uživatel eliminován | 7. 06. 2008, 17:24:28 |

Není tomu dávno, co Windows Vista 64-bit spatřily světlo světa a otevřely cestu technologickému pokroku. Přestože již od roku 2003 je dostupný operační systém Windows XP Professional x64 Edition, což jsou vzhledově běžná XPčka s tím rozdílem, že jsou plně 64-bitová, trh na ně příliš nereagoval. Hlavně proto, že byla vydána pouze anglická verze. Se systémem Windows Vista je tedy bodem číslo jedna rozhodnutí, zda jít do 64-bitového systému nebo zůstat u již zastaralého, byť osvědčeného 32-bitu.

Když se řekne "bit"

Počítačová architektura je založena na operacích s čísly, které jsou reprezentovány pomocí sekvence bitů. Bit je základní logická informace, dvoustavová veličina o hodnotě 1 (pravda) či 0 (nepravda), založená na tom, zda se na tranzistoru nachází dostatečné napětí či nikoliv. V praxi je základní operační jednotkou bitový oktet, zvaný Byte. Tedy sdružení 8 bitů poskytujících 28 = 256 možností. Jestliže sdružíme 4 tyto oktety, máme celkem 32 logických informací a tato sekvence nám dává 232 možností. Tudíž dostáváme kladný celočíselný rozsah: . Ve skutečnosti potřebujeme pracovat se zápornými čísly, nejvyšší bit se z toho důvodu využije k indikaci prezence/absence záporného znaménka; proto jej nazýváme znaménkovým bitem. Takto dostáváme rozsah 32-bitové platformy: . Nula se v tomto kontextu považuje za kladné číslo.

Evoluce

16-bitové procesory jako 286/386/486 měly základní celočíselný rozsah: . Přechod na 32-bit byl zcela zásadní a nevyhnutelný evoluční posun. Přechod na 64-bit tak velkým generačním skokem není. Přesto, ačkoliv se to na pohled nemusí zdát, dnes již 32-bitová platforma nepokrývá výpočetní potřeby části dnešních aplikací. Faktem zůstává, že 32-bitová architektura drtivé většině aplikací nadmíru postačuje a jen specifické mohou potenciálně na 64-bitu profitovat. Konkrétně tedy 64-bitové aplikace mohou pracovat s velkými čísly či využívat mnoho paměti.

Paměti není nikdy dost

Operační systém si mapuje veškerou paměť, nejen RAM, ale i paměť na grafické kartě a další. Z toho vyvstává obecné omezení 32-bitové platformy na limit 4GB celkové paměti. Jestliže tedy dnes považujeme 2GB RAM jako stále běžnější profesionální standard, pak za 2 roky to bude nejspíše 4GB a to je již množství, které 32-bitová platforma nedokáže využít.

Na 32-bitové platformě si můžeme dovolit nejvýše 3GB RAM, zbylý asi 1GB připadá na grafickou kartu a interní potřeby mapování OS (u každého PC je využití individuální). Toto však stačí pouze pro nejbližší budoucnost. 64-bitová platforma nás od tohoto omezení osvobozuje a dává možnost využít až mnoho terabytů (TB = 1024GB) paměti.

Pokud bychom na počítači s 32-bitovým OS měli instalovány 4GB RAM, pak by sice systém v pořádku fungoval, ale 0.5GB až 1GB paměti by nebylo vůbec využito, jelikož ji systém již není schopen adresovat.

Procesor

Procesor, jakožto hardware, primárně rozlišuje platformu co do počtu bitů. Pokud máme 32-bitový procesor, pak nemůžeme provozovat 64-bitový operační systém a tím pádem ani 64-bitové aplikace. Naopak, pokud vlastníme 64-bitový procesor, máme již volbu: provozovat buď běžný 32-bit nebo nastupující 64-bit OS a tedy i 64-bit aplikace.

64-bitové procesory umožňují běh jak v 64-bit, tak 32-bit prostředí. Rozdílem mezi procesory od AMD a Intel v tomto ohledu je implementace. Zatímco procesory od AMD běží nativně i pro 32-bitové prostředí, procesory Intel 32-bitové prostředí emulují a tím běh zpomalují.

Jelikož se jedná o rozšíření 32-bitové platformy x86, označujeme ji jako x86-x64, nebo dnes již zkráceně x64. Společnost AMD ji označuje jako AMD64, Intel jako EM64T (IA-64 u serverových procesorů Itanium, jedná se o zcela jinou architekturu). Typickými představiteli 64-bitových procesorů jsou AMD Athlon 64 (X2) či Intel Core 2 (Duo/Quad).

Operační systém

Abychom mohli využít výhod 64-bitového procesoru, je nutné mít 64-bitový operační systém, kterým je například Windows XP Professional x64 Edition nebo Windows Vista 64-bit libovolné edice.

Jelikož drtivá většina aplikací je zatím dostupná pouze 32-bitová, obsahuje 64-bitový operační systém emulační vrstvu, která umožňuje bezproblémový chod 32-bitových aplikací, tak jak jsme zvyklí. Ve Windows tuto vrstvu nazýváme WOW64, která je podobná vrstvě WOW32 v 32-bitových Windows, která dlouho sloužila k přechodu z 16-bit na 32-bit. 64-bitové Windows již neumožňují běh 16-bitových aplikací, které existují stejně už jen v historii DOSu.

Výhody x64 OS:

* prakticky neomezená velikost paměti

* připravenost na rodící se 64-bitové aplikace

* u řádně optimalizovaných aplikací potenciální zvýšení výkonu

Nevýhody x64 OS:

* využívání více paměti (~ 25%)

* nedostatek integrovaných ovladačů, které lze ovšem stáhnout z internetu

Nejčastějším argumentem proti v problematice 64-bit je chabá podpora hardware ze strany operačního systému. Podporu zařízení zprostředkovávají ovladače, které musí být též 64-bitové. Ovladačů zařízení integrovaných už v instalaci systému je relativně málo. Dnes ale každý novější hardware má své 64-bitové ovladače dostupné (jak pro XP, tak pro Vista), které jsou tak jen otázkou dohledání na stránkách výrobce, stažení a instalace.

Aplikace

Pokud máme 64-bitový procesor i operační systém s řádně nainstalovanými ovladači, pak budeme chtít užívat 64-bitové aplikace. Těch je sice v době psaní tohoto textu poskrovnu, jejich počet ale s nástupem Windows Vista 64-bit rychle narůstá. Tyto aplikace pak mohou být pro 64-bit optimalizované a běžet rychleji v porovnání s 32-bitovou platformou.

K dispozici jsou již nyní například:

* internetové prohlížeče Mozilla Firefox 2 (Bon Echo, komunitní edice) a Microsoft Internet Explorer 7

* souborový manažer SpeedCommander

* FTP klient SmartFTP

* komprimační nástroj 7-Zip

* hry Half-Life 2, Unreal Tournament 2004, Far Cry, Colin McRae Rally 2005 (ve všech případech jde o dodatečné patche)

Je dobré vědět, že někteří výrobci záměrně označují své aplikace jako 64-bit (x64), přestože jsou to ve skutečnosti obyčejné 32-bitové aplikace. Výrobce tím v tomto případě myslí, že tato verze je určená k instalaci na 64-bitovém systému. Takovým případem je například Microsoft Windows Media Player 11 64-bit nebo DaemonTools 64-bit, což jsou 32-bitové aplikace, akorát přizpůsobené tak, aby fungovaly na 64-bitovém systému.

Závěr

Nyní byste měli být definitivně vyvedeni z obecného omylu, že 64-bit je pouze drobné vylepšení procesoru. U CPU to sice vše začíná, ale zdaleka nekončí. Cesta k využití výhod 64-bitové platformy vyžaduje změnu systému, ovladačů i aplikací, bez výjimky.

Doporučení:

* Profesionál, expert – jasná volba. Přechodem na 64-bit můžete získat na výkonu v náročných aplikacích (simulace, výpočty, grafika, video, programování...), využít několik gigabytů paměti a být připraveni na blízkou budoucnost, kdy budou na x64 postupně přecházet všechny aplikace.

* Pokročilý uživatel, administrátor – záležitost volby. Nezískáte mnoho aktuálně, nýbrž výhledově, jakmile hlavní posloupnost aplikací bude dostupná jako x64.

* Začátečník, běžný uživatel; hráč – bez významu. Náročné aplikace pravděpodobně nevyužíváte a 4GB RAM v blízké budoucnosti neplánujete. Her s podporou 64-bitu je pouze několik a tyto nezaznamenávají znatelný nárůst výkonu. Naopak, někdy vykazují jeho snížení. Paradoxně byste přechodem získali jen spoustu problémů, proto několik příštích let raději zůstaňte u 32-bitu.


Já ve svých PC používám jenom 64 bit a to na vistu a ubuntu
!5!

reagovat