uživatel eliminován | 1. 05. 2008, 16:06:23 |

1. Jelikož společně se nám lépe zde existujeme, tak existujeme od svého počátku v různých společenských systémech, jež jsme si stvořili tak aby se nám v nich dobře žilo.
2. Když je pospolu více lidí a každý je jiný tak velmi brzo zde jsou i konflikty o to co lidé milují a potřebují.
3. Na prvopočátku tyto konflikty řešil vůdce kmene, nebo stařešina či šaman, později když lidé začali žít ve městech, došlo k tomu, že vznikla profese soudce a on se zabýval jenom lidskými konflikty a snažil se o to, aby zde byla spravedlnost.
4. Pokud soudce nedokázal spor pro jeho složitost rozhodnout, tak mnohdy musel spor rozhodnout i král, známý je spor dvou matek o dítě, který Šalamoun moudře a chytře vyřešil.
5. V přírodě nejsou spory, zde platí jenom právo silnějšího, nebo dojde k boji a ten silnější získá to, co potřebuje.
6. Dosud na světě existují společnosti, kde se uplatňuje právo silnějšího, jde o vojenské nebo náboženské diktatury.
7. V minulosti často docházelo k tomu, že náboženství mohlo lidi soudit, známý je případ ukřižování Ježíše Krista a upálení Jana Husa.
8. V dnešní době zase do spravedlnosti zasahují často politici a snaží se o to, aby soudci vycházeli z jejich politické ideologie, která jim má být svatá!
9. Často se lidově říká, že je spravedlnost slepá, protože soudce je jenom slabý člověk, který může být vydírán nebo podplacen.
10. Jediný kdo soudí objektivně a dokonale je čas, on má na vše dostatek času a je zde od počátku vzniku času.
11. Podívejme se třeba na šachovou hru, zde musí hráč posoudit situaci na šachovnici a potom udělá nějaký tah, pokud on udělá chybu tak prohraje, pokud nebude chybovat tak vyhraje.
12. Nechybuje tedy ten, kdo se dlouhodobě na něco profesionálně specializuje a tak došlo k tomu, že i soudci a právníci se začali specializovat na nějakou část práva.
13. Zdánlivě je tedy vše tak jak to má být, každý dělá to, co umí, tak se všichni zde máme dobře?
14. Ve skutečnosti je ale tomu jinak, problémem je zde centralismus a materialismus, jež vytvořil velmi složité systémy a tak jsou zde nekonečné problémy.
15. Většina soudních sporů je o to co milujeme a potřebujeme, stali se z nás fanatičtí náruživí hráči, jež po celý život hrají o to, co milují a potřebují.
16. U soudu proti sobě stojí tedy dva hráči a zde oni hrají o to, co milují a potřebují, soudce jejich hru pozoruje a nakonec určí, kdo vyhrál, nebo dojde k dohodě mezi hráči.
17. Jelikož je hra o to co milujeme a potřebujeme složitá, tak často si hráči najímají specialisty a oni jim pomáhají, nebo je i zastupují, protože jim hráči plně důvěřují.
18. Jak to učinit aby soudce nedělal nikdy chyby a vždy rozhodnul spor profesionálně, objektivně, spravedlivě?
19. Spor je vždy svým způsobem jenom složitý početní příklad, a soudce to musí správně spočítat a neudělat při počítání nikde chybu.
20. Soudce chybuje díky tomu, že je mu onen početní příklad mnoho vzdálený, čím blíže je mu spor který on řeší tím správněji jej on rozhodne.
21. Jinak totiž vypadá spor z povrchního pohledu a jinak vypadá, pokud u sporu poznáme základy sporu, základem všech sporů je hlad po tom co milujeme a potřebujeme.
22. Čím více hladovíme tím více myslíme na to jak se nasytit hmotně a duševně, když nehladovíme tak nikomu neubližujeme a s nikým se o nic nesoudíme.
23. S rozvojem vědy a technologie již brzo dojde k tomu, že zde bude umělá inteligence a tak se soudní pře už nebudou řešit u soudu před soudcem, ale bude se to řešit přes internet a umělá centrální inteligence posoudí data jež jí budou dána a ona vynese rozsudek.
24. Měli bychom tedy již začít pracovat na nových normách, jimž umělá inteligence porozumí, současné normy jsou nesrozumitelné pro umělou inteligenci.
25. Tak jako se budou muset upravit naše občanské zákony tak se budou muset upravit i všechny ostatní normy, jež zde jsou, protože technika nemá cit ani smysl pro humor.
26. Složitost mnohdy vznikla díky tomu, že to elitě vyhovovalo a ona díky této zbytečné složitosti mohla snadno parazitovat na lidech, co poctivě pracují.

reagovat