Aliqua | 18. 07. 2006, 01:33:43 | více příspěvků | napsat uživateli

Charlie.:diky!191!

exitlove | 18. 07. 2006, 01:20:42 | více příspěvků | napsat uživateli

Charlie. :to bylo hezký...zajímavý...prostě to má hloubku...!129!

Aliqua | 18. 07. 2006, 01:17:20 | více příspěvků | napsat uživateli

Tohle jsem psala,kdyz jsem mela depku!dlouhy,ale myslim ze dobry...........

Drahý příteli,
Jsou to 4 dny,co to na mě přišlo. Už ráno,když jsem se probudila,jsem se cítila unavená. Trošku jsem se přes den dala dohromady a myslela jsem,že mě to přešlo.Večer ale znovu přišla únava a zvýšila se mi teplota. Těžko jsem usínala a ještě hůř se probouzela. Oteklé oči, ucpané dýchací cesty,horečka. Tak vypadalo následující ráno. Ani jsem se nesnažila vstávat z postele. První polovinu dne jsem strávila u televize. V posledních hodinách můj zájem o „vymoženost dnešní doby“ ochabl. Hučelo mi v hlavě,věnovala jsem se radši čtení. Ale i toho jsem musela za chvíli nechat,horečka se zvýšila a řádky se mi před očima rozplývaly jako v mlze. A tak jsem se zbytek druhého dne,než mě přemohla únava,věnovala sebelítosti,proč zrovna já musím takto trpět. Další den se má nemoc dostala na nejvyšší bod. Moje sebelítost neznala mezí. Bylo mi hrozně. A pak se to stalo. Ne,neděste se drahý příteli. Tím co Vám popíšu trpěla jen moje psychika, ale jsem za to ráda.
Jak jsem se už zmínila,moje nemoc byla ve vrcholném stádiu ,a tak jsem kolem poledne upadla do blouznivého stavu. Nerozeznala jsem co je moje bujná fantazie a co skutečnost. V okně se objevila záře a tam jakási postava. Její ženská tvář byla plná dobroty. Pokynula na mě rukou a mě nezbývala jiná možnost než to poslechnout. K mému velkému úžasu jsem se zvedla z postele velmi lehce a vstoupila jsem do světla k té ženě. Ocitly jsme se ve velké hale. Všichni lidé kolem mě seděli na křeslech. Ten pohled nebyl vůbec příjemný. Vidět tolik postižených a zmrzačených najednou,kde vy si připadáte jako někdo navíc,až moc zdravý a vyvolává to pocity viny. Sice nedefinovatelné ale velmi tíživé. Ono vidět někoho na vozíčku na ulici,kde většina lidí kolem vás je zdravá. Na ulici se můžete otočit jinam a za pár minut zapomenout. Ale být jimi obklopen je něco jiného. Když jsem to viděla,něco se ve mně začalo bourat jako zdi,které se rozpadají po menších a větších kusech. Ale bylo to velmi neurčité.
Pak se prostředí změnilo. Já a ta žena jsme se ocitly v malé místnosti. Bylo poměrně šero,nesvítilo se a mladá žena seděla s černými brýlemi v křesle. Na nohou měla otevřenou knihu. Podivila jsem se,jak může při tak slabém světle číst. Její prsty kmitali po stránce knihy,jako by psala na stroji. Přišla jsem blíž,stránky byly čisté.V tu chvíli mi to došlo-ta žena byla slepá.Byla mladá a krásná. Lítostí se mi zalily oči slzami. Cítila jsem,jak mě něčí ruka jemně chytla za rameno a když jsem si osušila slzy byla jsem opět ve svém pokoji. Záře z okna pomalu mizela a já usnula. Probudila jsem se pozdě odpoledne. Horečka opadla,mohla jsem líp dýchat.
Víte,drahý příteli,hodně jsem o tom zážitku přemýšlela. Po bytosti co mě provázela pátrat nebudu. Není podstatné,jestli to byl výplod mé fantazie nebo ne,stejně jako prostředí do kterého jsem se možná podívala. Důležité je,co to zanechalo v mé mysli a duši. Věřte,drahý příteli,ráda bych Vám řekla,co se ve mně děje,ale slovy to popsat neumím. Je to změna někde hluboko uvnitř,změna,která se nedá vyjádřit,jenom zažít. A proč vám to vlastně píšu?
Pochopila jsem že něco kritizovat nějakou situaci a urážet ty,co se snaží o změnu není správné. Člověk je stvořen k něčemu jinému než k nenávisti a sebelítosti,ale k soucitu a pochopení. Život je mnohem víc než si umíme představit. . . . . . . . . . .

S pozdravem Vaše přítelkyně

.Charlie. | 18. 07. 2006, 01:15:40 | více příspěvků | napsat uživateli

"Připíjím na Vaší rakev...
necht je vytesána ze stoletého dubu,
který já zítra zasadím.."

to je možná to nejkrásnější co jsem kdy slyšel

uživatel eliminován | 18. 07. 2006, 01:14:49

!843!!843!

exitlove | 18. 07. 2006, 01:14:13 | více příspěvků | napsat uživateli

Život je nádhrná kniha,ale nemá cenu pro toho,kdo v ní neumí číst...



není to citát,který bych vymyslela já,ale je výstižný!883!

.Charlie. | 18. 07. 2006, 01:03:16 | více příspěvků | napsat uživateli

„Kdyby tak…“

„Kdyby tak mé srdce umělo mluvit,
smutek, slzy a zoufalství vyjádřit,
řeklo by že pláče a neví kudy dál,
že neví jak žít a kde sílu stále brát.“

„Jak nebezpečné je někdy milovat,
upřímněji a více než-li život sám,
za kousek pohledu upíšu se ďáblu,
za polibek duši svou slíbím peklu.“

„Kdyby tak bylo vše lehké jako voda,
ale city nejsou sen, city nejsou hra,
chci a udělám vše pro ní a to slibuji,
jako slib mi ani ta… smrt není cizí.“

„Kdyby tak existoval čas nám daný,
čas jen pro nás o nás čas ten určený,
kdyby tak naše kroky vedla ta cesta,
k setkání našich srdcí nevede zkratka.“

.Charlie. | 18. 07. 2006, 00:54:10 | více příspěvků | napsat uživateli

„Pro tu která není“

„Slova pro tu, která na světě není,
pro tu, jejíž duch v noci mě vidí,
vzpomínky na ní mě ženou dolů,
otázky jsou původ mého strachu.“

„Slova pro něho, který osud řídí,
pro toho, jehož podstata mě děsí,
kde je a proč tu není půl mého já,
vzal mi vše co se dá a já umírám.“

„Slova pro To, co budoucnost zná,
pro To, co ví čeho já se obávám,
Tvé oči pro mě od teď jsou snem,
Dokud neshořím a budu popelem.“

„Slova pro mě, který zde přežívá,
pro mě, co slza po tváři mu padá,
bez dotyků Tvých rtů stále bojuji,
vstoupám a navždy Ti něco slibuji.“

„Slova pro ty, kteří čtou mezi řádky,
pro ty, kteří vědí kdy je konec lásky,
když se ráno probouzím, cítím Tebe,
když večer usínám, vidím čisté nebe.“

„Slova pro nás, kteří smutek uvnitř tají,
pro nás, kteří znají smrt a zklamání…,
já vím že víš že pro mě jsi jediná jen Ty,
já vím že víš jak moc a silně Tě miluji..“

uživatel eliminován | 30. 05. 2006, 15:47:30

Psala sem ti kritiku na jednu, ostatní příště, nějak se nemůžu soustředit. Tak dyžtak Nimis !810!

uživatel eliminován | 30. 05. 2006, 15:27:57

kells: no ty jsi ale střevo .... básnický myslim teda:)))

uživatel eliminován | 30. 05. 2006, 15:19:40

Jo tak tebe už mám, to nebylo těžký :)

uživatel eliminován | 30. 05. 2006, 15:16:05

Luxus: záložka Vlastní, já tam mám teda všecko furt. Jakou tam máš přezdívku? si od tebe něco přečtu :)

Milea | 30. 05. 2006, 15:14:04 | více příspěvků | napsat uživateli

mám někde odložený deník se záporně depresivní až agresivní tématikou, jak jsem prožívala vztah plný utrpení....to tu asi nebudu vykládat...a ani deník otvírat, ještě bych si naladila špatnou náladu!12!!939!

kells | 30. 05. 2006, 15:09:49 | více příspěvků | napsat uživateli

Když lísce není přáno
též tobě nebude to dáno
za své činy zasloužíš si
jenom samou lež jen lež
přeber si to sám jak chceš
pikat budeš do doby
než přijdou tvé choroby
než-li na tě skočí smrt
a pak už jen řekneme si
sbohem
Byl jsi velkej....

uživatel eliminován | 30. 05. 2006, 15:05:12

Tak už déšť nešustí
na okenní římse
domů mě nepustil,
jsem s tebou nebojím se.
Jsem s tebou dál.
Tak ten déšť v kalužích
přestal už zvonit,
chtěla si spát na růžích,
snad slzičky ronit,
chtěl jsem ti skládat.

Chtěla si spát na růžích,
a já nic netušil,
Chtěla si spát na růžích
já dál tě nerušil,
něco ještě skládám.

Tak už déšť nešustí,
stěna hladí mi záda,
věřil jsem ve štěstí,
v tebe, že mě máš ráda,
Teď musím jít

Chtěl jsem dnes slyšet tvůj hlas
Proto přišel jsem víš.
Ale teď jeden z nás musí něco říct
A pak budu vědět víc.