uživatel eliminován | 19. 01. 2008, 13:46:28 |

Miliardy dolarů zmizely neznámo kam z bankovních účtů, letadla se namísto přistávání začala rozbíjet o letištní plochu. V ulicích zavládl dopravní chaos, nefunguje elektřina, klimatizace, nikam se nedovoláte. Takto nějak by mohl vypadat scénář »informační války« 21. století. Útočníci by v této potenciálně nové formě válčení byli ozbrojeni jen osobními počítači !

Zdá se vám to nepravděpodobné? Vojenským stratégům a expertům určitě ne! V digitálním věku se informační technologie a zpravodajské systémy staly lákavými cíli nepřátel. První útoky se v moderní válce podnikají za účelem přerušit civilní infrastrukturu, na které nepřátelský armádní aparát závisí. Zrušení všech prostředků, které dnes umožňují spojení velení a řízení jak státu, tak ozbrojených sil, má následný vliv na chod ekonomiky, psychologii a politické rozhodování.

Síla informace
Techniky informační války jsou známy a používány tisíce let. Po dlouhou dobu byly užívány pouze jako podpůrný prostředek konvenčnímu vedení války (např. shazování letáků vyzývajících vojáky protivníka k zanechání odporu bylo využito již v leteckých střetech I. světové války). V posledních letech se v souvislosti s taktikou velmocí opouštět tvrdé techniky vedení bojů (s ohledem na případné ztráty v řadách vojáků či civilního obyvatelstva, a tím pádem možného ohrožení vnitropolitického konsensu) začal přesouvat důraz na měkké formy války. Hlavní výhodou informační války je to, že s nízkými náklady umožňuje vysokou možnou efektivitu. U efektivně vedené informační války dojde ke snížení finančních a materiálních nákladů a ztrát vlastních bojovníků. Na svoji stranu lze získat i nepřátelské vojáky, nemluvě o nezúčastněném obyvatelstvu, které je pravidelně přímo zasahováno válečnými aktivitami. Myšlenka boje bez krve a ztrát ve vlastních řadách je ale uskutečnitelná pouze při střetnutí s technicky a technologicky stejně vyspělým protivníkem.

Kyberterorismus
Země nejvíce schopné vedení této formy války jsou zároveň vůči ní samy nejvíce bezbranné. Vzrůstající závislost na důmyslných informačních systémech s sebou nese zvýšenou bezbrannost vůči nepřátelským elementům, včetně teroristů. Nečekané útoky na informační technologie jsou totiž znepokojivě snadno uskutečnitelné. Prostředky k provedení jsou relativně levné, snadno pašovatelné, mohou být použity z dálky, doslova nezjistitelně a nevystopovatelně. Tento fakt, spojený se skutečností, že civilní sítě, které jsou nejatraktivnější pro teroristy, jsou také nejzranitelnější, dělá informační válku dokonalou zbraní v arzenálu teroristů.

Mohou vést teroristé informační válku?
S rostoucí závislostí našich životů na zpravodajských sítích se otevírá teroristům nové pole působnosti. Chránit sítě a zajistit jejich bezpečnost je velice nákladné. Naproti tomu k podniknutí útoku stačí jediný počítač, modem a ochotný hacker. Nárůst počítačové gramotnosti v rozvojových zemích v sobě skrývá potenciál budoucích útočníků. A nedodají-li teroristé vlastní hackery, vždy se najde nějaký žoldák, ochotný udělat špinavou práci za správnou cenu. Teroristické skupiny by mohly připravit velký, uspořádaný útok se strategickým záměrem, vykonávaný pod pláštíkem aktivity hackerů.

Média jako »psycho-zbraň«
Relativně nový rozměr přinesla do armádního arzenálu nová technika, zrozená z možností masové komunikace. Masová media jako televize, video a internet jsou schopna měnit válčení v 21. století tak značně a dramaticky, jako rádio změnilo konflikty ve století 20. Prostřednictvím televizní obrazovky se boje přenášejí přímo do obývacích pokojů. Nepřátelé mají možnost využít tento mediální nástroj k prezentaci svého pohledu, mohou použít tuto zbraň a ovlivňovat vůli lidu a chuť i schopnost bojovat. Technologie psychologické války už byla účinně použita americkými silami ve válce v Zálivu, v konfliktu na Haiti či naposled v Iráku, prostřednictvím šíření dezinformací, letáků, telefonováním agentů CIA konkrétním vojákům i posíláním osobních e-mailů. Například před posledním konfliktem v Iráku dostávala generalita irácké armády, ale i nižší důstojníci, faxy a osobní e-maily od amerického velení, kde se přesně definovalo, co se s nimi stane v případě, že uposlechnou rozkazu použít zbraně hromadného ničení. Dostali i přesný návod, jak nejlépe se vzdát a uchránit svoje jednotky v případě spojenecké invaze.

INFORMAČNÍ VÁLKA A JEJÍ STRUKTURA
Informační válka je konfrontace vojenského charakteru, která má za cíl zničit či efektivně ochromit informační infrastrukturu protivníka. Tato válka se vede mezi dvěma či více nepřátelskými stranami a není omezena na válečný konflikt v podobě vojenského střetnutí mezi státy. Informační válku lze vést tvrdými prostředky (konvenční způsoby vedení války) nebo měkkými (založenými na nekonvenčních postupech, tzv. »non-letálními« - neusmrcujícími - prostředky), lze ji vést ofenzivně nebo defenzivně.
Jako nejzajímavější se v kontextu současného vývoje ukazují nekonvenční techniky, založené na vyspělých technologiích, zejména psychologická, elektronická a »hackerská« válka. Charakteristickým znakem kampaně informační války je kombinování technik, málokdy je válka vedena čistě elektronicky či psychologicky.
Válka proti centrům produkce a kontroly toku informací vede útoky na velení (vedení) či na tok informací mezi velícími a konajícími složkami. Používá tvrdé prostředky k fyzické eliminaci velení či komunikačních kanálů protivníka. Zbraní může být také nedostatek informací (přesné příkazy USA versus základní instrukce Srbů).
Válka založená na syntéze a analýze informací se snaží získat dostatečné množství informací či znemožnit totéž učinit protivníkovi (informace může být zneužita - použita oběma stranami). Zpracovává a analyzuje získaná data, snaží se získat informační převahu a následnou výhodu nad oponentem. Forma války, která by se dala označit za zpravodajskou, je ideální k nasazení umělé inteligence (počítače, vyhledávací a špehovací software).
Psychologická válka se vede proti lidským myslím. Jedna z nejstarších technik informační války se užívá od počátku lidských dějin ve snaze přesvědčit či zastrašit oponenta. Armády se vždy snažily, aby jejich síly vypadaly silnější nebo slabší, než ve skutečnosti jsou, nebo přesvědčovaly nepřátelské vojáky, že nemají naději na žádný útěk, a vyzývaly je, aby se vzdali. V současnosti jsou jejím nástrojem zejména masová komunikační a sdělovací média. Většina informací, která z médií přichází, je pozměněna tak, aby vyhovovala potřebám psychologické války. Přímý přenos z válečného konfliktu nemusí být autentický, přesný a objektivní. Novináři jsou často pod dozorem státních orgánů a cenzorů.
Elektronická válka začala být uplatňována až v průběhu první poloviny 20. století. Napadá a znemožňuje systémy komunikačních kanálů (z vojenské oblasti jsou radarová a antiradarová zařízení) s cílem znemožnit jejich správnou činnost nebo naopak zajistit jejich precizní fungování. Běžnou a častou aplikací elektronické války je »odposlouchávání« elektromagnetického záření vyzařovaného počítači (monitory) i či snahy takovému sledování zabránit. Příkladem může být systém Echelon (http:// i www.echelonwatch.org/), který pro Národní bezpečnostní agenturu USA (NSA) monitoruje celosvětovou elektronickou komunikaci. Do kategorie elektronické války spadá i šifrování a dešifrovací techniky.
Válka založená na informačních systémech (ve smyslu výpočetní techniky a počítačových sítí) neboli »hackerská« forma války se těší značnému zájmu. Je jednou z »měkkých« forem války - fyzická přítomnost útočníka rozhodně není podmínkou jejího úspěšného vedení. Všechny rozhodující systémy jsou však navrženy natolik robustně, že je není možné pouze prostřednictvím této formy války ohrozit.
Kybernetická válka je součástí scénářů vyspělých vojenských systémů (v USA tzv. »neuromancerovský scénář«), ale v současnosti se jí při střetech neužívá. Je založena na konceptu dvojí reality (fyzické a počítačové -virtuální), které jsou simultánní, paralelní a vzájemně na sobě závisející, přičemž vítězství v počítačové realitě je naprosto dostačující k definitivní porážce oponenta (toto v žádném případě neplatí pro konflikt v počítačových sítích).
Válka založená na ekonomické hodnotě informací je doplňkovou kategorií zvláště ve vojenském prostředí, takřka vždy se skládá z technik jiných platforem vedení války. V současnosti se ekonomické války staly dominantní formou střetů podílejí se určitou měrou na organizaci globálního světového pořádku života každého z nás.
ARZENÁL ZBRANÍ INFORMAČNÍ VÁLKY
• KONVENČNÍ
Ničení komunikačních uzlů zničením náložemi, raketami, bombami, střelbou i navedením průzkumných letadel - tj. vahou (viz. článek LÉTAJÍCÍ ROBOTI). Poškodí-li například 50-60 kg vážící letadélko parabolu vojenského 3D radaru, je to stejné, jako když vypíchnete pilotům oči, jelikož ztrácejí prostorovou orientaci.
• NON-LETÁLNÍ RADIOLOKAČNÍ METODY A TECHNIKA
Rušení radiolokátoru
• POČÍTAČOVÉ VIRY
mohou být nasazeny do nepřátelských počítačů nebo vybavení vojenské techniky. Špehující viry kradou data z cizího systému. Logické bomby jsou druh viru, který se usadí v cizím prostředí, kde může být nečinně a skrytě ukryt po celé roky, až do okamžiku, než dostane zvláštní signál, který jej probudí, aby začal napadat hostitelský systém;
Červ: množí se v cizím prostředí a zahlcuje hostitelský systém
Trojský kůň: zlomyslný kód vložený do legitimního programování, aby prováděl skryté funkce.
Zadní vrátka: skrytá možnost přístupu do systému uživatele. Tento trik je často používán programátory během psaní programů a umožňuje jim snadný přístup do programu například kvůli diagnostickým účelům. Zařízení přerušující datový tok, poškozující celé systémy, hardware i software.
HERF (vysoká energetická rozhlasová frekvence) zbraně - vyřazuje vybavení na přenos radiových signálů.
EMP (elektromagnetický puls - elektromagnetická bomba) - zařízení, které může být odpáleno v okolí cílového systému. Ničí elektroniku a komunikační vybavení v širokém okolí.
!1394!!1421!!1393!!1398!!1359!!1360!!1329!!1340!!1280!!1242!!1154!!1158!!1144!!1024!!941!

reagovat