Diskuze a otázky - ŠTÍPEM KLEKCE

úvodní strana | aktualizovat | dolů

drzej_nafrnenej

drzej_nafrnenej | 7. 08. 2007, 01:18:17 | příspěvky uživatele | napsat uživateli

Krhútské náboženství, které se někdy nepříliš přesně slučuje se pojmem Prakršno, je samorostlé: spočívá především v kultu boha Lomikela, který jest jediným dokázaným pravoslavným bohem potrubí a kanálu. První popsal boha Lomikela věštec Krombožinec Lilibínský: tvrdí, že jej spatřil v prastarém dubovém potrubí u Mejknínu. Je prý vysoký 93 a pů1 centimetru, má tvar rovnoramenného trojúhelníku, který je jeho podstatou a jehož spodní část se nazývá vrávor. Horní část se nazývá řapuch, který je zakončen pýtenem. Pýteno se jaksi podobá lipovému listu - je-li svěží píše se pýteno, je-li povadlé, píše se píten s měkkým i. Na řapuchu pak rozeznáváme krhy, jimiž Lomike1 krhá, a chlístor, kterým nasává břeť kanální neboli blebel, a rourácí. Rourácení je projev božího hněvu: slýcháme je občas ve výlevce vodovodu, do které jsme nalili konev špíny (řečené správně kuchřeč neboli ihuhu).
Lomikel nemá nosu - co by si s ním v kanálech taky poča1! Nemá oči a uši, protože je vševědoucí a nemusí tudíž poslouchat nějaké kecy. Má však po obou stranách řapuchu po jedné vzbouli: takové převislé tváře se u lidí nazývají zlemejže. Vrávor je pak dole zakončen pluzněmi, po nichž se Lomikel pohybuje cukavým pohybem - je tudíž cukavec. Nemá ruce - nepotřebuje je, neboť nepracuje. Vše, co potřebuje, opatřuje si zázrakem nebo jiným přirozeným způsobem. Místo rukou má však vádlo, jehož p1řesmyknutím trestá. O povaze Lomikelovi se vedly dlouhé teologické spory, ale většina krhútských bohoslovců se přiklání ke geniální definici Vratiprsta Choromysla Krombožince (Lilibínského), že "není dobr ani zel bůh kanálů Lomikel".
Družkou Lomikelovou je bohyně Kvakev, která se tvarem nejspíše podobá staré škebli. Je jedinou bohyní rodu mužského (ten Kvakev!) a na její počest se pálí žáha. Padne-li Lomikel na Kvakev, což se stává nezřídka, dochází k ponikvě, která filozoficky vzato neznamená konec života, ale konec v životě. K vertikálnímu pohybu slouží Kvakvi drása, k horizontálnímu pak kruh. Štípem klekce.

reagovat

Čunek............

V anketě hlasovalo celkem 4 uživatelů

V diskuzi je 44 příspěvků a shlédlo ji 1071 uživatelů .

předchozí | 0 | 30 | další

Pro přidání komentáře musíš být přihlášen(a).

uživatel eliminován | 3. 02. 2008, 00:25:29

jistě, jak sviňa...lomikel s kvakvem nebo jak to tam je

drzej_nafrnenej

drzej_nafrnenej | 3. 02. 2008, 00:10:34 | více příspěvků | napsat uživateli

nejakej fanda? !2!

uživatel eliminován | 3. 02. 2008, 00:09:46

joooo!11!

drzej_nafrnenej

drzej_nafrnenej | 3. 02. 2008, 00:09:05 | více příspěvků | napsat uživateli

heeeej !121!

uživatel eliminován | 4. 10. 2007, 00:08:34

stejně je to největší vál

drzej_nafrnenej

drzej_nafrnenej | 11. 08. 2007, 01:15:55 | více příspěvků | napsat uživateli

Mýlil by se, kdo by se domníval, že Krhúti byli ušetřeni ve svém středověku a začínajícím novověku prudkých náboženských bouří a strašných dršmaší, nikoliv nepodobných těm, které v té době háraly Evropou. Žádné náboženství jich nebylo ušetřeno: měli-li křesťané své katolíky, pravoslavné, protestanty, české bratry a slovenské sesternice, měli-li moslímové ší'ity a sunnity, buddhisté sekt jako máku, měli Krhúti své kvrdlisty.
U všech náboženství je to důkazem, že dogma pozaostává za životem - jen snad starověcí pohané se dovedli s dobou lépe vyrovnávat: vyskytl-li se nový jev, přírodní či jiný úkaz - šup, zrodilo se nové božstvo a jelo se dál. Ve středověku se jevily nové sekty a noví mučedníci. Krhúti, ač pohané, nežili zase tak izolovaně od Evropy, jak se nám to snaží namluvit čeští nacionalisté v čele s Radovanem Krátkým a Vladimírem Dlouhým, a proto i na ně měla evropská civilizace svůj vliv, i oni se dobrali kulturního požehnání hranic, autodáfé, autorallye, náboženské nevraživosti a jiných faktorů, bez nichž není evropský středověký pokrok myslitelný.
Nedlouho po smrti Prnty Prkoly, v době hlubokého míru, který byl odleskem nesmírné slávy, kterou si Krhúti dobyli na polích válečných, orných a řepných, setkáváme se v cele klášterní v Ejči s učencem neurčitého věku, který se jmenoval Větrolam Srdcehlas.

uživatel eliminován | 7. 08. 2007, 09:25:29

Krhůtskou kroniku by si měl přečíst každý. Není to jen slátanina nesmyslů, ale je v tom spousta věcí mezi řádky. Ani se nedivím, že to komunista vyhodil z regálů. A pokud to nepochopíte, tak se alespoň pobavíte nad bezbřehou fantazií nějkolika opilých spisovatelů.

uživatel eliminován | 7. 08. 2007, 09:15:23

to číst nebudu !1354!

!1001!

uživatel eliminován | 7. 08. 2007, 09:14:10

HE !499! !20!

Angua_von_ubervald

Angua_von_ubervald | 7. 08. 2007, 08:59:21 | více příspěvků | napsat uživateli

!1280! konecne neco inteligentniho tady :-)

drzej_nafrnenej

drzej_nafrnenej | 7. 08. 2007, 08:03:31 | více příspěvků | napsat uživateli

rebel-milan

to musela bejt takova prca to vymejslet !11!

uživatel eliminován | 7. 08. 2007, 07:56:12

:-))))))))))))))) Odnož Krhůtů jsme měli založenou už v r. 1977. Sehnali jsme tenkrát dva původní výtisky.

Tady ty reakce jsou veselé, protože cvoků je dnes přehršel - ale tenkrát lidi čuměli jak puci.
Dokonce jsme vyrazili do Bílé růže na záchodek - abychom nasáli místo zrodu Kvakve :-)

uživatel eliminován | 7. 08. 2007, 03:05:29

drzej_nafrnenej

drž kedlubnu,vokurko?!363! to snad ne , mrkevsi.

drzej_nafrnenej

drzej_nafrnenej | 7. 08. 2007, 02:58:08 | více příspěvků | napsat uživateli

Tak například cesta z Podbaby na Spořilov, kde byly v té době kvetoucí osady, trvala chodci dva dny. Musel se vyhnout bubenečským urnovým pohřebištím, posvátným hájům v prostoru dnešního ministerstva národní obrany, kam by1 nezaměstnaným vstup zakázán, obejít neprostupný letensky hvozd kolem Špejcharu, spustit se ošidnou soutěskou k močálům Klárova až ke Kampě, tu najít brod na Střelecký ostrov. Odtud se dostat na Slovanský ostrov a na druhý břeh Vltavy k Národnímu divadlu, kde se potloukaly smečky vlků, bytujících v doupatech kolem kavárny Sl avie. Vyčerpaný šťastlivec si pak mohl rozdělat oheň v řidším bukovém lese na Karlově náměstí a nocovat zde. Druhého dne mohl postupovat džunglí kolem Faustova domu k močálům kolem Botiče, s notnou dávkou štěstí se přebrodit na Fidlovačce a už by1 v nusels kých hájích. Pankráci se ovšem zdaleka vyhnul, protože se tu proháněli zubři, zelené lišky a jiná strašidla.

drzej_nafrnenej

drzej_nafrnenej | 7. 08. 2007, 02:51:08 | více příspěvků | napsat uživateli

petiks

byt tebou pockam, az to vyjde jako komiks !1255!

uživatel eliminován | 7. 08. 2007, 02:50:37

moc dlouhý.. nece se mi to číst.. !723!

drzej_nafrnenej

drzej_nafrnenej | 7. 08. 2007, 02:44:26 | více příspěvků | napsat uživateli

POZNÁMKA: František Palacký, známý český nacionalista, např. píše v 1. dílu svých Dějin národu českého: “Ale kteří a jakowí národowé tímto způsobem autočiště w Čechách i w Morawě kdy hledali a nacházeli - Thrákowé-li či Etruskowé, Illyrové, Celtowé, Germani, Kymowé nebo Slowané - kdo již nyní, w nedostatku wšech o tom památek a zpráw, odwážil by se té pohádky?"
Ale hned v poznámce č.39, k tomu připojené, dodává Palacký něco, co by mu mělo vynést nejvyšší krhútský řád in memoriam Píše totiž:
"Či snad Korkonti, národ neznámý, jenž ale podle Ptolemea ještě po Kristowě narození pod Krkonoši bydlili, a těěmto horám bezpochyby jméno swé zůstawili, byli zůstatkem národů w Čechách již před Boji osedlých?!”


A jsme doma, přátelé! Nelekejme se příšerné zkomoleniny pojmu Krhúti v ústech Ptolemájových! Ještě v dnešní době nás řada sklerotických učenců nazývá Krkouni nebo Krkuhúti. A když mě potkával před lety Adolf Hoffmeister, ptával se: "Tak co dělají vaši Křováci?" Nevidím důvodu, proč by měl být starý Ptolemájos pokládán za chytřejšího, než byl Adolf Hoffmeister.
Tento národ, když poslední Markomani odtáhli, zůstal v české kotlině sám. Myslím, že se tu sám bál - a proto sem pozval své vzdálené bratrance Čechy, kteří se tu už tak nebojí.

!11!

uživatel eliminován | 7. 08. 2007, 02:32:47

asi to budu chemikovat a konzumancovat někde v ústraní domácí toalety

uživatel eliminován | 7. 08. 2007, 02:32:00

a píno si někdy musím dát jako...jestli se z toho nepobleju hned na fleku

drzej_nafrnenej

drzej_nafrnenej | 7. 08. 2007, 02:31:14 | více příspěvků | napsat uživateli

aspon vidis, kde se to vzalo !2!

uživatel eliminován | 7. 08. 2007, 02:29:11

hej Honimír...to je kámoš...říkáme mu Hoňa....nebo taky Doňa Vyhoňa...Honin

drzej_nafrnenej

drzej_nafrnenej | 7. 08. 2007, 02:27:25 | více příspěvků | napsat uživateli

z krhútských legend

HONIMÍR A JEHO CHEMIK

Za panování věrozvěsta Trudomysla byl pověřen jistý šupák jménem Honimír, aby se porozhlédl po kraji a postaral se o založení a rozvoj krhútského národního nápoje. Honimír to vzal s jedním chemikem na holport; jméno chemika se bohužel nedochovalo, pouze se o něm v pověsti uvádí, že byl velice zdatný ve sportu; házel skvěle mlatem, dokonale mlel pantem, skákal prntu a vynikal v běhu o čtyřech.
Jinak Honimír - jak samo jeho jméno napovídá - byl člověk mírumilovný, honící mír za každou cenu, smířený se vším, takže mu někteří přátelé říkávali familiérně Čandra. Tito dva učenci - Honimír a jeho chemik - objevili na samém pomezí krhútské země soutok čtyř zajímavých řek, který nemohl ujít jejich pozornosti: jedna měla vodu sladkou, druhá slanou, třetí hořkou a čtvrtá kyselou. Chemik pak zjistil, že smícháme-li vodu těch čtyř řek v určitém poměru a povaříme se zelenými šištičkami chmele, vznikne nápoj lahodný, zdravý a snadno pitelný - jakési pivo.
Na místě soutoku čtyř řek postavili posléze velké průmyslové město, které k oslavě boha Lomikela nazvali Pluzeň (jak víme, pohybuje se Lomikel cukavým pohybem po pluzních), jednotlivé řeky pak starými krhútskými jmény Mře, Uslava, Huhlava a Radbuza.

POZNÁMKA: Mře a Huhlava jsou termíny známé ze žalobeje; Uslava je z uslaviti - t.j. slaviti do úplného uslavení. Radbuza byla pak nazvána na památku toho, že Honimír své spolupracovníky "rád buzeroval". S tím souvisí i celý omyl českého podání legendy, které učinilo z Honimíra jakéhosi "Horymíra" (!) a z chemika - "Šemíka"! Snad proto, že se vyprávělo, jak Honimír na zmíněném chemikovi rád rajtoval. Ale pozor! Pivo se nestalo krhútským národním nápojem navzdory úsilí všech honimírů a chemiků! Jak upozorňuje důtklivě Bohdan Šumavanský, krhútským národním nápojem bylo píno - směs piva a vína půl na půl. Leda, že by se mýlil - osobně jsem viděl Šumavanského pít všechno.

!11!

Elza_Nofka

Elza_Nofka | 7. 08. 2007, 02:25:17 | více příspěvků | napsat uživateli

nechce se mi to číst!1228!

uživatel eliminován | 7. 08. 2007, 02:22:42

seš drzej a nafrněnej....a ještě jsi nám zpičovatěl

drzej_nafrnenej

drzej_nafrnenej | 7. 08. 2007, 02:20:04 | více příspěvků | napsat uživateli

harry_fotr

drz kedlubnu, vokurko !890!

uživatel eliminován | 7. 08. 2007, 02:19:15

Co to je zas za hovna ?:D

drzej_nafrnenej

drzej_nafrnenej | 7. 08. 2007, 02:18:03 | více příspěvků | napsat uživateli

e.lis

tady !1255!

uživatel eliminován | 7. 08. 2007, 02:17:41

!1423! yep kde ze najdu toho podobneho vic?

drzej_nafrnenej

drzej_nafrnenej | 7. 08. 2007, 02:16:47 | více příspěvků | napsat uživateli

seamus

I. Obecnice

1. Krhútem se může stát kdokoli, pocítí-li nutkavou potřebu.
2. Krhúti jsou povinni vyznávat Prakršno, milovat avatáry a občas si trhnout nohou.
3. Krhúti mají právo vyznávat Prakršno, být milováni avatáry a občas si trhnout nohou.
4. Krhútský národ se nachází všude tam, kde se nachází.
5. Při krhútských jednáních rozhoduje o sporných případech sprostá většina.

uživatel eliminován | 7. 08. 2007, 02:15:47

co to pičuješ?

předchozí | 0 | 30 | další


Přihlášení
 
@libimseti.cz

registrovat se

Klíčová slova

bůhčástlomikelapotrubíprakršnozákonmejknínukrombožineckanálpodstataštípemklekcetrojúhelníkvěštecpů1náboženstvípojemcentimetrkrhútskéřapuchhornýkultvrávortvarlilibínský

Podobná témata

Moje témata

Pro zobrazení tvých diskuzí se musíš přihlásit.

Oblíbená témata

Pro zobrazení tvých oblíbených témat se musíš přihlásit.

k obsahu ↑