uživatel eliminován | 11. 03. 2008, 20:27:23 |

V desetimiliónové České republice žije kolem 280 000 cizinců (osob bez českého občanství), z nichž asi 220 000 pracuje. Minimálně od roku 1997 se jedná o nejvyšší počet vůbec. Proč si vybrali k pracovní kariéře Českou republiku? Jakou práci vykonávají a jakým problémům v zaměstnání čelí?

Většina cizinců pracujících v České republice pochází z východu – Slovenska, Ukrajiny, Polska nebo Ruska. Velmi početná je i vietnamská komunita. Podle Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí MPSV byla v uplynulých deseti letech tato struktura dána politickou a ekonomickou situací v tzv. zdrojových zemích, tj. zemích původu cizinců pracujících v České republice.

Příliv cizinců ze zemí Evropské unie po otevření pracovního trhu k 1. 5. 2004 je patrný. S ohledem na úplné otevření pracovního trhu občanům unijních států by však mohl být i větší. Jak říká Američan Michael Diaz – lektor angličtiny u agentury James Cook Languages –, „v Praze jsou vlastně úplně stejné možnosti jako třeba v New Yorku, mí přátelé tomu nemohou uvěřit“.
Slováci, Ukrajinci a Vietnamci – proč oni?

Osob ze sousedního Slovenska žije v České republice z cizinců zdaleka nejvíce. Jejich výhodou je, že nemají problém s jazykovou bariérou, ekonomika zemí je podobná stejně jako kultura a nedávná historie. Slovenští občané často přicházejí do České republiky za studiem na vysoké škole, navazují zde přátelství a po absolvování nacházejí i zajímavá pracovní uplatnění a budují si dobrou kariéru.

Slováků přitom pracuje a žije v České republice podstatně větší množství, než jaké statistiky zařazují do kolonky „cizinec“. Díky zvýhodněnému procesu získávání trvalého pobytu a občanství obdrželi mnozí slovenští občané tento statut ještě před vstupem ČR do Evropské unie. Stále mluví slovensky a považují se za Slováky, ačkoliv se za „cizince“ přímo nepovažují.

„Čeští kolegové mi občas předhazují vtipy o Slovácích. Je to ale spíš forma společenské zábavy než cokoliv jiného,“ říká Veronika Molčanová-Vargová, marketingová specialistka společnosti Eurotel. Sama pochází ze Slovenska a do České republiky přišla už před 10 lety právě za studiem na vysoké škole. Vážné překážky pro práci v ČR ale nepociťuje.

Druhou nejpočetnější skupinou cizinců pracujících v České republice jsou občané Ukrajiny. Ukrajinštinu lze hodně slyšet na stavbách a při výkonu méně kvalifikovaných prací. Ukrajinci přicházejí do České republiky hlavně za sezonními pracemi a na kratší pracovní pobyty, kde jsou díky nižším platovým nárokům vyhledávanou silou.

Často se jim dokonce vyplatí přijet za daleko méně kvalifikovanou prací, než pro jakou disponují vzděláním a praxí. Nejběžnějším modelem je potom pro občany Ukrajiny zasílání peněz rodině, která zůstává na Ukrajině.

V žebříčku cizinců jsou na třetím místě Vietnamci, kteří do České republiky na rozdíl například od Ukrajinců přijíždějí většinou natrvalo, a to s celými rodinami. „Do Čech většinou nejdříve přijdou pracovat muži a po získání práce i ubytování je následují jejich manželky,“ říká Marcel Winter, předseda Česko-vietnamské společnosti. „Naprostá většina Vietnamců má zájem pracovat, a tak získat potřebné finance ke studiu svých dětí na českých středních i vysokých školách,“ zhodnocuje Winter.

Vietnamci podle něj nejčastěji samostatně podnikají jako prodavači zeleniny, potravin, textilu, obuvi a digitální techniky.
EU a svět – mají zájem?

Česká republika ale není lákadlem jen pro osoby z východu. Jednoduchá vstupní politika umožňuje snadno získat práci v České republice všem občanům EU bez další administrativy. Zaměstnavatel má pouze povinnost hlásit, kolik občanů z jiných států EU zaměstnává. Z „Evropanů“ v České republice nejčastěji potkáte Brity a Němce.

Ze dalších zemí se o práci v České republice zajímají například Japonci – v souvislosti s výstavbou a provozem několika velkých japonských továren – a Američané.
Jak reaguje Česká republika?

Skoro jedna třetina všech cizinců v České republice je ekonomicky aktivní v Praze a Středních Čechách, zejména v průmyslové Mladé Boleslavi. Ze statistik vyplývá, že cizinci vykonávají hlavně dělnická povolání – to však není přesné. Občané Evropské unie, kteří poměrně často zastávají vysoce kvalifikované profese, totiž již nepotřebují povolení k zaměstnání, z nichž tyto statistiky vycházejí.

Za účelem alespoň částečně kontrolovat a podpořit příliv kvalifikovaných pracovních sil ze zemí mimo EU realizuje Česká republika například projekt Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Do projektu jsou zahrnuti uchazeči o práci z Bulharska, Chorvatska, Kazachstánu, Běloruska, Moldavska, Srbska, Černé Hory, Kanady a Ukrajiny. Projekt umožňuje vybraným uchazečům získat trvalý pobyt ve zkrácené lhůtě 30 měsíců pro sebe i svou rodinu. Osoby, které již ve výběru uspěly, pracují v České republice zejména v technických, manažerských a IT profesích. Polovina z nich má vysokoškolské vzdělání, další velkou skupinu tvoří osoby se středním odborným vzděláním s maturitou.
Problémy? Neflexibilní úřadování

Nejvíce cizinců (skoro polovina) žije a pracuje v Praze a Středočeském kraji. Právě zde si nejčastěji stěžují na komunikaci s cizineckou policií, která je bohužel vyřizováním agendy spojené s vydáváním a prodlužováním povolení k zaměstnání přehlcena. Lepší bývá situace v menších městech – cizinci však mají povinnost hlásit se na cizinecké policii podle místa bydliště.

Ačkoliv cizinecké policii odpadla agenda spojená s povolením k zaměstnání pro osoby z EU, zajišťuje těmto osobám dodatečný servis. Potvrzení o oprávněnosti pobytu v případě sňatku s českým státním občanem, agendu změny údajů o bydlišti cizince apod.

Nemožnost vyřídit základní úkony na dálku nebo prostřednictvím jiné osoby, dlouhé fronty, absence míst k sezení při čekání a chabá komunikace mezi úřady a cizineckou policií činí z tohoto procesu nepříjemný zážitek.

Za problém je považována také například nemožnost cizinců kupovat v České republice nemovitosti. Je třeba podotknout, že se jedná o přežitou obavu, protože legislativa tuto možnost připouští. Zcela bez problémů mohou nemovitosti v České republice nakupovat cizinci – občané států Evropské unie, pokud mají od cizinecké policie vystaveno povolení k pobytu. To platí i o občanech zemí začleněných do Evropského hospodářského prostoru (Lichtenštejnsko, Norsko a Island) a pro občany USA na základě dohody mezi zeměmi.

Jednou z mála kulturních bariér cizinců při hledání práce v České republice zůstává jazyk. Cizinci se shodují, že čeština je velmi obtížná – lepší uplatnění proto většinou nacházejí v mezinárodních firmách, kde je komunikačním jazykem nejčastěji angličtina nebo němčina. Není nezvyklé, že takové firmy pak pořádají pro své zaměstnance jazykové kurzy češtiny, kterými se snaží jazykovou bariéru prolomit a pomoci tak zaměstnanci lépe se sžít s českým prostředím.

Stačí však náznak zájmu o češtinu a povrchní znalost několika slov a Češi projeví své sympatie. Dobrý vliv má trend vzrůstající zaměstnanosti cizinců i na Čechy, kteří se tak učí přijímat a porozumět jiným kulturám. V japonských továrnách, které zaměstnávají několik tisíc lidí, se například před směnami hromadně cvičí a k obědu se podávají japonská jídla.

reagovat