uživatel eliminován | 29. 01. 2008, 16:35:03 |

Základním předpokladem úspěšného vedení státu a provádění státních politik je politická centralizace. Politická centralizace je také tím, co umožňuje tragédie milionů lidí. Bylo třeba zásadně stanovit jednotný úřední státní jazyk, který zdůrazňuje čistě formální sounáležitost a který představuje technický pomocný prostředek, bez nějž nemůže jednotný stát existovat. Rovněž tak škola a vyučování mohly jen tímto způsobem vypěstovat jednotné státní smýšlení...Bez centralizace není "řízení" společnosti! To chápou všichni, kdo chtějí ostatním plánovat jejich životy. Dalším stavebním kamenem státního centralismu je zpochybnění vlastnictví. "Musím se přitom co nejostřeji ohradit proti oněm lidovým pisálkům, kteří v... získávání půdy spatřují "poškozování svatých lidských práv"... Neboť žádný národ na tomto světě nevlastní ani jeden jediný čtvereční metr půdy z nějakého vyššího přání, nebo dle vyššího práva." A nešlo pouze o půdu, ale o veškeré soukromé vlastnictví. Kapitalistický systém zachovával platnost řady majetkových titulů, ale přísně reguloval, co lze s majetkem činit. Bránil tedy svobodnému nakládání s majetkem, což je definiční znak vlastnictví. "Socialismus je systémem, ve kterém stát vlastní výrobní prostředky... Centralismus je systémem, ve kterém vláda ponechává nominální vlastnictví výrobních prostředků v rukou jednotlivců, ale vykonává nad nimi kontrolu pomocí regulující legislativy a zmocňuje se většiny prostředků prostřednictvím vysokých daní. Ve skutečnosti je centralismus pouhou subtilnější formou státního vlastnictví, než je socialismus. Za centralismu je výrobcům dovoleno ponechat si nominální vlastnické tituly a snášet veškerá rizika spojená s podnikáním, zatímco vláda má většinu skutečné kontroly a získává značnou část zisků (a nepřebírá žádná rizika)." Jak vypadají tyto základní dva centralistické pilíře dnes? Zdá se, že na nich naše moderní společnost stojí více než kdy předtím. Politická centralizace se po válce téměř bez přestání zesilovala, což dokazuje stále větší počet politik prováděných ústředními vládami z centra. Daně dosahují přibližně poloviny vytvořeného bohatství, to znamená, že minimálně nad polovinou svého vlastnictví nemáme výhradní kontrolu, tj. nejsme jeho skutečnými vlastníky, ale pouze vlastníky nominálními. Nevlastníme své pozemky, nevlastníme své domy, neboť nezaplatíme-li z nich daň, jsou nám odebrány. Nikdo není skutečným vlastníkem! Jsme pouhými nájemci všech nemovitých i movitých věcí od státu, který nám je za pravidelný poplatek (daň) laskavě umožní používat.
!941!

reagovat