečisté a proto se jich kněží nesměli dotýkat. V roce 1847 vznikla první britská vegetariánská společnost, která vytvořila i současné slovo - vegetarián.


Co však vede lidi k přechodu na vegetariánskou stravu?
Většinou jsou to etické a zdravotní problémy. Proč etické? Byli jste se někdy podívat na jatkách? Nemyslím zabijačku na malém dvorku, kde se nahání jedno či dvě "prasátka" ve všeobecném veselí a opojném stavu. Myslím tím opravdová hromadná jatka, kde se poráží drůbež či prasata nebo dobytek. A co teprve "moderní" velkokomplexy pro chov. Osobně bych na tuto podívanou neměla srdce jako mnoho z nás, ale při sbírání podkladů pro tento článek jsem se dočetla o takových hrozných věcí, že má představivost začala pracovat na plné obrátky a opravdu příště rozmyslím, jestli si koupím na oběd trochu drůbežího nebo se spokojím se sojovým masem nebo lehkým zeleninovým salátem.

Mnoho vegetariánů chce svým stravovacím režimem přispět k mírumilovnější společnosti. Proto jsou etické důvody pro jejich vegetariánství nejdůležitější. Přeci jen musíme při řešení velkých problémů začít u sebe. Ne marně se říká, že si nejdříve musíme zamést před vlastním prahem, a pak teprve poukazovat na chyby ostatních


Něco málo statistik
Každý rok zavraždíme 1,6 miliardy savců a 22,5 miliardy drůbeže. Počet zabitých ryb jde do biliónů. Za každých 16 kg obilí, sloužících k výkrmu dobytka, získáme nazpět pouze 1 kg masa. Jeden akr půdy vyprodukuje asi 82 kg hovězího masa nebo 10000 kg brambor! Harvardský odborník v oblasti výživy Jean Mayer odhaduje, že snížení produkce masa o 10% by uvolnilo dostatek obilí k výživě 60 mil. lidí. V USA jde 90% všech obilovin na výkrm zvířat, která skončí na jídelním stole. Za každých 16 kg obilí, sloužících k výkrmu dobytka, získáme nazpět pouze 1 kg masa. V rozvojových zemích člověk spotřebuje přibližně 200 kg obilí ročně, většinou z toho přímou spotřebou. Průměrný Evropan nebo Američan však spotřebuje ročně už 1000 kg obilí. 90% z toho však nejprve nakrmí zvířata ve výkrmnách. Vypěstování 1 kg pšenice vyžaduje pouze 60 kg vody, zatímco k produkci 1 kg masa je potřeba 2500 až 6000 kg vody. V Kostarice a Guatemale je ročně likvidováno 50.000 až 70.000 hektarů lesa, aby zde mohl být chován dobytek, jehož maso je po určité době nutné pro výkrm vyváženo a upravováno pro potřeby restaurací firmy Mc Donalds. Nelze se divit, že se stále zvyšuje surovost mezi lidmi a také krutost. Myslím, že tyto čísla hovoří za vše (i s ohledem na ekonomiku a životní prostředí) a není třeba je rozebírat.

Mnoho lidí však přechází na vegetariánskou stranu ze zdravotních důvodů. Neustále se omílají připomínky a varování před vegetariánstvím z důvodů nedostatku životně důležitých složek potravy.Všeobecně je však známo, že konzumace masa je hned po tabáku a alkoholu největší příčinou úmrtí v Evropě a dalších vyspělých oblastech světa.

Ptáte se jakto? Podívejme se na důvod z anatomické stránky. Lidské trávící ústrojí není uzpůsobeno k častému trávení masa. Střeva masožravých zvířat mají délku jen trojnásobek těla, aby se maso dostalo z těla co nejrychleji. Při jeho rozkladu totiž vznikají zdraví škodlivé látky. Naopak střeva b

reagovat