Diskuze a otázky - proc zrovna v tomhle zivote...
úvodní strana | aktualizovat | dolů
V diskuzi je 6 příspěvků a shlédlo ji 723 uživatelů .
xsusi | 26. 03. 2008, 00:58:40 | více příspěvků | napsat uživateli
Všechny cesty vedou do jednoho a toho samého místa. Ale každý má tu cestu posypanou štěrkem a solí jinak dlouhou, a po té cestě spousty křižovatek, které projíždíme a na první dojem jsou rize banální, jednoduché a nic neřešící, ale na ten druhý by jsme danou křižovatkou projeli uplně jiným směrem, zvolili si raději pravou než tu zasranou levou, kterou jsme už zkusili,prostě hodili zpátečku, ale s takovou by se nikam nedojelo. Život je kurva , život je pes, ale když překonáš tu nejzapeklitější křižovatku a pojedeš dál, tak příště bude jednodužší vybrat si směr a snad zvolíš ten kde tě čeká rovná,dlouhá a ničím nezkažená cesta..GOOD LUCK..
phobick | 25. 03. 2008, 23:39:15 | příspěvky uživatele | napsat uživateli
sedim tu na zidli a posloucham neco jako hudbu. dlouhy a kratky tony proplouvaji mezi zvuky bubnu a cinelu jen tak, krizem krazem, bez starosti, tak jako delfini plavou ve studeny modry vode. kdyby mohli, smejou se, ale ten nahore jim nedal tu moznost. a posledni dny... posledni dny ji nedava ani me. za celej snad tyden sem nebyl schopnej ze sebe dostat jedinej neumelej usmev, jediny uprimny pousmani... nic... silne premyslim, jakej ma zivot vlastne smysl... proc se vlastne deje to, co se deje? proc je na svete tolik sracek, ktery se mi omotavaj kolem krku a dusi me jako opratka?je to uz dlouho, co sem ztratil svyho andela, ale az ted, po ty dobe, to na me dopada jako sprcha kameni, pred kterou se nemam kam schovat... vcera zvednu telefon, jedinej za celej den, v nadeji, ze aspon nekdo si vzpomnel a popreje mi hezky svatky, a misto toho se dozvim, ze jedna z nejlepsich osubek kterou znam skoncila ve svodidlech nejaky zasrany okresky v rozmlacenym fiatu a lezi v nemocnici v bezvedomi... dneska ten telefon zvedam znova, pro zmenu v nadeji, ze za ni treba budu moct zajit na navstevu... jediny, co se dozvim, v desti slz na druhym konci sluchatka je to, ze uz za ni nikdy na navstevu nezajdu... neprezila noc... co se to deje? posledni rok vsechno pada dolu, porad hloub, bez zachrany... proc se vsechno hrouti zrovna na moji hlavu? proc vsechny ty blesky sekaji primo do me? a proc sem do prdele jedinej, kdo to nedava...
jak sem rikal, je to uz dyl, co sem ztratil svyho andela... a ted uz vim, co to je, ztratit ho... ztratis ty krasny bily kridla, ten zlatej krouzek nad jeji hlavou, kterej te chrani pred vsim tim svinstvem okolo, zmizi veskery stesti, vsechna radost, ktera kdy protinala osud tvyho zivota... srdcem najednou vane studenej pruvan, prazdnota... zbyde jen temnej pokoj s jednou zarovkou, monitor a sit... pretvarka... iluze... zda se vam, ze mam porad dobrou naladu? ze sekam vtipy do diskuze, bavim se na ICQ? tak to je sit... to je ta maska, za kterou se muze kazdej schovat... ale zivot... co je zivot... tohle snad ne.... protoze pokud ano, nechci ho uz ani videt... lidem ktery mam rad se dejou veci, ktery nedokazu prekousnout, ztracim osubky, ktery sem mel rad, uz ani usmat se nedokazu jinak nez tim blbym zlutym koleckem se dvema teckama a stupidnim vsudypritomnym usmevem... pokud tohle je moje cesta, vracim se zpatky... mozna ze vesmir beze me bude stastnejsi... nebo spis ja bez nej...
nemusite to nijak komentovat, pokud uz jste dosli az do tyhle vety... jen sem to ze sebe potreboval nejak dostat ven, dusim toho moc a dusim to dlouho... jen... az vam zase zitra zazvoni telefon... mejte vetsi stesti nez ja...
reagovat