uživatel eliminován | 16. 10. 2007, 12:23:04 |

Doteď si mnu svá uplakaná krysí očka, bubnuji rozpačitě svou kostnatou paží o víko koše a přemýšlím, jak se svým životem nadále naložit.

Sešel jsem se nedávno s další dívkou z internetu. Jmenovala se Jiřina a docela dlouho jsme si psali. Jsem stydlivý chlapec, panic a mrzké páže, které si nedávno našlo práci v jedné účetní firmě na pozici svačináře. Rozhodl jsem se totiž, že se přestěhuji na čas z farmy do garsoniery a okusím, jak vypadá takový život městského hocha.

Jen co jsem donesl zaměstnancům podmáslí a pět kachních vajec z mé farmy a vzápětí tento pokrm sundaval ze svých bujných kadeří, neboť byl záhy reklamován a políbil panu řediteli prsten na důkaz mé pokory a oddanosti, jsem se odebral k internetu a svými mastnými tučnými prsty odepsal své vyvolené,zda by mi nechtěla ukázat nějaká krásná pražská místa, která neznám, neboť jsem vyrůstal celý život ve chlévě mezi nutriemi, sysly a hovězím dobytkem. Dívka mi pokynula, abych nasedl na autobus č. 165 a dojel na Háje.

Byl jsem z této informace mírně vykolejen, neboť nevím, co je to autobus, byl jsem zvyklý prohánět se do místního koloniálu na praseti a najednou takový krok vpřed. Asi po hodině co jsem překonal z této ocelové nádoby prvotní strach, jsem nastoupil a s bujarým pokřikem náležitě pozdravil, shrbil se a políbil nejbližší paní o holi ruku a klekl si, neboť jsem si myslel, že jsem na mši - tolik starých lidí jsem pohromadě nikdy neviděl. Když jsem dosyta vydýchal veškerý odér z podpažních žláz okolostojících a nechal si několikrát sáhnout nechtě na ohambí, jsem vystoupil, vystrčen zběsilým davem ven. Naštěstí jsem byl na místě. Opřel jsem se o zábradlí, které jsem mírně vyvrátil, prohrábl koš, zda se tam neschovává nějaká laskomina, zastrčil vykukujícího sysla zpět do kapsy a vyčkával příchod své vyvolené. Jiřina, dívka se svářečskými brýlemi, přišla asi o 4 hodiny později, naštěstí se mi omluvila vetnutím políčku do mého hrbu, který jsem zakrýval mošnou a vyrazili jsme do centra dění. Děvče s sebou mělo huňatého psa, několikrát jsem se olízl jako mlsný kocour, zvěř to byla výborně masitá, plnotučná, pěstěná, leč z mých kulinářských fantazií jsem byl vtržen zpět do reality. Byl jsem uveden do nedaleké picérie. Při vstupu jsem udělal tradiční pukrle, což dělám vždy dle svého vychování, když vidím šlechtu a sedl si na dvě židle, abych měl pohodlí.

Pohodil jsem svým tučným pupkem, abych zpřístupnil svou skrytou kapsu a vytáhl vak s mincemi a na stůl vysypal sobí kost, háček na ryby a 6 Kčs. To budou pomeje, zahalekal jsem a díval se, jak žena postupně bledne. Všiml jsem si, že nad ústy má jakýsi kovový hrot, patrně z války, tak jsem vytáhl z mošny kombinačky a chtěl jí ulevit od bolesti. Ani toto se nesetkalo s úspěchem, ale Jiřina stále vytrvale držela, nechtěla vůbec utéct. Byl jsem z této nezvyklé situace mírně v rozpacích. Krčmářka poté přinesla svačinu a já poprosil svou vyvolenou, zda by nemohla nějaké drobty sbalit do ubrousku, že bych rád zítra něco tučného posnídal. Ani tato ponižující situace jí nevyvedla z rovnováhy a já začal propadat panice :( Nikdy jsem s žádnou ženou dále nepokročil, proto jsem očekával, že zbaběle uprchne a já nebudu muset být ještě více potupen. Jediný můj sexuální kontakt byl s prošlou žemlí z Lídlu a to jsem byl ještě načapán pokojskou, neb jsem si nezamkl svůj dětský pokoj :( Došlo k objednávce jídla.

Jiřinka si objednala dva zeleninové talíře, neboť trpěla silnou nadváhou a já dle svých financí papírovou krabici na pizzu s dresingem. Po 76 minutách trapného ticha jsme mlčky vstali, já nenápadně sbalil psa do mošny a odcházeli k domovu. "Nechceš mne doprovodit domů?" odvětila náhle slečna a já dostal poluci. Bylo mi to hrozně trapné, nenápadně jsem si začal do svých kamaší cpát papírové ubrousky a vláčet za sebou nohu,neboť mám takový zvláštní reflex. Dokomíhal jsem se před její pavlač, vypískl jako raněný makak "ahoj" a začal se plouživě potácet ke svému domovu. Jelikož jsem se takto potřísněn a zahanben bál vstoupit do autobusu, tak jsem šel domů pěšky. Nyní mi Jiřinka napsala, že to byla jen sázka, že mne chtěla vidět namísto drozdů v zoo, kde jest nyní drahé vstupné, aby mohla na mě lépe sepsat seminární práci do školy, na čež mi poslala jako odměnu vodítko na sysla a 26 Kč za dvě hodiny mého posezení. Nyní sedím na své sesli po babičce a hýkám jako oslík :((

reagovat

V anketě hlasovalo celkem uživatelů