uživatel eliminován | 11. 11. 2008, 21:10:07

dobrou a hodně štěstí !5!

uživatel eliminován | 11. 11. 2008, 20:57:32

marcelka: a co máš psát?

uživatel eliminován | 11. 11. 2008, 20:53:52

marcelka: záleží na útvaru !24!

uživatel eliminován | 11. 11. 2008, 20:52:46

Mysshka :jééj zítra píšu slohovku rovnou v hodině :-( a sama nevím co má mít slohovka určitě přímou řeč a co ještě??? taky prosím o radu:-)

uživatel eliminován | 11. 11. 2008, 20:50:06

Nejspíš opravdu naše rozhodnutí do budoucna význam mají, i když na první pohled to není zřejmé. Jinak by neinspirovali tolik lidí. Třeba skrze předsevzetí hledáme smysl naší existence a celého života. Kdybychom se neměnili a ani se o to nesnažili náš život by se stal šedou mlhou stereotypu, nudy a smutku.
Přesto ale si zkuste představit, jak by svět vypadal, kdyby každý dokázal uskutečnit svá přání? Nebyl by to krásný závěr lidského snažení? Svět by byl rázem plný šťastných, sebevědomých a zdravých lidí. Pilných studentů, spokojených zaměstnanců, štíhlých krásek na koupališti. A více než polovina zbytečných problémů by vymizela. Nemyslíte, že by se život každému výrazně zjednodušil?

uživatel eliminován | 11. 11. 2008, 20:49:12

Kolem letí předsevzetí. Lze věřit, že tentokrát dopadne na úrodnou půdu? Nebo se jedná o další planý slib, sebeklam? Proč si vlastně lidé dávají množství předsevzetí, často tak nereálných? Existuje univerzální předsevzetí?
Každý nový začátek přináší příslib do budoucna. Věříme, že změníme nejen svou osobnost ale i celkový pohled na svět k lepšímu. Není divu, že si lidé často nejprve podvědomě, později plně při vědomí přejí vnést do svého života změnu. Některé změny jsou malé, jiné větší. Ale upřímně, přiznejme sami sobě, kolik rozhodnutí jsme dotáhli opravdu do zdárného konce? Přesto pořád neúnavně pokračujeme v planých slibech. Proč?
Kdy vlastně přichází ideální období změn? Jak už jsem řekla u úvodu, s novým počátkem nastávají v životě obraty, nebo si je alespoň přejeme. Nejčastější doba pro podobná rozhodnutí nastává po novém roce. Vzpomeňme si, kolik z nás po půlnočním ohňostroji vychází ven na procházku a zaříká se co všechno bude od příštího roku dělat lépe. Dalším vhodným obdobím se zdají začátky školního roku. Prázdniny skončily, začínáme s novým čistým štítem a můžeme konečně začít více pracovat, studovat, pečlivě si sepisovat poznámky do úhledných a barevně ozdobených sešitů. Jak dlouho? Pár dní, týdnů, měsíců? A kdo vede krásné poznámky, dobré známky a pilné studium ještě koncem roku? Hřejivé sluníčko začíná lákat k vycházkám, vše se zelená, venku neustále živo, až je škoda vysedávat doma nad knížkami. Všechno je dávno zase zapomenuto a píle se šetří zas na nový čistý list, na který začneme psát zápisky studentského života zase hezky od začátku. Nejdéle však do jara. Někdo se může rozhodnout pro změnu při stěhování nebo přestupu z jedné pracovní pozice na druhou. Ale cílem našich úvah ani tak nebývá zlepšit konkrétní poměry, vyřešit problém, ale chceme ve skutečnosti změnit kompletně sami sebe. Je tohle přání vůbec splnitelné? Myslím že nikoli. Ač se snažíme měnit vzhledem, oblíbenou hudbou nebo pohledem na svět, pořád zůstáváme sví, ať se nám to líbí, či nikoli.
Další otázkou je, jaké tužby se objevují nejčastěji. Studenti, jak jsem již zmínila sní o lepší studijní píli, pracující si přejí větší chuť k práci, ochotu, lepší vztahy k lidem. Kuřáci přestávají razantně kouřit. I my jsme pravidelně zlámali krabičky cigaret každým rokem, vyhodili a zašlapali do země. Ale druhý den zrána jsme zoufale hledali první otevřenou nonstop trafiku. Oblíbeným a často zkoušeným předsevzetím je i hubnutí. Obzvlášť po období vánočních svátků, kdy málokdo udržel svou předchozí váhu a o člověku, který během vánoc shodil jsem dosud neslyšela. Sama chodím do posilovny, proto si všímám rozdílů po Silvestru, kdy fitness praská ve švech zatímco za běžného provozu bývám v posilovně sama nebo s pár stálými klientkami se kterými se setkávám pravidelně. Ohledně hubnutí je dalším obdobím pro změnu také počátek jara, kdy už ženy cítí přibližující se plavkovou sezónu a poněkud pozdě si uvědomují, že by si v bikinách představovaly trošku jiné proporce.
Ohledně mých vlastních předsevzetí jsem již svoje naděje vzdala. Nejen koncem roku přestávám kouřit, začínám držet diety a lépe studuji. Ale v pravidelných intervalech se snažím o změnu, která už je předem marná. Svůj boj s předsevzetími jsem zřejmě prohrála. Nebo jsem spíše pochopila jejich smysl, či spíše nesmyslnost. Mým velkým přáním je i větší chuť ke studiu, práce, průběžná příprava. Taková rozhodnutí vykonávám každý den. Dnes se budu učit, vypracovávat zadané úkoly. Už nikdy nic neodložím napříště. A přesto…. světe div se…všecko zůstává při starém. Úvahu, jejíž sepsání jsem si předsevzala již někdy začátkem týdne píši večer na poslední chvíli, ostatně jako všecko co dělám ve svém životě- téměř na hraně, skoro pozdě. Jen, když už mi začne hořet do bot. Moje „studijní“ večery končí spánkem u televize nebo nad knížkou a víkendy v práci a na zábavách. Doufám, i když už si tomu příliš netroufám věřit, že jednou se opravdu změním a začnu pracovat správně, včas a bez zbytečného stresu.
Člověk asi cítí potřebu si něco alespoň nalhat, když už nemůže splnit nesplnitelné. Ale nejsme pak zbytečně zklamaní, když se nevydaří? Asi musíme pořád v něco věřit, doufat a předsevzetí, i když nesplněná nás ženou kupředu. A časem, kdo ví, dojdeme vysněných cílů. Během této náročné cesty se naučíme narážet, snést prohru a vytrvat v honbě za vítězstvím a lepší budoucností. Nejspíš opravdu naše roz

Mispulkaaaa14 | 11. 11. 2008, 20:48:50 | více příspěvků | napsat uživateli

já žádný nemam ptže ho stejnak nedodržim!!!!1349!

uživatel eliminován | 11. 11. 2008, 20:48:00

nedávám, pač je stejně nikdo nedodržím