Miss
Video
Diskuze a otázky - Teplota ve vakuu
úvodní strana | aktualizovat | dolů
V diskuzi je 159 příspěvků a shlédlo ji 40445 uživatelů .
předchozí | 0 | 30 | 60 | 90 | další
mira-sek | 18. 09. 2017, 21:39:52 | více příspěvků | napsat uživateli
> mar.io pořád zakládal ? ? ? pokud vím mám jen jeden,... máš s tím problém?
mar.io | 12. 09. 2017, 17:49:19 | více příspěvků | napsat uživateli
> mira-sek: kdyz jsme u tech otazek, a co tvoje prostredi, ze sis tu porad zakladal ty ruzny anorekticky fejky?
mira-sek | 9. 09. 2017, 08:02:40 | více příspěvků | napsat uživateli
hmmm,co teplota okolního prostředí?
muz.s.vlasy | 8. 09. 2017, 23:30:13 | více příspěvků | napsat uživateli
A měřil už někdo teplotu v řiti ?
mar.io | 8. 09. 2017, 19:53:15 | více příspěvků | napsat uživateli
steje, "plna mozku"... to zni tak trochu macessky.
> muz.s.vlasy: nepohadali jste se, neodchazi od tebe? A k te hmotnosti, ta roste rychlosti, tak si mozna davej mezi jedlem a dalsim jidlem pauzu, nebo vic kousej
muz.s.vlasy | 8. 09. 2017, 19:10:08 | více příspěvků | napsat uživateli
> imetcon
Ta je plná mozku, leze mi ven i ušima.
imetcon | 8. 09. 2017, 19:07:49 | více příspěvků | napsat uživateli
> muz.s.vlasy
Tak hlavně že né hlava (plná vakua) !5!
muz.s.vlasy | 8. 09. 2017, 13:27:30 | více příspěvků | napsat uživateli
Je to prostě různý. Jako hmotnost vakua, ta se taky furt mění. Stejně jako moje hmotnost, čili jsem plnej vakua. Plný břicho vakua.
mar.io | 8. 09. 2017, 10:50:16 | více příspěvků | napsat uživateli
teplota ´ve vakuu´ je relativni, jelikoz je ovlivnena i gravitacnim polem. Coz ma samozrejme dopad i na tok casu... v nase vnimani (pokud vakuum budem merit zevnitr) tak muzem namerit uplne jinou hodnotu, jak nekdo, kdo by byl mimo toto gravitacni pusobeni
imetcon | 8. 09. 2017, 09:23:03 | více příspěvků | napsat uživateli
> muz.s.vlasy
...Hojte, znáte někdo odpoveď na tuhle otázku? Jaká je toplata dokonalého vakua? ...
Čím déle nad tím člověk přemýšlí, tím více se to zamotává.
Další věc, co mě napadla - že teplotu lze definovat jen ve "stochastických" systémech, tj v systémech, které vykazují náhodné chování (obsahují spoustu "věcí" jež se pohybují náhodně a teplota je střední energie jejich pohybu).
V opravdu ideálním vakuu, kde není vůbec nic, se také nic náhodně nepohybuje, a tudíž je s definicí teploty problém.
Také si vzpomínám, že podle posledních představ probíhají nějaké kvantové děje i v jinak zcela prázdném prostoru - vede to na představu energie vakua, tudíž i jeho teplotu, která je nenulová (i když asi hodně nízká).
muz.s.vlasy | 8. 09. 2017, 00:09:20 | více příspěvků | napsat uživateli
> imetcon
Nebyl dotaz na teplotu vakua, ale ve vakuu. Takže můžeš ten teploměr změřit.
imetcon | 7. 09. 2017, 15:48:08 | více příspěvků | napsat uživateli
Ještě mě napadl jeden možný přístup, jak otázku zodpovědět.
Totiž - ve vědě jsou povoleny jen otázky, na které lze odpovědět experimentem. Ptát se na teplotu vakua má smysl jen tehdy, pokud ji dokážeme (alespoň v principu) měřit.
Takže buď souhlasíme s tím, že "teplota vakua" je rovná teplotě teploměru, jež se v tom vakuu nachází, nebo souhlasíme s tím, že "teplotu vakua nelze změřit", což ale znamená, že ji (ve světě vědy) nelze ani definovat - tudíž jako že neexistuje.
Možná někoho napadne i jiný způsob, jak provádět měření teploty ve vakuu, ale pokud né, jsou jen tyto dvě varianty.
Podle mě je správná ta první, protože pokud bychom vzali tu druhou, museli bychom pro "teplotu teploměru ve vakuu" vymyslet nějaký jiný název (nějaké další "vakuum"), takže bychom měli dvě vakua, jedno, jehož teplotu lze měřit a druhé u kterého to možné není, a přitom by se v ničem jiném nelišila, takže je jednodušší je "sloučit do jediného vakua".
Dále bych ještě upozornil na to, že definovat teplotu v nerovnovážných systémech (jako je třeba slunce svítící uprostřed prázdného koutu vesmíru) je obecně problém, a mám pocit, že je to dodnes tak trochu otevřená otázka.
mar.io | 7. 09. 2017, 11:25:09 | více příspěvků | napsat uživateli
slunecni energie se z 96pct vyzari do prostoru, kde z naseho pohledu nic neni.
Takze ten kdo si planoval hypoteku, nevim, nakolik je tenhle model dlouhodobe udrzitelnej :D
muz.s.vlasy | 6. 09. 2017, 21:22:47 | více příspěvků | napsat uživateli
Ve vakuu je třeba slunce a jeho teplota je celkem velká. A teplota všeho, co osvítí taky.
imetcon | 6. 09. 2017, 16:56:06 | více příspěvků | napsat uživateli
> Klarka9339
1) Jednak mi není vůbec jasné, jak jsi na to přišla, v článku nic takového nepíší. Zmiňují tam jen, že "teplota vesmírného vakua je -270°C, což ovšem z absolutní nulou souvisí pramálo (= vůbec). I když to může vypadat, že zbývajících 3.15 stupňů je už jen malý kousek, ve skutečnosti by překročení tohoto kousku bylo nekonečně obtížné - tedy i nekonečněkrát obtížnější nežli dosažení těch -270°.
2) Článek navíc psal zřejmě nějaký "skutečný odborník", když tam mohl napsat větu ...postupem času se pohyb elektromagnetických vln zpomalí až se konečně i zastaví... !20!
Docela rád bych takovou "zastavenou elektromagnetickou vlnu" viděl
Klarka9339 | 6. 09. 2017, 10:59:17 | více příspěvků | napsat uživateli
Podle tohodle článku https://www.t-led.cz/info/vakuum-v-led-zarovkach.html má pravdu tvůj kámoš. Teda skoro pravdu, absolutní nula je trošku smyšlený stav, kterého nejde jen tak dosáhnout.
imetcon | 31. 08. 2017, 22:12:50 | více příspěvků | napsat uživateli
> muz.s.vlasy
Jenže teplota (čehokoliv) je definována tak, že po dosažení rovnovážného stavu (tepelné rovnováhy) je stejná jako teplota toho něčeho.
Ono to totiž ani jinak nejde, jen u velmi málo věcí umíme zjistit teplotu přímo (příkladem je flaška s plynným vodíkem), teplotu ostatních věcí dokážeme zjistit jen tak, že je uvedeme do rovnovážného stavá s něčím jiným.
A platí to i pro vakuum. Jenže problém může být ten rovnovážný stav - například vakuum ve vesmíru (nebo to nejlepší co dokážeme vyrobit tady, je mnohem horší, než to vesmírné) je třeba plné neutrin, které ovšem naším teploměrem procházejí stejně snadno jako tím vakuem. Takže vzhledem k neutrinům nemůže být o nějaké rovnováze řeč.
mar.io | 31. 08. 2017, 13:05:13 | více příspěvků | napsat uživateli
meris elektromagneticke zareni, treba v infra spetru, ktery bys nasel i ve vakuu (to asi nejde uplne vyluxovat, vzdy tam budes mit nejakou castici, ktera ho vytvari a zaroven absorbuje).
A stejne jako zemsky obal akumuluje zareni ze Slunce a zpetne ohriva okoli - vzduch. Tak podobnej jev by se objevil i ve vakuu. Proste zalezi jak bude to vakuum velky, a jestli kolem treba neco neni, co by jeho teplotu razatneji ovlivnovalo jednim nebo druhym smerem
muz.s.vlasy | 30. 08. 2017, 23:02:47 | více příspěvků | napsat uživateli
Vakuum změřit nejde, ale jde změřit teploměr ve vakuu. Jako ve vzduchu taky neměřím teplotu vzduchu, ale teplotu teploměru ve vzduchu.
mar.io | 30. 08. 2017, 21:08:45 | více příspěvků | napsat uživateli
tak vono hlavne vytrhnout vakuum z kontextu moc nejde, takze pak tu mame nejake termodynamicke deje a treba predavani tepla
Vladimor | 24. 08. 2017, 23:13:12 | více příspěvků | napsat uživateli
Já bych se taky přikláněl k názoru, že to nejde změřit, ale houby tomu rozumím a už jsem si tady dole přečetl poučenou odpověď, že pravdu má spíš tvůj kámoš.
muz.s.vlasy | 24. 08. 2017, 23:02:29 | více příspěvků | napsat uživateli
Nic je tam kde je hmota, ta se skládá hlavně z ničeho a sem tam nějakej atom.
imetcon | 24. 08. 2017, 22:33:02 | více příspěvků | napsat uživateli
Každopádně, lidi co takto uvažují o vakuu jako o "ničem", prázdném prostoru, nemají vůbec představu jaký problém je (při dnešním, kvantovém, náhledu na svět) vyrobit opravdové NIC.
Podle všeho to nejspíš vůbec nejde.
muz.s.vlasy | 24. 08. 2017, 22:15:23 | více příspěvků | napsat uživateli
Nojo, kdyby se teplo nešířilo vakuem, tak by nešlo teplo od vlákna žárovky na sklo.
JakubKadraba | 24. 08. 2017, 10:13:51 | více příspěvků | napsat uživateli
Ahoj, dobře popsané je to tady:
https://www.t-led.cz/info/vakuum-v-led-zarovkach.html
Záleží na tom, kde to vakuum je a jestli je v termodynamické rovnováze nebo ne.
uživatel eliminován | 6. 12. 2008, 17:44:14
Je to odpoved z Fyzwebu.
uživatel eliminován | 6. 12. 2008, 17:43:28
Odpověď:
Představme si komoru se zcela vyčerpaným vzduchem. Ve vakuu uvnitř komory i po vyčerpání vzduchu mohou existovat (a také existují) elektromagnetické vlny. Tyto vlny dopadají na stěny nádoby a zahřívají je (předávají jim svou energii), zároveň však stěny nádoby tepelně září (i tepelné záření je ve své podstatě záření elektromagnetické, jeho intenzita pak odpovídá Stefan-Boltzmanově vyzařovacímu zákonu). Pokud je komora izolována od okolního světa, časem se dostane do stavu, kdy intenzita dopadajícího a vyzařovaného elektromagnetického záření se vyrovná. Dostali jsme se tedy do stavu, kdy stěny komory i vakuum jsou v termodynamické rovnováze a můžeme tedy říct, že mají stejnou teplotu. Vakuum má tedy teplotu odpovídající teplotě předmětů, s nimiž je v termodynamické rovnováze.
Teplota vakua ve vesmíru (neboli záření vesmírného pozadí) odpovídá teplotě necelých 3K, tedy přibližně -270°C.
Pozor! Nemá smysl určovat teplotu za situace, že zkoumané prostředí není v termodynamické rovnováze a jsou v něm nezanedbatelné toky energie. To je také důvod, proč se například teplota vzduchu měří vždy ve stínu ("na sluníčku" totiž nemůžeme zanedbat tok energie od Slunce).
Absolutní nula je nejnižší možná termodynamická teplota (0K) odpovídající přibližně -273,15°C.
pxxxp | 15. 07. 2008, 16:32:07 | příspěvky uživatele | napsat uživateli
Hojte, znáte někdo odpoveď na tuhle otázku? Jaká je toplata dokonalého vakua? S kamosem se totiz hadame a kazdy si stoji za svym nazorem a nemuzeme se dohodnout:)
On říká, že: ve vakuum je absolutní nula (0 kelvinu, cili -273,15°C)
Já říkám: Že vakuum žádnou teplotu nemá, prostě nelze ji změřit, neexistuje tam.
Co říkáte vy?
Popřípadě zde házejte linky s tím jak to tedy je:)
reagovat