uživatel eliminován | 2. 12. 2007, 12:58:43 |

Ahoj lidi.. píšu teď seminárku na předmět Znalostní management a competitive intelligence. Potřeboval bych nějaké poněty a nápady, tak vám sem kousek zkopíruju a jestli vás něco dobrýho napadne, s dovolením bych to použil !1424!

a nemusíte to číst celý, jsou to tak trochu kecy !531!

“Násilí, které si činíme, abychom zůstali věrni milovanému, nemá větší cenu než nevěra.” Rochefoucauld

V této úvaze se pokusím vysvětlit, proč by měl každý zaměstnavatel, každý obchodní partner, každý společník, každý soudce, každý policista, každá manželka, každý biskup a vůbec -každý- vědět, že opravdu každý má svou cenu. Nesmíme se divit, že tomu tak je.. člověk je tvor spíše politický než společenský. Od útlého věku se na vlastní kůži přesvědčujeme, že silnější vždy vítězí. Nesmíme se nechat ukolébat pocitem důvěry v prchavou loajalitu člověka. Bezpečné je být silnější. Bezpečné je chránit své zájmy i za cenu špatného pocitu ze svého jednání, jež má kořeny kdesi v útlocitné a dětskou důvěrou podpořené výchově. Jsou lidé, kteří svěřují mnohé věci uším kohokoliv a zdarma. Jiní lidé nedůvěřují ani těm, kteří jsou jim nejbližší. Seneca říká, že obojí postup je nesprávný, obojí je chybné, i všem věřit i nikomu. Ovšem první z těch chyb je poctivější a druhá bezpečnější. Je poctivost neproměněná v prospěch chybou? Je chybou mluvit o poctivosti, když tato byla zlomena nikoliv zlými úmysly, ale adekvátním prospěchem? Může se stát, že naše nedůvěra bude posilovat v ostatních lidech nepoctivost a jinak, důvěra přílišná bude k nepoctivosti také vybízet. (dále modelově uvažujme firemní prostředí a informační úniky).
Ve skutečnosti existují některé způsoby jak informace a znalostní pracovníky lépe chránit, ovšem to není předmětem této úvahy. Zde předpokládáme, že všichni lidé jsou ve skutečnosti loajální do výše své ceny. Předpokládáme, že pokud se člověk rozhodne neakceptovat jakoukoliv odměnu za “službu” morálně pochybnou, je určitým způsobem deformovaný. Člověka takto deformují zdravotní problémy psychologického rázu, jako například láska, obsedantně kompulzivní porucha, senilita, atd.. Všichni ostatní mají svou cenu. Dají se koupit. Jejich cena je jednoduše určena equilibriem nabídky a poptávky na tomto šedém trhu. Lidé se budou dříve starat o svou dobrou pověst než o čisté svědomí. Pověst se dá uchopit, svědomí je slabé. Dříve či později si uvědomí, že nejen čisté svědomí může učinit člověka šťastným a spokojeným, ale že také plný žaludek vykoná tuto práci stejně dobře. Na sílu špatných a slabost nejlepších jsme se všichni naučili dívat, jako na všudepřítomný a trpký fakt. Pokud vypustíme nedoceněná a neocenitelná slova jako špatný a dobrý, zůstane nám jenom síla a slabost. V těchto intencích zůstaneme i dále. Nebudeme připouštět, že existují lidé, jejichž morálka a svědomí jim nedovolí zahodit za hlavu důvěru svých partnerů ani za půl zeměkoule, ani za nic. Přičemž morální zásady jsou pro všechny důležité, protože z jedné strany pomáhají stanovit cenu i trest za jejich porušení. Představme si takový svět a jeho možnosti.
a tak dále..

reagovat

V anketě hlasovalo celkem 1 uživatel