Diskuze a otázky - vášeň.......................

úvodní strana | aktualizovat | dolů

uživatel eliminován | 7. 10. 2007, 12:21:50 |

"Prožiješ-li i nejplamennější a nejnádhernější vášeň, není-li to, co tě při ní těší, v podstatě tvá vlastní představa o vášni, kterou jsi prožitím shledal potvrzenu, spíše, než ona vášeň sama o sobě?! Milujeme ve skutečnosti na osobách a věcech jen vlastní obraznost?" (Karásek)

reagovat

V diskuzi je 13 příspěvků a shlédlo ji 509 uživatelů .

Pro přidání komentáře musíš být přihlášen(a).

uživatel eliminován | 7. 10. 2007, 13:27:34

s tím se dá souhlasit, ale jsou lidé, kteří si ten pocit štěstí neuchovají a myslí jenom na ten hrozný konec... když už potkáš někoho a chceš, aby byl šťastný, ať se děje co chce, tak mu chceš nějak pomáhat a už do toho vkládáš sebe. jen tím, že na něj myslíš, nejde to tak odosobnit, člověk tím, že miluje, i kdyby nezištně, pořád pomáhá i sám sobě, egoismu se nevyhneme, pořád jsme tu za sebe, milovat se může zdát sobecké, ale sobeckost je podstatou bytí, ať vycházíš z jakých apriorů chceš... vždy z nich vychází tvá osoba, která chce projít dalšími vteřinami a s jakým pocitem, to už je jedno, vždyť stejně vše je jenom jinou podobou celku

pan_miagi

pan_miagi | 7. 10. 2007, 13:25:40 | více příspěvků | napsat uživateli

na lidech obdivujeme jejich silne stranky ale milujeme jejich slabosti.... netusim kdo rek

tedjen

tedjen | 7. 10. 2007, 13:19:36 | více příspěvků | napsat uživateli

scarabea:...každej si uchová pocit štěstí z minulosti,to je snad jasný...ale když sme u toho,tak je naprosto normální,že v životě stále něco hledáme a končí to stejně...to je zkrátka uroboros,tomu se nevyhneme...einmal ist keinmal:))Je nad slunce jasný,že člověk nepotkává lásku,ale lidi,o tom nemá cenu polemizovat,ale láska je vrcholný projev egoismu...jde nám jen o to,abychom se my osobně cítili šťastně..to je apriori...až případně aposteriori přichází pocit milovat někoho,aby i on byl šťastný...pokud by byla nějaká opravdová čistá láska,tak nemusíš přemýšlet,jak odlišit pocity,který´s cítila i předtím,ale zkrátka bys to věděla právě proto,že to je ta pravá láska...dokonalost nezná pochybností...:)

uživatel eliminován | 7. 10. 2007, 13:12:29

tejden: ale kdo si z minulosti neuchová ten pocit štěstí, který měl, je blázen, protože takle bude znovu pořád něco hledat a bude to končit stejně... člověk má potkávat lidi a ne lásku,ale většinou nechce toho člověka, ale ten pocit milovat a být milován... ale když chci toho člověka a chci rozlišit jeho od pocitů, které bych cítila vždy, je tu ten problém, kde jsem v tom vztahu já a kde je on, jak ho najít, abych ho nemusela hledat přes sebe...

tedjen

tedjen | 7. 10. 2007, 13:03:42 | více příspěvků | napsat uživateli

scarabea:...racionální stránka člověka je omezována emoční právě ve chvíli,kdy si myslíme,že se děje něco výjimečného,že sme potkali někoho výjimečného,že přemýšlíme o něm jinak než o těch předešlých partnerech...je to jen naší vlastní neupřímností k sobě samému.....jak jinak by bylo možné,abychom o člověku,kterého"milujeme",o pár měsíců později tvrdili,že to byl náš největší omyl v životě???Celej život si něco namlouváme,iluzorně si vykreslujeme přítomnost,abychom se uchránili před budoucností,která je ovšem často ještě horší než minulost,kterou sme považovali díky její špatnosti za nezopakovatelnou...

uživatel eliminován | 7. 10. 2007, 12:53:54

tedjen: no jo, ale já jak jsem si o přečetla, tak na to pořád musím myslet, miluju toho člověka nebo svou realizaci s ním, miluji ho jaký je nebo proto, jaká jsem s ním já... možná by se dalo říct že obojí, ale zajímavé je, že to nejde oddělit, že to nejde ani když je člověk sám a ni když je pořád s ním, kde se to teda vůbec děje...

tedjen

tedjen | 7. 10. 2007, 12:45:30 | více příspěvků | napsat uživateli

Právě,že to je tak hrozně relativní,že se to takhle,jak píšeš,určit nedá...kdyby to někdo věděl,tak má Nobelovku za lásku,kdyby se nějaká taková udělovala...

uživatel eliminován | 7. 10. 2007, 12:41:55

mě zajímá, kde je ta hranice, kde končí vlastní originalita, kterou člověk do toho vztahu dává a kde začíná originalita druhého, jestli ten výbuch je jejich bojem nebo splynutím, nebo obojím a jestli to je opravdu tak složité nebo si to tak složité děláme sami, aby to bylo zajímavější...

tedjen

tedjen | 7. 10. 2007, 12:37:22 | více příspěvků | napsat uživateli

Skoro u všech věcí máme zakořeněnou nějakou archetypální představu a podle ní poměřujeme či určujeme jestli už to bylo to,o čem všichni mluví nebo jestli to bylo ještě něco jiného...když mě někdo bude vyprávět svých částých návštěvách např. v Japonsku,tak stejně nebudu vědět,jaký to tam je,dokud tam nepojedu sám....

uživatel eliminován | 7. 10. 2007, 12:36:34

jiste ze ano... kazdeho uspokoji neco jineho - a to je to co ma on rad, co si predstavuje jako krasne a tak to na nej pusobi !1!

uživatel eliminován | 7. 10. 2007, 12:36:31

jo..bohužel,,ale bylo to krásny!!!!!!!1134!!761!

Goodboy_Johny

Goodboy_Johny | 7. 10. 2007, 12:35:25 | více příspěvků | napsat uživateli

Ty jo nejak jsem pobral jen tu posledni vetu... si to jeste musim precist !1350!

Chilli_and_Chocolate

Chilli_and_Chocolate | 7. 10. 2007, 12:28:40 | více příspěvků | napsat uživateli

juu, to je na me moc slozity !925!


Přihlášení
 
@libimseti.cz

registrovat se

Klíčová slova

vášeňobraznostpodstataskutečnostprožitíosobapředstavakarásekvěc

Podobná témata

Moje témata

Pro zobrazení tvých diskuzí se musíš přihlásit.

Oblíbená témata

Pro zobrazení tvých oblíbených témat se musíš přihlásit.

k obsahu ↑