uživatel eliminován | 4. 09. 2007, 19:11:53 |

Karel Loprais (né, nemá co dělat s monsineurem Dakarem!) pozval znuděnou a hloupo-chytrou holku Petru na rande po dlouhém a kurevsky namáhávém balení na LBST a na ICQ. Ta holka Petra (né...vůbec není podobná Petře z letiště a Zuzaně Norissové už vůbec ne....teda vlastně jo..no...přiznávám se...) je kapitola sama pro sebe. Je hloupá, ale podle papírů není...má totiž "titul" Bc....možná podle anglického slova Bitch...nevím...třeba je "titul" Dis z anglického slova dissapointed...jako zklamaný....a možná že tihle lidi jsou zklamaní ze sebe, co vystudovali...teda co "vystudovali". Ale to je malá odbočka bokem. Jako do boku levá a zpátky ni krok. No a ona ta Petra vystudovala nějaké ty sociální věci a jako chce pomáhat lidem někde v africe. Jako krmit umírající černoušky nebo lepit utrhané končetiny lidem po bombovém útoku někde na blízkém východě. To je její cíl. To viděla v nějakém seriálu a moc se jí to líbilo.

Petra: Já se ti teď dívám na ten Everwood. Myslím že to tam mají těžké. Ta Amy to má těžké. Moc. Ona je taková citlivá. Mám o ni strach. Fakt se bojím, aby si něco neudělala.

Karel Loprais: Víš, já se dívám spíše na závody tahačů v poušti, to je super. Ale jako o tom Everwoodu taky vím. Už to běží dlouho, ale mockrát jsem to neviděl. Víš, jako od určitýho věku mě moc seriály a tyhlety umělý konstrukce neberou.

Petra: Počkej jaký umělý konstrikce? Myslíš tím co?

Karel: Jako to že někdo hraje něco co vlastně neexistuje. Pokud tam teda není nějaký jasný umělecký záměr. Třeba jako v seriálu Hříšní lidé města Pražského s Marvanem.

Petra: Neznám. Ani Mrvana neznám. Ale jako ty myslíš, že to jako ten seriál není pravda? Jakože se to neděje? Že to není skutečnost?

Karel: Co?

Petra: Já si myslím, že to je skutečnost. Že to takhle jako tý hustý emoce nejdou zahrát. Jakože ten seriál musí bejt reál. Voni jako říkaj že to jako točej, ale to jenom jako tak. Já myslím že to je mooc reálný. Jako fakt skutečný a vostrý emoce. To nejde zahrát. Je to reál. Fakt hustej reál. Ta duše nejde jako zahrát. To je vostrý. Na ostro. To netočej

Karel: (pomalu mu běhá mráz po zádech...nahoru a dolů a z dola opět nahoru) Ehm....cože?

Petra: To že to není hraný jsem zjistila prvně v Beverly Hills. Tam to bylo jasný, že to není hraný. Že to je reality show. Ty pravý city a vopravdický emoce nejdou zahrát. To nezahraješ. To nějakej režisér nabo jak se to jmenuje ten kameraman, to nezahraješ v reálu. To musíš opravdu žít. Tam jenom daj ty kamery a točej tu realitu. To je jasný jak noc a den. Jako Jing a Jang. Jako Tom A Jerry.

Karel Loprais: (a kurva.....) Ty, já nevím o čem ale mluvíš. Já vím, že to je točený. Jenom Vladko byl opravdickej a pak ta babeta z václaváku byla opravdická, ale seriály jako realita? No, jako nevím. (je diplomatický protože jej Petra...180cm, prsa 3, krásná postava a dobrý styl v hadrech, kratší tmavě červenodnědé vlasy.....strašně vzrušila a už má dole pořádnou výztuž kalhot...)

Petra: Cože? Ty mi tu jako chceš říct co? Že jako něco v co jsem věřila není? (začíná být útočná). Jako že ti lidé neexistují? Jakože ty supr akce nezažili? Jako co? Voco ti jde? Proč jseš tak povrchní? Ty žiješ v tom svým realistickým světě kde není jako místo na pravdu duše.

Karel: Já nevím, co ti na to mám říct (ty pičo...pomyslel si v duchu), ale radši bych přeskočil k jinýmu tématu.

Petra: Aha, pán se chce vyhnout pravdě. Vopravdickejm hodnotám tohodle světa. Jako jasný, chápu. Jo....pánovi asi připadám jednoduchá. Ale to se chlapečku hezky pleteš. Jako zamotáváš se do vlastních blbejch konceptů vidění týdlenctý reality. Seš hotovej. Pravej jednoduchej mačo. Co hustý emoce mění za blbý realný chápání reality. Seš vyřízenej chlapče...jako málo cool, abys mě dostal. Já chci pravýho chlapa, kterej ví co chce a kterej je schopen chápat tudlenctu velkou ženskou duši. Power of Woman, chlapečku....to je to....Power of Woman...to hýbe světem. Milej zlatej. A ne žít v realitě nějakým realitním způsobem blbýho intoše. Takovejch jako seš ty jsem poznala hodně a žádnej to neměl jako v hlavě v cajku. Žádnej z vás. Seš odrovnanej. Neveřit duši světa. Takovej Dalajláma typy jakoseš ty prokouk....ten ví tam z toho svýho tibeťanskýho Olympu jak to je. Že duše je nad rozum. A votom svět je. Dyť i ten Richard Gere se dal na ten tibeťanskej hindáč....jako hinduismus vole. O tom je svět. O duši. Dy´t i rusi sami maj tu širokou ruskou duši. Ti taky serou na takový ty trapný koncepty reálnýho nacionalizmu. O tom svět není. A ty jsi to nepochopil. Nikdy. Celou dobu co jsem na ICQ. Celou tu dobu. Ty se mnou jako chceš chodit. Jo? Já s tebou jako i třeba možná chtěla začít. Ale mělo by to cenu? Dostala bych se do těch tvej klaustrofobitejch životnách konstrukcí? Hele, jako ne. Vo ničem. Pro mě by tam nebylo místo. V tom tvým omezení života. Ty nejseš schopnej prožít ten život reálnej jak je. Ty na to musíš jít rozumem a život vo rozumu není. Na ten musíš jít jako duší. Duchem být tam a rozum nechat tu. Jináč seš tuhej. Jako společensky vodrovnanej. A vo tom ty seriály jsou, milej zlatej. To není hraný, protože emoce hrát nejdou. To leda v tom tvým světě pragmatickej postupů a realistickejch pohledů na věc. Tam v tomhlenctom pokřiveným zrcadle je na to místo. Seš blbej, fakt.
Karel: (s vyraženým dechem zírá před sebe a penis už se mu zatím vrátil do původní velikosti) Ty kráááááááááááááávo nebeskáááááá.....
Petra: No vidíš že sleduješ seriály. Vo tom život je. Teď jsem připravená ti dát.

reagovat

V anketě hlasovalo celkem uživatelů