uživatel eliminován | 29. 03. 2008, 16:59:08 |

Proč by Václav Klaus (ne)měl být znovu zvolen prezidentem

1. Zatím není žádný vhodný kandidát

Protože je stále lepší než Zeman nebo Paroubek. Tedy je aktuálně tou nejméně špatnou volbou. Škoda, že prezidenta mít musíme.

2. Má odvahu jít proti většině

Dobrý politik se řídí svým přesvědčením, a ne podle průzkumů veřejného mínění. Takového politika není potřeba, nahradí ho červený a zelený sloupeček v každodenní anketě každých větších novin. Václav Klaus se na průzkumy veřejného mínění neohlíží.

3. Je konzervativní osobnost vyznávající tradiční hodnoty

...tento zdravě normální přístup mi v dnešních dnech, kdy všichni přestavují báječný nový svět (s modrou vlajkou a hvězdou navíc), docela chybí a jsem rád že se mezi dnešní politickou elitou vyskytuje alespoň ve stopovém zastoupení.

4. Je populární

Podle průzkumů agentury STEM je pro znovuzvolení Václava Klause 68% české populace.

5. Má jméno ve světě

Už jako premiér a předtím už i jako ministr financí se zasloužil o kredit, díky jemuž se Česká republika konečně stala nedílnou součástí EU a jejích demokratických struktur. Jeho kritika těchto struktur je mimochodem naprosto oprávněná. Je to odborník na slovo vzatý. Je řádný profesor a možná i univerzitní docent.

6. Do kdy on sám bude chtít

Myslim, ze skutecne existuje jeden duvod, proc MEL byt Vaclav Klaus zvolen prezidentem, ktery na pomyslne misce vah zde dosud chybi. Timto argumentem je: "DO KDY ON SAM BUDE CHTIT".

VYSVETLENI: V.K. je typem cloveka, ktery vse co delal DELAT CHTEL. V tomto smyslu slova, je clovekem, ktery ma ci alespon mel lidem v CR co nabidnout (CHTIT). At uz jeho konkretni nazory byly ci jsou jakekoliv (omylny je kazdy clovek), po dobe komunismu, prave timto prospel resp. prospet muze...

7. Pomáhá občanské společnosti

Se svou žárlivou nesnášenlivostí vůči neoficiálním občanským aktivitám představuje protiklad, v konfrontaci s kterým roste síla a nezávislost občanské společnosti.

8. Pro křesťanské demokraty

Je proti adopcím homosexuálními páry a proti euthanasii, zatímco Švejnar přikyvuje obému. Tím pádem je Klaus menším zlem.

Chybí zde nějaký důvod? Přidejte jej.

Nesouhlasíte s nějakým argumentem? Zapojte se do diskuse.

Proč by Václav Klaus NEMĚL být znovuzvolen prezidentem

1. Zahraniční politika

Zahraniční vyjádření Václava Klause nebývaly často v souladu se zásadními směry zahraniční politiky ministerstva zahraničí a vlády. Tímto se pak vytvářel nekonzistentní obraz Česka v zahraničí.

2. Postoje k Evropské unii

Jestliže v zemi proběhlo referendum o vstupu do EU s kladným výsledkem, musí pak v první řadě a zcela přirozeně prezident tento výsledek přijmout a dále jej prosazovat na domácím i mezinárodním poli. Jeho vlastní názor, jako člověka Václava Klause z Proseka, zde nesmí hrát žádnou roli. Jestliže se s tím neumí nebo nemůže smířit, neměl by být ani prezidentem, ale pouze občanem Klausem. Ten pak může být proti evropské integraci až do roztrhání těla.

3. Legitimizace KSČM

Václav Klaus spolulegitimizoval komunistickou stranu. Komunistická strana se tak bez jakéhokoliv nátlaku po transformaci v moderní levicovou stranu nebo projevu lítosti nad minulostí dostala do hlavního proudu domácí politiky. A to i bez sebemenšího gesta vstřícnosti jakou by například byla změna názvu strany.

4. Vměšuje se do debaty o změně klimatuJe nám přece všem jasné, že je stále tepleji, jen Klaus tvrdí, že je chladněji. Do debaty o změně klimatu se nám nikdo, ale doopravdy NIKDO!!, vměšovat nebude.


5. Často nebyl a není ochoten diskutovat

Přesněji: účastní se jí pouze asymetricky, když potřebuje upoutat pozornost svými plochými, leč provokativními názory. Nikdy nebyl s to některý z oněch názorů přesvědčivě vyargumentovat. Ano - prezident má být jedincem zralým, zkušeným; člověkem, který má svůj hodnotový svět otesán do pevných tvarů po mnoha soubojích. Neměl by se svých postojů vzdávat snadno. Václav Klaus dokázal vytvořit iluzi, že právě těmito kvalitami oplývá. Nepleťme si ale dogma s pravým postojem.

Příklad: vysvětlovat, že se mu nezamlouvá budoucí člen vlády, tím, že onen člověk byl kdysi vyhnán z této země, je nechutné. Nevěřím, že by prezident chtěl přímo urazit celý poúnorový a posrpnový exil, pouze ho nenapadl jiný důvod. A neostýchal se oprášit svůj někdejší nacionalismus. Václav Klaus je dogmatik, populista a demagog. Chráněn "tatíčkovskou" aureolou, která je na Hradě tradičním prezidentským bonusem, hlásá svoje "pravdy" bez ohledu na okolní svět. Kdo nesouhlasí, zaslouží si pouze jeho pohrdání, nikoli odpověď. Považuji to za zneužívání prezidentského úřadu.

V posledních letech jsme byli opakovaně svědky pokusů o diskusi s Václavem Klausem v různých prostředích, kontextech a situacích. Výsledek byl vesměs tristní - V.Klaus není ochoten přistoupit k spoludiskutujícím jako k sobě rovným a snažit se diskusí dobrat skutečnému jádru problému. Vysledovatelným cílem bývá výhradně pokořit oponenta. Obvykle je zřetelný trestuhodný nezájem V.Klause o podstatu věci.

6. Povahové rysy

Václav Klaus je mimořádně ješitný v míře, která překročila únosné hranice. Taková vychýlená osobnost není schopna udržovat přátelství, není schopna lidského zamyšlení, je nebezpečná pro okolí i pro sebe. Některá jeho vyjádření jsou okamžitými reakcemi na názor, který není ve shodě s jeho. Podařilo se mu opakovaně poškodit zájmy našeho státu v zahraničí.

Lidé trpící narcistickou poruchou osobnosti mívají nabubřelé sebevědomí, pocity velikášství, vlastní důležitosti a jedinečnosti. Projevují se grandiózně, často se stavějí na odiv a jsou přecitlivělí, pokud je někdo nebere jako originální, zvláštní nebo okouzlující. Často zveličují své výkony a svoji jedinečnost. Někdy dlouhé chvíle sní o své velkoleposti a svých úspěších. Sebejistota je však u nich velmi křehká, při kritice nebo neuznání nebo při porovnávání s druhými, kteří něco zvládají lépe, se cítí extrémně zranění a mohou podléhat depresivním rozladám nebo zlosti. Ve vztazích mají často pocit oprávněnosti ke zneužití druhých, tlačí na „zvláštní“ pravidla, která si „zaslouží“ díky své „jedinečnosti“.

Diagnostická kritéria MKN-10 pro narcistickou poruchu osobnosti: A. Musí být splněna obecná kritéria pro poruchu osobnosti. B. Musí být splněno nejméně pět z následujících příznaků: 1) velikášská představa o vlastní důležitosti (např. přeceňuje dosažené úspěchy a svoje vlohy, očekává, že bude považován za lepšího, než jsou ostatní, aniž by tomu odpovídaly výsledky jeho činnosti); 2) zaujetí fantaziemi o absolutním úspěchu, moci, vlastní skvělosti, kráse nebo ideální lásce; 3) víra, že je „zvláštní“ a jedinečný a že může být pochopen a být ve spojení opět pouze se zvláštními nebo vysoce postavenými lidmi nebo institucemi; 4) potřeba nekonečného obdivu; 5) představa o zvláštní privilegovanosti, neoprávněné očekávání zvláště slibného způsobu léčby nebo automatického splnění jeho přání a očekávání; 6) využívání interpersonálních vztahů ve svůj prospěch tak, že využívá výsledků jiných osob k dosažení vlastních cílů; 7) absence empatie, váhavost a neochota rozpoznat nebo se vžít do pocitů nebo potřeb jiných lidí; 8) často závidí jiným nebo věří, že jiní závidí jemu; 9) arogantní, zpupné chování nebo přístupy.


7. Václav Klaus a registrované partnerství

V prezidentském slibu Václav Klaus slíbil: "..., že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí." Byl však proti zákonu o registrovém partnerství a to, řekl bych, nezastával svůj úřad v zájmu všeho lidu.

Tento argument předpokládá, že dobrý politik dělá vše pro to, aby uspokojil všechny zájmové skupiny. To je nesmysl, vždyť jejich zájmy jsou často protichůdné.

Ano, máte pravdu. V tom případě je třeba diskutovat o tom, co znamená heslo "zastávat úřad v zájmu všeho lidu". Možná by z diskuse mohlo vyplynout, že je to naprosto prázdné heslo, a nemá cenu tedy něco takového slibovat. A já tomu uvěřil...

8. Václav Klaus je narcis

Rád ukazuje svaly, že nám Čechům přece nikdo nebude nic diktovat. Přenáší svou vyšinutou narcistickou sebezahleděnost na celý český národ. V jeho světě není místo pro tvořivou kulturní a národnostní pluralitu. Jeho podpora zprofanované marginální "národní" církve CČSH je trapná. Velice případné je, že jeho čecháčkovství končí tam, když se rozhoduje v čem si bude vozit zadek. To německé Audi prý "méně drncá" sdělil na návštěvě českým výrobcům škodovácké limuzíny Superb.

9. Potřeba změny

Tato osoba možná více než 15 let disponuje nepřetržitě možností veřejně prosazovat svůj jazykový tok. Po odchodu Václava Havla z politiky už není ducha, který by jej efektivně vyvažoval a usměrňoval. Ekonomům by se mělo slovo (volbou) postupně odnímat, nikoliv jejich řeč zesilovat nebo rozšiřovat. Kennedy nastoupil do funkce krátce po čtyřicítce...

10. V. Klaus je rozporná, nikoliv integrální osobnost

V. Klaus působí krajně nekonzistentně, a to i ve své vlastní doméně, ekonomii: 1) Preferuje (prý) tržní hospodářství bez přívlastků, ale namísto plurality postupů ekonomické reformy prosadil jako zcela dominantní velmi avanturistickou kupónovou privatizaci. Navíc se neostýchal použít socialistickou metodu jediné šablony místo individuálního přístupu ke každému z ekonomických subjektů. 2) Hlásí se ke konzervativismu a liberalismu, ale myšlenkově uvízl v myšlenkových socialistických schématech o základně a nadstavbě, a tak je mu nade vše (jeho vlastní) hledisko ekonomické, ale o právu a morálce se vyjadřuje s krajním despektem. 3) Verbálně a bombasticky odmítá socialistické přístupy (viz jeho předvolební mobilizace), aby se obratem formou opozičněsmluvního spiknutí se socialisty spojil a spolu s nimi vytyčil program eliminace názorové plurality cestou účelové změny volebního mechanismu. Těmito a dalšími svými skutky vytvořil zcela svébytnou formu bolševismu, jež ztělesněna v ODS hrozí, že budeme na celé generace za exoty Evropy.

11. Jazykový projev

Klausova čeština je kategorie zasluhující si zvláštní pozornost: způsob, jakým naši mateřštinu obohatil novotvary a patvary typu "nevýhra" (místo porážky), jsou symptomatické pro jeho způsob negativistického myšlení. Dále zavedl do politické kultury Česka mimo jiné i fenomén echolálie (přežvatlávání a citování sebe sama), což je pro dospělého člověka, nota bene v jeho postavení, psychologický problém sám o sobě (viz Vladimír Just. Slovník floskulí 2). Problém ale je, že se po něm v tomto ohledu opičí už značná část intelektuálního lazaretu, jak poslaneckou sněmovnu ČR nazval před časem Jan Kraus. Lze také připomenout nadužívání cizích slov (někdy možná i neexistujících a právě vytvořených autorem) a zdrobnělin.

12. Nemá dostatečnou schopnost sebereflexe a využití kritické zpětné vazby, která by zkvalitňovala jeho státnický výkon

Klaus má výrazný sklon připisovat své vlastní chyby a nedostatky, které u sebe nevidí či nechce vidět, svému okolí, které vzápětí ostře kritizuje za to, že je samo nositelem takto projektovaných negativních vlastností. Ukázkové a mnohokrát použité je např. Klausovo obviňování některých lidí z toho, že trpí pocitem intelektuální nadřazenosti vůči ostatním - tedy rysem doložitelným u samotného V. Klause (jak podrobněji analyzuje a dokládá článek "Klaus a jeho dnešní problém" na adrese http://www.literarky.cz/?p=clanek&id=2824).

Zahleděnost do svého idealizovaného sebeobrazu, který jako každá narcistní osobnost (viz též bod 6. v tomto výčtu) miluje zástupně místo sebe sama, brání takovému typu osobnosti přijmout jakoukoli kritiku, která by mohla pracně tvořený sebeobraz narušit. To vede ke sklonu obklopovat se dlouhodobě jen takovými lidmi, kteří Klausovi potvrzují jeho vlastní stanoviska a utvrzují ho v tom, jak sám chce a přeje si vnímat věci, problémy a svět: tak legislativním poradcem Klause při podepisování přijatých zákonů je vedoucí Centra pro ekonomiku a politiku (CEP), think tanku založeného samotným Václavem Klausem na podporu, rozpracovávání a propagaci myšlenek blízkých Václavu Klausovi. Argumentace vedoucího CEPu jsou přitom od Klausových mnohdy nerozeznatelné.

Tento nedostatek kritické zpětné vazby má přímý vliv na kvalitu výkonu státnické funkce: při důležitých rozhodnutích by měl státník naslouchat různým stanoviskům, nikoli si institucionálně i personální politikou zajišťovat permanentní sebeafirmaci vlastních postojů, stanovisek a hodnot. Tato neschopnost kritické sebereflexe je spoluzodpovědná za to, že Klaus občas, zejména na mezinárodním poli, působí jako solitér zastávající výstřední stanoviska, která zprvu mohou vzbuzovat rozruch či dokonce pobouření svou vypjatou, jednostranně ideologickou dikcí ("globální oteplování je mýtus zelené lobby podobný marxistické touze ovládat svět"); později však, jakmile překvapení opadne, vedou takové projevy k tomu, že hlas hlavy českého státu není brán dost vážně. To nepomáhá prosazování českých zájmů, nýbrž spíš prospívá naší mezinárodní a zahraničněpolitické izolaci.

13. Nepřímo blokuje vývoj elit ve zdejším středo-pravicovém prostředí

Dominantní, silná a nekritická pozice V.Klause ve vztahu ke zdejší politické scéně a zvláště k ODS podstatně ztěžuje již tak problematickou možnost obměny a kultivaci politických generací.

14. Je nedůvěryhodnou osobou

Lhal nebo "si nevzpomínal" u soudu v aféře falešných dárců peněz a financování ODS. Aktivně rozložil Československo, i když tento fenomén je jistě složitější. Boj proti EU (včetně komedie s teatrálním výstupem na horu Blaník v okamžiku vstupu ČR do EU) není, zdá se bojem ideologickým, spíše se vkrádá (podle skutků poznáte je) podezření, že hájí ještě něčí, jistě "ne naše" zájmy. Přesněji řečeno - od samého začátku je evidentní, čí zájmy hájí - bývalých vysoce postavených komunistů, agentů StB, možná i KGB, atd. S Putinem hovoří bez tlumočníka, o samotě a dlouho. Chraň nás Bůh před nějakou vážnější krizí v Evropě.

15. Pochybnosti o jeho působení v krizových a jinak klíčových situacích

Dosavadní řada nečitelných a pragmatických kroků v zájmu vlastní moci nedává zrovna dobré vyhlídky ohledně jednání V. Klause zejména ve vážných krizových situacích, které mohou nastat. Je těžké očekávat s důvěrou, že V.Klaus v době krize nenadřadí vlastní mocenský zájem nad zájem tohoto státu. Víme již, že se nerozpakuje překroutit výklad skutečnosti na hranici rozumu - viz otázka komunismu v této zemi. Podobně není zřejmé, postaví-li se v klíčových situacích V.Klaus za zájmy státu a občanské společnosti proti zájmům zdejších "oligarchů". Minulé působení V.Klause je v tomto přinejmenším důvodem k ostražitosti.

16. Chyby Václava Klause:

-neexistují špinavé peníze! -jako ministr financí zlikvidoval vysokými úroky až 27 procent u úvěrů podnikatelů velkou jejich část -spuštění kuponové privatizace bez prokazování nabytí peněz, v první vlně vexláci a vznik nezaměstnanosti v první vlně! -nedokonalá legislativa-jako předseda vlády, možnost rušení s.r.o, které braly úvěry na nemovitosti a nesplácely je a pak si založili jinou s.r.o. "čistou, tím vznik oddlužení Spořitelny státem o cca 47 mld a KB o 27 mld. - Další chyba-vznik investičních společností bez řádné legislativy a jejich možnost tunelování manažery -stanovení nízké hodnoty základního jmění při vytváření soukromých bank a následné umělé jejich krachy -sebezahleděnost s velkou dávkou egocentrizmu

Klaus autorství výroku o špinavých penězích popírá (viz. [1])

17. Chybi mu pokora a skromnost.

18. Jako hlava státu není schopen dostát svým ústavním závazkům.

Přestože si Václav Klaus vytvořil v prezidentském úřadu velkou popularitu, jako prezident ČR naprosto selhal. Především v té ústavní funkci, kdy prezident zastupuje stát navenek. Podle Ústavy ČR není prezident tvůrcem zahraniční politiky nýbrž navenek hájí konsenzuální stanoviska zákonodárné moci a exekutivy. Václav Klaus je osobností natolik vyhraněnou, že takto prezidentskou funkci v duchu ústavy zastávat nemůže a neumí. Václav Klaus na sebe velmi často bral vůdčí roli - především v otázce euroskepticismu nacionalismu, čímž se sice pozitivně prezentoval před částí občanů, ale České republice bohužel uškodil, protože česká zahraniční politika tak navenek nepůsobí kompaktně nýbrž chaoticky, před ostatními státy nevypadáme jako důvěryhodný partner, což podpopává naši mezinárodní pozici. Dále jako politik přespříliš hájí svá pravicová nacionálně konzervativní stanoviska, což prezidentskému úřadu nepřísluší, prezident by měl být prezidentem všech občanů a ne pouze okatě hájit zájmy a ideologii úzce profilovaných finančních elit v České republice. A to tím spíše, čím je jasnější, že tyto elity nepřišly ke svému majetku poctivě, nýbrž za velmi podezřelých okolností v období bankovního socialismu 90. let, za které je Václav Klaus rovněž do značné míry odpovědný. To je ostatně vidět i na jeho prezidentských milostech, kterými Václav Klaus sice šetří, ale pro některé případy (převážně u sofistikované hospodářské kriminality), zdá se, se humanitární důvody najdou vždycky. Jeho zvolení může mít za následek další prohlubování rozporů a polarizaci v České společnosti s velmi nejistým koncem, což vidíme již zhruba poslední 3 roky.

19. Odsuzuje občanskou společnost a má rád šedivý průměr.

Prezident, který tvrdí, že komunistický režim padl díky mlčenlivé většině spíše než disidentskému hnutí si nezaslouží být znovuzvolen. Pan Klaus má stokrát raději blba, který sdílí jeho názor než inteligentního člověka, který mu oponuje, proto neustále vzývá mlčenlivou většinu, která všechno zkousne a podporuje vždy toho, kdo sedí na koni. Hlásání návratu k partokracii není zrovna dobrým krédem pro prezidenta demokratického státu.

20. Není schopen přiznat omyl a to dokonce ani pod tíhou důkazů.

Každý člověk se někdy může mýlit, nebo zaujmout nesprávný postoj. Prezident je osoba která je nucena zaujímat stanoviska poměrně často. Problém je v tom, že Václav Klaus zaujímá stanoviska i k věcem kterým (s prominutím) zřejmě vůbec nerozumí, viz. např. téma globálních změn klimatu. Na těchto svých omylech (v tomto konkrétním případě úplných nesmyslech) potom tvrdošíjně trvá a vystavuje do trapné situace nejen sebe ,ale i zemi kterou zastupuje - tedy i nás. Příkladů by se dalo najít samozřejmě víc.

21. Václav Klaus nenabízí a nereprezentuje jako prezident žádné ideály a vize.

Je to s politováním, ale fakt že naším prezidentem je kontroverzní ekonom vypovídá něco i o idejích národa. Vidění světa jen a jen přes peníze reprezentující republiku je ostudná záležitost. Pan Klaus je podle mne duševními obzory spíše účetní. No možná to o nás skutečně něco vypovídá, ale právě proto potřebujeme někoho zcela jiného. Vedle Havla a Masaryka působí jeho postava v této funkci nepochopitelně a možná až směšně (rozuměj tragikomicky).

22. Václav Klaus o sobě rozšířil pověst, že je uznávaným ekonomem.

Bohužel nikdy nic v mezinárodní odborné literatuře nepublikoval, jeho česky psané články nikdo necituje. Viz stránky ISI Web of knowledge.

23. Václav Klaus má charisma, jinak vlastně nic.

Pokud by Vaclav Klaus fyzicky vypadal jako napr. Jiří Paroubek, neměl by v politice šanci. Je osobní charisma dostatečným důvodem pro vedeni moderní země na prahu 21. století? Doufám, že ne.

24. Honosí se titulem profesor, který získal, když byl předsedou vlády z rukou Ivana Pilipa.

Panu Klausovi to nepřipadlo trapné, jako ostatně nic, co vyzdvihuje jeho ego. Pokud někdo zná okolnosti tohoto aktu, ať tento bod doplní.

25. Václav Klaus byl hrobařem reforem.

Pan Klaus se sice neustále stavěl do pozice otce reforem, než fakticky byl jejich hrobařem. Ekonomickou reformu "zazdil" nepovedenou kuponovou privatizací, díky níž došlo k extrémnímu rozsahu rozkradení majetku (pustil do hry fondy, za nimiž nebyl žádný reálný kapitál, a hlavně - rozjel akci dříve, než bylo legislativně vykolíkováno hřiště; přitom nebylo nutné v duchu české tradice vynalézat kolečko od trakaře, ale převzít fungující model investičních společností ze zemí nám historicky blízkých). Jenže to by se to nestihlo do voleb a volič by neměl v podvědomí kuponovou knížku s jedním magickým podpisem... Všechny ostatní reformy ani nezačaly. Vezměme jen uvolnění nájemného - nebýt Klause, odstartovalo by v roce 93 a dnes by nebyl co řešit.

26. Václav Klaus se nestydí za podvádění.

Pan Klaus se veřejně holedbal, jak podvedl rozhodčího ve sportu. Dovedli bychom si představit politika z civilizované západní země, který by se tímto chlubil? (Tedy ne, že by toho nebyl schopen, ale aspoň by věděl, že se s tím nemá chvástat na veřejnosti.) Tolerance k podvodům se hluboce vtiskla do vzorců chování společnosti, kam již bez toho byla z režimu předchozího vepsána a tak se občanu jen krom dalšího potvrdilo staré heslo, že "kdo nekrade denně aspoň hodinu, okrádá tím svojí rodinu".

27. Václav Klaus je orientován na Jihovýchod.

Pod anglicky střiženým sáčkem páně profesorovým jeho schována rubáška hodně drsného střihu. Přes neustále odvolávání se na západní hodnoty držel pan profesor vždy basu s východním medvědem. Dnešní konflikt stran radaru je snad prvním (alespoň tedy zatím), kdy nestraní Velkému bratru (viz např. postoje k bombardování Srbska, ale i mnohé jiné).

V této souvislosti by bylo dobré připomenout jeho návštěvu Slobodana Miloševiče.

28. Střet zájmů

Když byl předsedou vlády i parlamentu, nepřiznal střet zájmu, když jeho manželka zasedala v několika správních radách.

29. Falešný bojovník za svobodu

V. Klaus se tváří jako největší bojovník za svobodu na zeměkouli. Za pravou svobodu však nikdy nebojoval, proti tyranům nevystupoval, utlačovaných se nezastával a postoje odvážnějších snižoval.

30. Národovec bez národních vizí

Nepočítáme-li jeho eurofobní separační národovectví, je jeho jedinou národní vizí být opět zobrazen na poštovní známce.

31. Kozel zahradníkem, zahradník kozlem, hrobař falešným bojovníkem, falešný bojovník kozlem hrobaře

Když mechanismy demokratické společnosti neprodukují výstupy v souladu s jeho osobní představou, začne volat na poplach, že je v naší zemi vážně ohrožena demokracie. Přitom sám je otevřeným vyznavačem zásady "účel světí prostředky" a "vitězství je důležitější než fair play"

32. Nebezpečí druhého období

V druhém prezidentském období by nemusel brát ohledy na riziko dalšího nezvolení a mohl by o to více nedemokraticky zasahovat do vnitřní i vnější politiky.

33. Je pokrytec (Klausův byt)

Když se jednalo o uvolnění nájemného, aby mladé rodiny mohly získat bydlení, byl proti, navzdory tomu že jinak měl plná ústa pravicovosti. Lidi bez bydlení odbýval tím, že se každý o sebe musí postarat sám. Pak ale on, ač byt měl, dostal dekret na luxusně zrekonstruovaný byt od radnice v Praze 6-Dejvicích. Když viděl pobouření veřejnosti, trapně z toho vycouval.

reagovat